S tuberkulózou domů. Lékaři nechtějí už pacienty držet v nemocnicích

Ještě na konci první světové války zemřelo v Československu na tuberkulózu padesát tři tisíc lidí. Závažná infekce nejčastěji postihuje plíce, ale může zasáhnout i kosti či trávicí soustavu. Dříve se lidé léčili doma, nyní musí povinně do izolace. To však chtějí lékaři změnit.

ilustrační snímek | foto: Daro Sulakauri, Lékaři bez hranic

Hned po druhé válce začala vláda s nemocí cíleně bojovat. V padesátých letech se uzákonilo povinné očkování, plošné snímkování plic a nemocní nesměli pracovat ve škodlivém prostředí, v noci či přesčas. 

Úmrtnost se sice snížit podařilo – v roce 1957 v Československu zemřelo jen něco přes pět tisíc lidí, přesto lékaři evidovali dalších skoro 140 tisíc případů. Mnoho nemocných však nemuselo být povinně v izolaci, léčili se doma.

TBC

Aktivní i skrytá forma

• Závažné infekční onemocnění, nejčastěji postihuje plíce. Plicní tuberkulóza se projevuje kašlem trvajícím tři týdny a déle, bolestí na hrudi, vykašláváním krve. Dále slabostí, únavou, úbytkem na váze, nechutenstvím, zimnicí, nočním pocením.
• Až patnáct procent nemocných má tzv. němou formu nemoci – mají infekci, ale nemají příznaky, nešíří bakterie. Do aktivní formy mohou přejít, pokud nejsou preventivně léčeni.

Dnes je situace opačná. Loni bylo hlášeno 380 případů tuberkulózy, o rok dříve 505 případů. Jenže všichni musí povinně do izolace, a to i tehdy, když lékař jen vysloví podezření na tuberkulózu.

Návrat ke staré praxi

Plicní lékaři to teď chtějí změnit a vrátit se ke staré praxi. Na ministerstvu zdravotnictví už se proto řeší jejich návrh, aby část nemocných mohla zůstat v domácí péči. 

„Chceme, abychom my lékaři zvážili míru podezření a nebezpečnosti pacienta,“ vysvětluje předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČSL JEP a přednostka Pneumologické kliniky Thomayerovy nemocnice Martina Vašáková.

Pacienti s odolnou TBC mají novou naději. V JAR otestovali trojici léků

V praxi by to pro pacienty znamenalo, že pokud by lékař nemoc potvrdil, nemocný by zůstal v nemocnici jen krátce, aby se zjistilo, jak užívá léky, jak klesá infekčnost a jestli je schopen dodržovat domácí režim. Takový spolupracující pacient by mohl jít dřív domů. Dnes totiž tráví v průměru lidé s potvrzenou tuberkulózou v nemocnici dva až tři měsíce.

„V případě jen podezření na tuberkulózu pak bude pacient vyšetřován ambulantně, lékaři dá nový systém možnost, že ho nebude muset izolovat, když nebude mít pocit, že je to závažné podezření nebo že je pacient infekční,“ doplňuje Vašáková.

Pacienti s tuberkulózou jsou izolováni jen v Česku

S chystanou změnou sice zatím část ambulantních pneumologů úplně nesouhlasí, nicméně taková praxe je rozšířená nejen v západní Evropě, ale třeba i na Slovensku. „Pacient má u nás právo být léčen na tuberkulózu i ambulantně, stejně jako je to u pacientů se zápalem plic nebo HIV. Samozřejmě musí spolupracovat,“ vysvětluje primář Ivan Solovič z Národního ústavu tuberkulózy, plicních chorob hrudníkové chirurgie Vyšné Hágy.

Počet hlášených pacientů nakažených tuberkulózou

	Česká republika celkem	Praha
Počet evidovaných pacientů v roce 2016	517	105
Počet evidovaných pacientů v roce 2017	505	95
Počet evidovaných pacientů v roce 2018	380	84
Počet evidovaných na 100 tisíc obyvatel v roce 2018	6,5	3,6

V Česku to funguje tak, že pokud lékař vysloví podezření na tuberkulózu, pacient už nesmí odejít a je pro něj povolána takzvaná infekční sanita. Lidé jsou pak doslova zamčeni v samostatném pavilonu na uzavřených odděleních.

V takovém postupu je Česko raritní. Vyjádřeno penězi, izolace a hospitalizace jednoho člověka s tuberkulózou vyjde minimálně na 60 tisíc korun, komplikované případy až na 300 tisíc.

Donedávna se lidé v Česku plošně chránili očkováním, ale díky malému počtu případů nemoci bylo před devíti lety zrušeno a očkují se pouze děti z ohrožených skupin – například s tuberkulózou v rodině, nebo děti ze zemí s vysokým výskytem nemoci, jako je Vietnam, Ukrajina či Rumunsko.