Zeptáte-li se ho třeba na to, jaké byly teploty minulý týden, nezaskočíte ho.
"Čtvrtek -26,8, pátek -30,6, sobota -29,9, neděle -30,6, pondělí -31,9, úterý -18, středa -19, čtvrtek -18," sype z rukávu sedmačtyřicetiletý Rudolf Kovařík. Naměřit čtyři třicítky v řadě, to tu nepamatuje od roku 1976, co teplotu v Šindelové měří.
Co také řekl5. 2. 2012 28. 12. 2011 18. 12. 2006 17. 7. 2006 15. 3. 2006 1. 8. 2005 |
"V 80. letech to byly nejvýše dvě třicítky za celou zimu, v 90. letech každou zimu jedna třicítka a od roku 1999 nic. Podobné je to s polárními dny (teplota nižší než minus deset přes den). Poslední polární den byl na Šindelové 1. prosince 2010. A předtím až v roce 1998," doplňuje soukromý truhlář.
Svědčí to o něčem nebo je to jen náhoda?
Globální oteplování přináší také velké výkyvy teplot. A to se děje. Není problém, že v nadmořské výšce 600 metrů je plus třicet. V roce 2005 a 2006 jsme tu měli tropické teploty patnáct dní v řadě. Dříve jsme na to zvyklí nebyli.
Jaký je v Šindelové absolutní rekord nejnižší teploty?
Od roku 1976 jsem měřil pro sebe neoficiálně a od 1986 pro ČHMÚ Plzeň s přístrojovým vybavením. Za celou dobu -33,4 stupně.
V neděli se čeká snad vůbec nejstudenější noc. Tipnete si, kolik tu bude stupňů?
Třicítky nedosáhneme. Záležet bude hodně na oblačnosti a proudění vzduchu. Rekord je reálný, jen když se vyjasní a přestane foukat.
V těchto mrazech chodíte do kopců měřit výšku sněhu?
Tady se v nadmořské výšce 725 metrů měří na deseti místech výška sněhové pokrývky a z toho třikrát vodní hodnota sněhu. Měřím každé pondělí. Je tu 70 centimetrů sněhu, který v sobě váže 200 litrů vody na metru čtverečním. Podle toho se upouští voda z nádrže v Nechranicích. Ale máme velkou výhodu, že půda pod sněhem není zmrzlá.
Musíte se hodně přemlouvat, abyste vyrazil s náčiním asi tři kilometry do kopců?
V pondělí ráno bylo minus 31, moc se mi nechtělo. Na nerezové trubce, kterou používám, zůstávaly přimrzlé kousky kožených rukavic.
Co ještě patří k vašim každodenním povinnostem?
Do sedmi hodin ráno musím vědět, kolik je sněhu. Když napadne nový, změřím ho a odnesu z měřícího zařízení domů. A roztavím ho, abych zjistil, kolik je v něm vody. Manželka na to vyčlenila hrnec.
Jinak měření všech ostatních veličin je automatické a přes počítač?
To ano, ale musím vyjít ven a zjistit, co přístroje nepoznají. Třeba jestli je námraza. Vstávám v šest a do sedmi vše zapisuju do tabulek v počítači. Když padají mrznoucí srážky, dává se echo silničářům. Všiml jsem si, že silničáři, co mají sídlo poblíž v Krásné Lípě, vyjíždějí za dvanáct a patnáct minut od chvíle, co informace ode mne odejdou.
Začátkem prosince jste z přírodních vlivů - veverčích hnízd a podobně - vyčetl, že "zima bude průměrná, nic mimořádného".
Zapomněl jsem dodat, že mám tohle povědomí do poloviny zimy. Do půlky ledna se moje předpověď povedla - sníh nad 800 metrů a dole zeleno. Kolem 25. ledna se začala zvěř shlukovat kolem krmelců a já si řekl: Je to tady. Víme, že mráz nebude donekonečna. V pondělí nebo v úterý přijde zlom.
Volají vám lidé? Tahají z vás předpovědi?
V létě se tady chataři ptají, jestli nebude mráz a zda mají přikrýt kytky. Nebo jestli se jim vyplatí na víkend vyjet na Šindelovou. Nebo i já sám obvolávám městské úřady, že bude ledovka, aby údržba silnic byla v pohotovosti. A posílám výstražné informace horské službě - bouřky, vítr, bílá tma a sněžení. Regionální předpověď je něco jiného než centrální z Prahy.
Platí, že zdejší model počasí se blíží více německému než českému?
Přesně tak. Bavorská nebo saská předpověď platí i pro nás. Využívám toho, že německou předpověď složím s naší, a hodí se mi, že znám dění na stanicích v okolí. A potom mohu říct, co přijde nebo nepřijde. Většinou to vychází.
