Starostové obcí teď chystají proti plánům ministra Petra Hladíka protest. Kromě připomínek a otevřeného dopisu nevylučují ani protestní akce. Ročně se v Česku přitom prodá zhruba 1,8 miliardy kusů PET lahví a zhruba 800 milionů plechovek. Mimo žluté kontejnery na plast přitom skončí zhruba každá pátá plastová lahev a každá třetí plechovka.
Neodnímatelná víčka PET lahví nestačí. Ministerstvo chystá zálohy obalů |
Desítky starostů obcí, které iDNES oslovila, se ale obávají, že po zavedení záloh přijdou o část příjmů, které mají z prodeje právě odpadů z barevných kontejnerů.
„Obáváme se toho, i když nám ministerstvo slibuje, že propad příjmů nám bude kompenzován, tak to nebude stačit, protože meziročně cena výkupu roste. Zároveň si myslíme, že to přinese jen komplikace doprava v obcích, kam zajíždí nákladní automobily pro odpad z barevných kontejnerů, zůstane stejná, protože ostatní odpad se bude dál třídit. A zejména menší obchody budou mít další starost, jak PET lahve vykupovat, kde skladovat a podobně,“ říká starosta Božanova a člen Svazu měst a obcí Karel Rejchrt.
Starostka obce Sudice v okrese Blansko v Jihomoravském kraji Olga Dočkalová je další velkou kritičkou zálohování a s ministerstvem už několikrát vyjednávala, aby od plánů na zálohování ustoupilo. Bojí se, že se jí v obci zbortí systém, který pět let budují, kdy lidé mají “barevné popelnice“ přímo doma a třídí tak rovnou na dvoře. Popelářská auta pak odpad odvážejí přímo od domů.
“Tento systém se nám osvědčil, protože i lidé, kteří byli líní nosit odpad vytříděný do kontejnerů, tak třídit začali. Toto celé se nám zbortí, zároveň se nám třídění zbylého odpadu prodraží,část třídíren už dnes oznamuje,že zvažuje, jestli pokračovat, když nebude mít PET lahve. Kritizujeme i to, že my tady připravujeme legislativu o zálohování a straší tím, že ji musíme přijmout, když ta evropská ještě ani není platná,“ říká starostka Sudic Dočkalová.
Zálohovat PET lahve budeme nejdříve v roce 2025, říká náměstek Hladík |
Starostka Přílep na Kroměřížsku Ivana Sehnalová se za se bojí, že PET lahve obcím budou chybět. „Musíme splnit unijní čísla vytříditelnosti odpadu, jinak nám hrozí pokuta až dvě stě tisíc korun. Když o tento odpad přijdeme, předpokládám, že čísla nesplníme,“ popisuje Sehnalová.
Obce se spojují do větších společenství
Některé obce už se spojily do většího společenství a chtějí proti plánům ministerstva jít společně. To je příklad třeba Luhačovic, které se dohodly s dalšími 81 obcemi a chystají dopis ministrovi životního prostředí Petru Hladíkovi s tím, že resortem naplánované zálohování lahví kritizují. I proto, že loni uzavřely pakt, aby mohly vytříděný odpad nabízet a prodávat společně, protože dohromady vyprodukují na 40 tisíc tun odpadu. Mají tak s odpadovými společnostmi lepší vyjednávací pozici a ušetří právě za třídění.
Ilustrační snímek
„My jsme radikálně proti zavádění zálohování. Nevidíme v tom žádná pozitiva, obáváme se i toho,že v malých obcích to zlikviduje maloobchod, když bude zavedena povinnost vykupovat zálohované plastové lahve,“ říká starosta Luhačovic Marian Ležák.
Po stopách vyhozených petek. Kolik se jich vrátí, ukázal pokus ministerstva |
Ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka tvrdí, že zavedení záloh na plastové lahve a plechovky přírodu neochrání, obcím nepomůže a naopak jen ekonomicky uškodí. Vydělají jen nápojáři a výrobci zálohovacích automatů.
Miliardy výrobcům nápojů a automatů
„Pro ně je to miliardový jackpot. Pro všechny ostatní je to nevýhodné. A zaplatí to samozřejmě lidé a obce. Ani jedna petka ani plechovka se nevypláchne a znovu nenaplní. S ekologií to nemá nic společného. S tím materiálem se stane to samé, co s tím z barevných kontejnerů. Jen sběr bude asi sedmkrát dražší a komodita už nebude obcí,“ říká Havelka.
Ministerstvo životního prostředí, které chce zálohování zavést nejpozději od roku 2026, naopak argumentuje, že jde o cestu, jak lépe třídit vybrané druhy obalů od nápojů, zvýšit sběr plastových lahví a plechovek a snížit tak množství lahví, které skončí v přírodě třeba vyhozené z okna automobilu. Ministr Hladík slibuje, že obcím bude podle zákona plynout patnáct procent z nevybraných záloh (peníze, které zbudou, protože člověk je zaplatil v ceně lahve, ale nezískal zpět, pozn.red.).
„Je to pochopitelné, protože když lidé nezálohují, jsou to právě obce, které řeší, co s petkou, ať už skončí ve žlutém kontejneru, černé popelnici nebo pohozená na ulici či v přírodě. Ten nový příjem pro obce z nevybraných záloh zaručí, že si obecní rozpočty přilepší ročně v řádu desítek tisíc korun i více,“ řekl už dříve Hladík.
Odebírat PET láhve a plechovky by měly i malé obchody, vyzývá iniciativa |
Dokonce tvrdí, že obcím se zvedne příjem do rozpočtu zhruba o 39 korun na každého občana. Starostové obcí se obávají i toho, že když přijdou o část plastového odpadu, budou muset zdražit lidem odpad obecně. Kromě toho mají také strach, že lidé všechny ostatní odpady začnou házet do komunálního odpadu, tedy nevytříděný. Kritizuje to například Svaz měst a obcí.
“Zálohování nelze považovat za nejekologičtější a nejekonomičtější řešení z obecného pohledu. Svaz také postrádá v návrhu zákona o zálohování transparentní a vymahatelná pravidla proto, aby nedocházelo k obchodování se zálohovaným odpadem přes hranice,“ argumentuje svaz.
Inspirace ze zahraničí: Němci i Slováci už PET lahve vykupujíZastánci zálohování plastových lahví a plechovek argumentují mimo jiné i tím, že podobný systém už funguje téměř 20 let v Německu i jinde. Němci dávají na lahve zálohy od 15 do 25 centů (4–6 korun) a podle zkušeností řetězců je lze znovu naplnit až pětadvacetkrát. Zpočátku fungovalo několik zálohovacích systémů paralelně, takže bylo některé lahve možné vrátit jen v některých prodejnách. Pak byl celý systém sjednocen. Celkem už v Evropě PET lahve zálohuje víc než deset zemí, kromě Německa také všechny skandinávské státy, ale třeba i Malta, Chorvatsko a Slovensko. Německo se v současnosti chlubí tím, že dokáže díky zálohování stáhnout až 98 % PET lahví. Společně se zálohováním PET lahví se zavádí zpravidla i podobné vracení kovových plechovek. Větší prodejny zpravidla musejí lahve odebírat povinně a existují i automaty na zpětný odběr v ulicích. Zálohované obaly jsou vždycky zřetelně označené, na Slovensku velkým písmenem “Z“, zatímco v Chorvatsku nápisem “povratna naknada“. V Nizozemí lze část peněz ze zálohy rovnou věnovat charitativní organizaci. Ve všech zemích, kde se zálohuje, média přinášela příběhy o tom, jak si pilní sběrači, kteří vytahovali lahve a plechovky z odpadkových košů, vydělali tisíce eur,třeba i na ojeté auto nebo karavan. |
