Novou aktovku si Anička vybrala už před několika měsíci. Před týdnem do ní připravila penál s koníkem a nové bačkory. Maminka jí do ní v pondělí ráno přidala svačinu a jde se do školy. Poprvé. Spolu s Aničkou zažívá první školní den téměř 108 tisíc prvňáčků. Vloni jich bylo zhruba o tři tisíce více.
Přestože prvňáčků ubývá už třetím rokem za sebou, základní školy doslova praskají ve švech. „V loňském roce je navštěvovalo celkem 941 tisíc žáků, což je o 15 procent více než před deseti lety,“ říká předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček. A letos se v nich podle ministerstva školství bude vzdělávat navíc ještě dalších 12,5 tisíce školáků.
Nové třídy i školy
Mohou za to silné ročníky narozené kolem roku 2010. Ty před pár lety zaměstnaly ředitele škol, kteří kvůli většímu počtu dětí přidávali další a další první třídy. Po prvostupňových učitelích byla v některých regionech najednou z roku na rok vyšší poptávka než po dlouhodobě chybějících učitelích fyziky či angličtiny.
Ne všude dětí přibývalo stejným tempem. Zatímco v Praze nebo ve Středočeském kraji se počet dětí na základních školách za posledních deset let zvýšil zhruba až o 40 procent, Karlovarský nebo Moravskoslezský kraj zůstávají stále přibližně na stejných číslech. Například ve školách v Praze 4 přibylo jen za posledních pět let dvacet nových tříd. „Před deseti lety jsme měli sedm tisíc dětí, dnes jich máme 12,5 tisíce,“ říká vedoucí školského odboru v Praze 4 Jana Ságlová. Tady to zvládli přidáním dalších tříd do už existujících škol, ale jinde museli stavět školy nové.
„Zejména do oblasti Bystrce a Žebětína se přestěhovalo mnoho lidí. Situace se zde řešila přístavbami všude tam, kde k tomu byly podmínky. Byla postavena prvostupňová škola v Žebětíně, v přípravě výstavby je i druhý stupeň,“ říká mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
Brno a jeho okolí vůbec patří vedle Prahy k regionům, kde se populační vlna projevila nejsilněji – jen v posledních třech letech zde na základních školách museli přidat celou padesátku nových tříd.
V Liberci se letos nejpočetnější ročník populační vlny přelil na druhý stupeň. „V šestých třídách máme i po 32 dětech,“ říká liberecký náměstek pro školství Ivan Langer. „Školy jsou narvané, ale už se nám přece jen začíná dýchat trochu lépe,“ dodává vzápětí.
Školy ve městě mají aktuálně naplněné na 90 procent, nemají proto příliš velké rezervy. Ze zákona musí přijmout všechny děti, které bydlí v jejich spádovém obvodu. Když jich některý rok do školního věku doroste více nebo se jich více přistěhuje, je to problém.
Škola základ režimu: vychovat vzorné občany a všechno kontrolovat |
V Liberci to v posledních pěti letech řešili tak, že podle aktuálního počtu dětí nastupujících do první třídy překreslili na mapě spádové obvody.
„Letos jsme poprvé po pěti letech spádovost škol měnit nemuseli. Demografická křivka se uklidnila,“ říká Langer. Přestože prvňáčků ubylo, celkem na libereckých školách bude ještě zhruba tři roky žáků přibývat. Deváté ročníky jsou stále méně početné než první třídy. I tam se ale už začíná trend obracet.
Střední školy: po letech nárůst
Brzy to pocítí i střední školy, které se rok za rokem musely dělit o stále klesající počet zájemců o studium. Například v Jihomoravském kraji poprvé po řadě let letos počítají s nárůstem prváků na středních školách zřizovaných krajem. „Povinnou školní docházku skončilo letos zhruba o dvě stě žáků deváté třídy více než před rokem,“ říká Monika Brinzáková z kanceláře hejtmana. A za rok by jich mělo být ještě o osm set více.
Na větší počet zájemců o střední školy se připravují i ve Středočeském kraji. Definitivní počty studentů sice budou znát až během října, ale podle počtu absolventů 9. tříd to odhadují na podobný nárůst jako v Jihomoravském kraji.
Rodiče se zadlužují kvůli školním potřebám, začátek roku vyjde na tisíce |
„V příštích letech s ohledem na počty žáků v jednotlivých ročnících na základních školách předpokládáme nárůst až do roku 2025, kdy by měl být počet žáků v 9. ročnících základních škol zhruba o 30 procent vyšší než v roce 2019,“ říká Helena Frintová ze středočeského krajského úřadu.
Míst by pro ně mělo být ve školách dost. „Bude ale nutné přijímat nové učitele,“ uvádí Frintová. A v době, kdy na střední školy dorazí silné populační ročníky narozené kolem roku 2010, bude volná místa učitelů obtížné zaplnit, a to i kvůli demografické křivce.
Průměrný věk českých učitelů roste, a právě na středních školách je situace v tomto ohledu nejhorší. Protnou se tak značně protichůdné jevy. S tím, jak na středních školách začne přibývat studentů, začne se stále více učitelů připravovat na odchod do důchodu. A studium na vysokých školách, které by měly nové učitele připravit, budou v té době dokončovat slabé populační ročníky.
