Kamarádka je přechodná pěstounka, starala se už o několik opuštěných miminek, v podstatě od narození, než se vyřídila adopce, tedy většinou tak rok. No, neuvěřitelná zátěž, starat se o novorozence, na plný úvazek, to je jasné, navíc cizího. Dostává za to pár korun, když se odčtou náklady, jako pleny, krmení, atd, je to v podstatě zanedbatelné. A když miminko trochu odroste a začíná být komunikativní, musí jej odevzdat, což pokaždé obrečí. A do toho nesmyslná administrativa, musí podávat hlášení na OSPOD, jak dítě prospívá, občas si je dokonce pozve soud, tak musí nabalit dítě, přijet k soudu, tam se na něj podívají, moudře pokývají hlavou a může se vrátit - naprosto nesmyslné a zbytečné otravování. A než jí vůbec mezi pěstouny zařadili, musela projít šíleným prověřováním, nějaké mladé holčiny z OSPODU jí zpovídaly a prohlížely dětský pokoj a podobně, krajně nedůstojně. Podotýkám, že kamarádka je pětačtyřicetiletá vědecká pracovnice, bioložka, napsala knihu o péči o dítě a sama vychovala dvě vlastní děti - plus asi čtyři vypiplala pro stát. Je z toho už krajně znechucená a nechala toho, protože ani ten pocit, že pomáhá, jí za ty komplikace a házení klacků pod nohy už nestojí.

Další ukázka nekompetentnosti našich zákonodárců.

Soud totiž rozhoduje o pěstounské péči i o osvojení na základě zprávy OSPOD, jehož pracovnice přístup k opisu rejstříku trestů mají!

Takže nikoli "mezera v zákoně", ale jen lemplovitost sociálky.

Už jsem si myslel, že to má být něco promyšleného a zásadního. Ale ne - překážkou má být jen týrání dětí, nikoliv např. rozsáhlá majetková trestná činnost. Takže bude všecko při starým.

"Šestiletou Valerii, po které policisté už dva roky marně pátrají, pravděpodobně utýrala babička, kterou dostala do péče i s jejími sourozenci. "

Já mám dojem že babička dostala do péče Valerii a sourozence, nikoliv že Valerie dostala do péče babičku a babiččiny sourozence. Ale kdo ví.

Znalost češtiny zde nehledej.