Tohle varování napsala MF DNES už před třemi lety: Velký poldr neboli suchá nádrž na horním toku řeky u Teplic nad Bečvou, která by před povodní ochránila Troubky, Přerov, Ústí a další města, vázne na majetkoprávních sporech mezi Povodím Moravy a vlastníky pozemků. Za své berou dokonce i plány na výstavbu hrází kolem Troubek. Kromě starosty si je už nepřejí ani místní obyvatelé.
"Vesnice stojí na štěrkopískách. Bojíme se tedy, že když stoupne spodní voda, utopíme se za hrázemi jako v rybníce. Navíc tak velké povodně jako v roce 1997 se už v Troubkách budou jen těžko opakovat," řekl už před třemi roky starosta Radek Brázda.
Jenomže – stalo se. Troubky jsou opět pod vodou a se stavbou teplického poldru, který měl být už dávno hotov a mohl nynějšímu zatopení několika obcí zabránit, se dodnes ani nezačalo.
"Poldr bychom moc potřebovali okamžitě. Určitě by pomohl," říká ústecký starosta Libor Vykopal.
Mohou si za to lidé sami?
Bývalá senátorka Jitka Seitlová navíc upozorňuje, že klimatologové před několika lety předpověděli návrat povodní z roku 1997. "Mnoho lidí si ale myslelo, že povodně nepřijdou. Odhady odborníků nikdo nebral vážně.
"Tragédie, které jsme svědky nyní, se nemusela stát," míní Seitlová. Ta už v roce 2004 varovala, že protipovodňová opatření na Bečvě zůstávají od roku 1997 na mrtvém bodě.
Eva Grodová z Povodí Moravy chápe zoufání občanů Troubek či pravidelně zaplavovaného Ústí na Hranicku. Připomíná nicméně, že stavební pozemky poldru u Teplic nad Bečvou, od něhož si odborníci tolik slibují, vlastní 437 lidí. Pětadvacet nesouhlasí s prodejem a 201 ani na opakované žádosti Povodí Moravy zásadně nereaguje.
Nikdo si ale nešťastným lidem nyní netroufá na rovinu říci: Za vyplavené domovy si můžete z velké části neústupností při vykupování pozemků sami. A to tím spíše, že záplavy, které v posledních dnech postihly severní Moravu, se podle klimatologa Jana Pretela z hydrometeorologického ústavu velmi podobají svým charakterem ničivým povodním z roku 1997.
Jaromír Bláha z ekologického hnutí DUHA říká, že obce a města před povodněmi neochrání pouze stavební zásahy do přírody."Mokřadní louky či lužní lesy v záplavových zónách řek zachytí mnohem více vody než hráze. Vždyť jen tři komplexy lužních lesů zadržely v roce 1997 třikrát větší množství vody než všechny přehrady na řece Moravě," připomíná Bláha. Protipovodňová opatření se podle něj až příliš upnula na velké a drahé stavby – jakkoliv někdy odůvodněné. Pokud by ale stát kompenzoval zemědělcům, že v záplavových oblastech nebudou pěstovat plodiny, ale vysází lužní lesy, pak by ani důsledky dlouhotrvajících dešťů nemusely být tak dramatické. A vyšlo by to mnohonásobně laciněji," dodává Bláha.
Příkladem rozumné ochrany před povodněmi slouží podle Jana Daňhelky z hydrometeorologického ústavu některé obce na Novojičínsku. Loni vytopeným lidem nabídly pozemky v bezpečných místech. "A obešlo se to bez hrází. Nejde to sice všude, ale právě tohle je jedna z cest, jak se v městech postavit povodním," radí Daňhelka. Mimo obce by nechal vodu rozlít v přírodě.
