Český prezident Petr Pavel již dříve uvedl, že tribunál je potřeba, aby zločiny ruské agrese nezůstaly nepotrestány. Česko na dvoudenní schůzce ministrů Rady Evropy v moldavském Kišiněvě zastupoval šéf diplomacie Petr Macinka.
K vytvoření tribunálu se zavázalo 34 členských států Rady Evropy z celkových 46, dále Evropská unie a rovněž Austrálie a Kostarika. „Tyto státy učinily rozhodující krok ke skutečnému vytvoření zvláštního tribunálu a k uznání odpovědnosti za agresi proti Ukrajině,“ uvedl generální tajemník Rady Evropy Alain Berset.
Země Rady Evropy chtějí registr škod napáchaných Rusy, Maďarsko bylo proti |
Zvláštní tribunál podle něj představuje spravedlnost a naději. „Nyní je třeba podniknout další kroky k naplnění tohoto politického závazku zajištěním fungování a financování tribunálu. Čas, kdy bude Rusko pohnáno k odpovědnosti za svou agresi, se rychle blíží,“ dodal. Ze zemí Evropské unie se k formování zvláštního tribunálu nepřipojily Bulharsko, Maďarsko, Malta a Slovensko.
Generální tajemník Rady Evropy v této souvislosti vyzval státy, aby co nejdříve dokončily všechny nezbytné vnitrostátní procedury pro připojení ke Zvláštnímu tribunálu. „Morální základy Evropy a světa budou obnoveny teprve tehdy, až bude potrestán zločin agrese proti Ukrajině. Nejde o minulost. Jde o budoucnost. O obnovení společného prostoru pravdy, spravedlnosti a důvěry,“ uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
Na sociální síti X označil Sybiha páteční den za historický. „Tvoříme dějiny. Stejně jako norimberský tribunál před 80 lety, i tento zvláštní tribunál v Haagu obnoví spravedlnost z trosek války,“ napsal ukrajinský ministr. „Dnes jsme překročili bod, odkud není návratu. Zvláštní tribunál se stává právní realitou. Jen málokdo věřil, že tento den nastane. Ale nastal. Před rokem jsme ve Lvově schválili politické rozhodnutí. A pouhý rok poté máme dohodu o realizaci. Pro mezinárodní trestní soudnictví je takové tempo skutečným rekordem,“ dodal Sybiha.
Chceme tribunál pro ruské zločiny, řekli šéfové evropských parlamentů v Praze |
Záměr vytvořit zvláštní tribunál, který by soudil ruské vedení za zločin agrese proti Ukrajině po vzoru norimberského procesu s vedením nacistického Německa, ohlásila Rada Evropy loni v létě. Letos v lednu Evropská unie poskytla prvních deset milionů eur na fungování tohoto tribunálu, který podle médií plánuje pohnat k odpovědnosti přinejmenším dvě desítky lidí.
Tribunál doplní činnost Mezinárodního trestního soudu (ICC), který má pravomoc vyšetřovat na Ukrajině válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu. V současnosti ale ICC nemůže v případě Ukrajiny vyšetřovat zločin agrese z důvodu omezení jurisdikce, uvedla dříve v prohlášení Rada Evropy. Zvláštní tribunál tuto mezeru podle ní zaplní.
Zelenskyj miluje drogy, řekl Ficův ministr. Ohrožujete vztahy, reaguje velvyslanec |
Válka na Ukrajině, kterou v únoru 2022 rozpoutalo Rusko vpádem svých vojsk na ukrajinské území, si podle různých odhadů vyžádala statisíce životů. Ruští vojáci se v ní podle Kyjeva a Západu dopustili řady válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Na ruského prezidenta Vladimira Putina v roce 2023 ICC vydal zatykač kvůli zavlečení ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.
