Unikátní objev českých vědců je nadějí pro miliony nemocných na celém světě. Jen loni totiž onemocnělo tuberkulózou asi deset milionu lidí, přes jeden a půl milionu nemoci podlehlo.
Za objevem stojí tým královéhradeckých vědců z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy, kteří vynalezli nový typ látek, které jsou účinné jak proti standardním kmenům tuberkulózy, tak proti těm rezistentním. Tedy takovým, na které současná antituberkulotika buď neúčinkují, nebo jenom omezeně.
TuberkulózaProjevuje se dlouhodobě zvýšenou teplotou, nočním pocením, úbytkem váhy, chrapotem, později krvavým kašlem. Zasahuje nejvíc plíce, ale může i jiné orgány. Léčí se antituberkulotiky. Největším rizikem je takzvaná multirezistenstní tuberkulóza. Běžnými, ale specializovanými léky se léčit nedá.Dle odhadů Světové zdravotnické organizace loni onemocnělo 10 milionů lidí a 1,6 milionu na tuberkulózu zemřelo. V ČR má klesající trend, loni bylo hlášeno 505 případů. Nejvíc nemocných je v Praze.Původce nemoci objevil německý lékař a nositel Nobelovy ceny Robert Koch, podle něj je nemoc někdy přezdívána jako Kochův bacil. Svůj objev oznámil 24. března 1882, od té doby je toto datum světovým dnem boje proti TBC. Ze slavných osobností tuberkulóze podlehli například Honoré de Balzac, Anne, Charlotte a Emily Brontëovy, George Orwell, Paul Gauguin, Franz Kafka, Frédéric Chopin, Jiří Wolker, F. M. Dostojevskij, Immanuel Kant, Betty MacDonaldová, Gavrilo Princip, kardinál Richelieu nebo Ludvík XIII. |
„Další výhodou je účinnost proti takzvaným spícím kmenům mykobakterií. Ty přežívají skrytě v organismu a čekají na vhodnou příležitost, aby se aktivovaly a onemocnění mohlo propuknout. Mykobakterie v tomto spícím stádiu jsou velmi špatně zasažitelné většinou antituberkulotik. Naše látky jsou proti těmto kmenům účinné,“ vysvětluje člen výzkumného týmu Jaroslav Roh.
Statistiky případů tuberkulózy jsou neúprosné. Ačkoli v polovině 20. století byla v moderním světě nemoc téměř potlačena, je stále příčinou vysokého počtu úmrtí na infekční onemocnění na světě. Navíc data poukazují i na nárůst případů tuberkulózy, která je rezistentní vůči používaným lékům. Jen loni to bylo půl milionu případů. Polovina z toho v Indii, Číně, Rusku nebo Africe.
„Tuberkulóza patří světově mezi deset nejčastějších příčin úmrtí a je jednoznačně nejčastější příčinou úmrtí u HIV pozitivních pacientů. Z tohoto důvodu je výzkum v oblasti nových antituberkuloticky aktivních látek velmi aktuální,“ říká výzkumník Roh.
Vývoj nové látky ale nebyl podle slov jeho kolegy Alexandra Hrabálka snadný a často se ocitl ve slepé uličce. Připraveno bylo totiž několik stovek sloučenin na bázi takzvaných heterocyklů. „Teprve zavedením určitých strukturálních faktorů do cílových molekul jsme nalezli poněkud přímější cestu, na jejímž konci je zatím tato poslední sloučenina,“ vysvětluje Hrabálek.
Objevená látka však zdaleka ještě není lék. Aby jím někdy mohla být, hodně teď záleží na dalších zkouškách, které mohou trvat i několik let a jakýkoli neúspěch může znamenat okamžitý konec výzkumu. „Může se stát, že se zjistí, že nová látka má vedlejší účinky tak závažné, že jako léčivo je nepoužitelná. V tom je náš výzkum jednak krásný, ale také zrádný,“ říká Hrabálek.
Přestože sami vědci hovoří o budoucím léku a jeho dopadu na léčbu tuberkulózy zatím opatrně, o unikátnosti objevu hovoří fakt, že vynález od nich koupila americká společnost Svenox Pharmaceuticals. Smlouva byla po ročním vyjednávání uzavřena ve středu a Američané se v ní zavázali, že vývoj finálního léčiva, pokud se potvrdí účinnost látky, dokončí. K léku by se později měli dostat pacienti nejen v Americe, ale i v Evropě, Indii či Jihoafrické republice.
Kontrakt je pro univerzitu velkým vítězstvím. Vědci i univerzita by totiž kromě další prestiže mohli z pozdějších výnosů získat miliony, z nichž by mohli financovat další výzkumy.
„Prokáže-li se účinnost látek tak, jak předpokládáme, bavíme se o částce v desítkách milionů korun plus procenta z výnosů,“ upřesňuje ředitel Charles University Innovations Prague (CUIP) Otomar Sláma. Právě CUIP pohybující se na pomezí akademické půdy a byznysového prostředí hraje v obchodu významnou roli. Dceřinou společnost totiž Karlova univerzita založila právě s cílem dát objevům vědců větší šanci na uplatnění v praxi.
Jak fungují antimikrobiální léčivo? 1. Zničení bakterie „Tento děj si můžeme velmi zjednodušeně představit tak, jako když máme polyethylenový pytlík naplněný vodou a uděláme do něj dírku. Voda začne vytékat, popřípadě svým tlakem otvor zvětší a obsah pytlíku vyteče. A stejně, jako nebudeme mít nic ve zmíněném obalu, nezbude nic ani v bakterii,“ popisuje královéhradecký vědec Alexander Hrabálek. 2. Zásah do životních funkcí bakterie a přerušení základních životních pochodů. „Je to asi tak, jako když se vám v motoru auta ucpe přívod paliva. Ještě chvilku jedete setrvačností a pak se zastavíte úplně,“ uzavírá vědec. |
