Mnohonárodního cvičení Allied Effort se v Polsku účastní například vojáci z Velké Británie, Německa a České republiky.
Poprvé létal Tu-154 se spojenci před týdnem. Mezi Německem, Anglií a Francií přepravoval 29. a 30. října lidi a materiál. Letoun celkem odstartoval čtyřikrát. Nad Evropou strávil asi šest hodin. Jeho mise podpořila vzdušné radarové systémy AWACS.
Jeden let: 84 lidí a 3,5 tuny materiálu
Tu-154 může najednou přepravit 84 lidí nebo šest tun materiálu. Posádku tvoří kromě pilotů i technický personál, celkem 16 až 20 lidí.
Jeden let stojí asi čtvrt milionu korun. Provoz letadla bude hradit NATO, ministerstvu obrany zůstane financování výdajů spojených s posádkou.
"Přesnou cifru neznám, ale ministr obrany mě ujistil, že to je částka relativně velmi nízká a je zcela v možnostech rozpočtu ministerstva obrany ji pokrýt," řekl nedávno ministr zahraničí Jan Kavan.
Česko letadlo NATO nabídlo
Česko stroj spolu s protichemickou jednotkou, průzkumníky a polní nemocnicí nabídlo alianci pro boj s teroristy. NATO vybralo ČR ze čtyř členských zemí, jež podobnou nabídku učinily.
Severoatlantickou alianci požádaly o logistickou podporu USA, které nasazují množství letadel při nynější vlně útoků na základny teroristů v Afghánistánu.
Čeští chemici míří do válečné oblasti
Český protichemický prapor o síle 300 vojáků se zúčastní bojových operací spojenců proti terorismu na Středním východě. Nasazen by měl být s největší pravděpodobností v Pákistánu či Uzbekistánu, kde už působí Američané a Britové. O pomoc v kampani proti terorismu vedené po 11. září Spojenými státy požádal ve čtvrtek 1. listopadu premiéra Miloše Zemana americký velvyslanec v Praze Craig Stapleton. Předseda vlády se žádostí souhlasil.
Armáda cíl mise tají
Ačkoliv jsou všechny detaily operace podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka tajné - tedy i místo, kam mají být Češi vysláni -, velmi důvěryhodný zdroj MF DNES potvrdil, že Američané počítají s nasazením českého praporu na Středním východě.
"Nechci říct, že jdeme do zrovna nejsložitějších oblastí, ale při každém nebezpečí riziko hrozí," naznačil Tvrdík. Zároveň připustil, že česká jednotka je zajišťována takovým logistickým zázemím, které jí umožní nasazení "tisíce kilometrů" od střední Evropy.
|
Jádro praporu tvoří liberecká rota chemické ochrany aliančních sil okamžité reakce posílená o dopravní a logistické jednotky, ale také výsadkáře chrudimského praporu rychlé reakce, kteří mají chemiky chránit před napadením. |
|
Součástí praporu má být i skupina specializovaná na boj s biologickými zbraněmi. |
Náklady na měsíční pobyt protichemické jednotky v cizině odhadl ministr Tvrdík asi na 30 milionů korun.
Možnost, že vojáky čeká boj, je velká
Třebaže je pravděpodobnost vyslání českého praporu do bojové operace velmi vysoká, možné je podle Tvrdíka i to, že jednotka do akce vůbec nepůjde. To záleží na vývoji situace války proti terorismu. Ministr nicméně ihned dodal, že do bojových operací se kromě Američanů a Britů už zapojila Austrálie, Nový Zéland, Německo, Itálie a Francie.
Nejmenovaný expert sil okamžité reakce NATO nepředpokládá, že česká protichemická jednotka bude nasazena přímo do bojové linie.
"Vidím dvě varianty. Buď jde o reakci na zprávy, které opakovaně zveřejnil Taliban a podle nichž Američané v Afghánistánu používají chemické zbraně, čímž si Taliban sám otvírá dvířka k užití biologických či chemických zbraní." Podle experta je tudíž možné, že Američané chtějí mít Čechy nablízku "pro strýčka Příhodu". Druhou variantou podle experta může být to, že chemici budou působit ve státech sousedících s Afghánistánem.
Jan Valo, jenž velel protichemickému praporu ve válce v Zálivu, nicméně nevylučuje, že by se jednotka mohla podílet přímo na vojenských operacích. "Pokud to nastane, zřejmě půjde o krytí účinnějších akcí pozemních výsadkových vojsk, které spojenci plánují. Kdyby chtěli proniknout do teroristických středisek a očekávají hrozbu chemických zbraní, budou Američané takovou expertní jednotku potřebovat."
Valo předpokládá, že česká jednotka je dnes na špičkové úrovni a že ji už nečekají strasti, které prožili veteráni během války s Irákem. "Tehdy jsme například dostali speciální transportér, ale nepojízdný," vzpomíná Valo.
Vojáci jsou v pohotovosti
Vojáci 9. roty protichemické ochrany jsou podle svého velitele Jiřího Gajdoše v pohotovosti a jsou dobře připraveni. Pokud by rota musela narychlo odjet do války, část by odcestovala s předstihem.
"Tento rychlý přesun by se týkal tak patnácti procent vojáků, vyjeli by do dvou dnů, a to i s technikou, jako jsou například laboratoře, speciální detekční přístroje nebo jiné nezbytně nutné vybavení," vysvětlil Gajdoš. "Zbývající členové roty mají sedm dní na to, aby se přemístili na jakékoli místo na světě."
"O zapojení české jednotky se jedná posledních čtyřiadvacet hodin a rozhovory budou zřejmě pokračovat i příští týden při cestě premiéra Zemana do USA," poznamenal Tvrdík.
O konkrétním nasazení chemiků se rozhodne až poté, co se do plánování operace zapojí i čeští důstojníci. Šedivý doplnil, že v nejbližší době odlétá do USA tým českých plánovačů, další lidé pracují na přípravě operace doma.
PRVNÍ MISE Tu-154
Spojenci poprvé využili český letoun
Český dopravní letoun Tu-154 létal mezi Německem, Anglií a Francií a přepravoval lidi a materiál. Během 29. a 30. října nalétal celkem šest hodin. V Praze-Ruzyni přistál 30. října v 15:50. Do dalších vojenských operací spojenců se opět zapojí až v příštím týdnu.
Mise českého letounu sloužila k podpoře spojeneckých radarových systémů AWACS.
|
Severoatlantická aliance poslala své první letadlo radarového průzkumu AWACS ze základny v Německu do Spojených států. NATO vyšle do USA pět těchto strojů, aby tam pomáhaly při střežení vzdušného prostoru. |
Podle ministra zahraničí Jana Kavana si NATO vybralo Česko ze čtyř kandidátů, kteří Severoatlantické alianci nabídli letadla.
Český kabinet původně nabídl dva letouny jako výraz podpory odvetě USA za zářijové teroristické útoky na New York a Washington. Spojenci ale zatím počítají pouze s jedním.
"Bylo nám sděleno, že mají zájem zatím o třicetidenní období, které si vyberou kdykoliv od 15. října do 13. prosince," řekl Kavan.
Letoun zatím přes Atlantik nepoletí
Letoun, který zatím nemá létat přes Atlantik, bude podle ministra Kavana přepravovat po Evropě personál. O konečném využití letadla ale rozhodnou Spojené státy.
"Američané požádali alianci o pomoc v souvislosti s přepravou pěti radarových letounů AWACS ze společných prostředků NATO do USA. Pomoc by se týkala letecké přepravy pozemních komponentů a dalších věcí," řekl zástupce velvyslance Česka při NATO Ivo Šrámek.
Poskytnutí strojů AWACS ze společného arzenálu NATO k ochraně amerického území během kampaně USA proti terorismu schválila Rada NATO 4. října s dalšími sedmi požadavky USA.
 Archivní snímek českého letounu Tu-154. Ilustrační foto. |
