„Uzavření dohody v tomto znění by tak bylo v rozporu s českými i evropskými zákony, které neumožňují vyslovit souhlas se škodami na životním prostředí na vlastním území,“ uvedla iniciativa Společně pro vodu, jejímiž členy je například Hnutí Duha, Sousedský spolek Uhelná či expertní organizace Frank Bold.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) má podle platformy také povinnost zahájit řízení o škodách na životním prostředí u Evropské komise, což dosud neučinilo. Ve středu ministryně životního prostředí Anna Hubáčková seznámí s upraveným návrhem dohody vládu.
Ekologové a právní experti ze společnosti Frank Bold odkazují na data České geologické služby, podle nichž jsou hladiny podzemních vod v příhraničí kvůli dlouhodobého vlivu dolu na historickém minimu. Uvedli, že plánovaná podzemní bariéra se nachází přes tři kilometry od místa, kde by byla potřeba, a navíc v jiné podzemní vrstvě.
Právnička Frank Bold Laura Otýpková uvedla, že by se Česko uzavřením dohody v nynější podobě zbavilo možnosti bránit se proti polskému nelegálnímu postupu u evropských institucí.
Zákon o ekologické újmě ukládá MŽP, aby oznámilo vznik škody na svém životním prostředí, v případě škod přesahujících hranici, Evropské komisi i úřadům dotčených států. Podle směrnice o ekologické újmě pak musí znečišťovatelé nahradit způsobené škody a předejít hrozícím škodám, včetně uhrazení souvisejících nákladů.
Ministerstvo životního prostředí pod vedením Richarda Brabce podle platformy Evropskou komisi ani Polsko oficiálně neinformovalo, že na českém území škody vznikly. Řízení podle směrnice o odpovědnosti za životní prostředí tak nebylo dosud zahájeno. „Také z toho důvodu pak ČR neuplatnila porušení povinností Polskem v souvislosti se vznikem škod na českém životním prostředí ani v žalobě podané k Soudnímu dvoru EU,“ uvedla iniciativa.
Důl Turów zásobuje uhlím elektrárnu, která je v jeho blízkosti a která je na polském trhu důležitým producentem elektrické energie. Obce v českém příhraničí ale už několik let bojují proti jeho rozšíření, obyvatelé se obávají ztráty zdrojů pitné vody, zvýšeného hluku i prašnosti.
Praha vede kvůli tomu s Varšavou spor, rozšíření těžby předloni Polsko povolilo bez ohledu na námitky české strany. Česko se kvůli tomu obrátilo na Soudní dvůr Evropské unie, který loni v květnu nařídil Polsku předběžným opatřením zastavit práce. To však Poláci odmítají a zpochybňují i dopady na české území.
Česko ve sporu s Polskem kvůli Turówu trvá na 50 milionech eur za škody |
Česko podle návrhu smlouvy pro polskou stranu sporu trvá na náhradě 50 milionů eur za škody způsobené těžbou, Polsko nabídlo 40 milionů eur. Spor trvá také v požadavku na desetiletou délku soudního dohledu. Varšava by souhlasila jen s dvouletým dohledem Soudního dvora EU.
