Mnozí organizátoři už nyní sčítají odpadlíky a tvrdí, že EET rozvoj farmářských trhů výrazně zpomalí. A bojí se, že až budou muset příští rok evidovat skoro všichni, neseženou prodejce a trhy začnou skomírat.
„Minimálně devadesát procent prodejců ukončilo činnost a trhů se neúčastní. Jejich počet poklesl tak, že jsme museli organizaci trhů zatím zcela přerušit,“ stěžuje si například organizátor farmářských trhů v Jihlavě Jan Holba.
Na „šňůry“ s EET pokladnami. Kapely ukazují tržby, amatéři to ignorují |
Když MF DNES oslovila organizátory nejen farmářských, ale i různých řemeslných trhů po celé republice, dostávalo se jí podobných odpovědí o poklesu zájmu.
Ač se nikde situace neukázala tak vážná jako v Jihlavě, nejčastěji organizátoři mluví o ztrátách mezi prodejci v řádu desítek procent. Nehledě na to, že se prý snaží prodejce co nejlépe informovat o povinnostech spojených se zaváděním EET.
„Na některých trzích činí úbytek až sedmdesát procent, na některých trzích dvacet. Některé trhy kvůli tomu skončí,“ vypočítává Radek Aleš z firmy, která pořádá patnáct až dvacet trhů do měsíce po celé republice.
EET vadí starším stánkařům či prodejcům pečiva
Hlavní důvody úbytku prodejců popisuje Aleš podobně jako další organizátoři - technická náročnost, další náklady na zavedení EET a starosti navíc třeba s hlídáním, aby prodejci zařízení při obsluhování zákazníků na trhu nikdo neukradl.
„Největší problém mají s EET dvě skupiny prodejců. Zaprvé starší, technicky méně zdatní lidé. Zadruhé prodejci, kteří obsluhují velké množství zákazníků v rychlém sledu, jako třeba prodejci pečiva a ovoce,“ vysvětluje.
Úřad zchladil květinářky. Vázání kytic nemůže být důvodem pro odklad EET |
„Ještě nikdy jsme neměli takové problémy se zahájením nové sezony jako letos. Trhovců je asi tak o polovinu méně než loni,“ říká Jiří Němec z firmy Leonet, pořádající po Česku asi deset trhů měsíčně. Do výčtu trhovců s problémy zařazuje ještě ty s tak nízkými příjmy, že se jim zavádění EET prostě nevyplatí.
Podle ministerstva financí by elektronická evidence neměla pro stánkaře na trzích představovat žádné komplikace. „V nabídce jsou pokladní zařízení, která jsou vhodná pro skupinu starších a technicky méně zdatných podnikatelů, jako například ‚tlačítkové‘ pokladny,“ uvedla mluvčí úřadu Michaela Tesařová.
Obavy řemeslníků
Najdou se i trhy, kde se počet prodejců výrazně nesnížil. Firma Český um, organizující trhy na severu Čech, prý například pocítila jen asi pětiprocentní pokles. Adam Weber z této společnosti si však nižší pokles vysvětluje tím, že většinu prodejců na jeho trzích tvoří prvovýrobci. Pro ně totiž ještě EET neplatí.
Na to se ostatně odkazuje i ministerstvo, podle něhož se bude muset většina prodejců zapojit do EET až od příštího roku. „Farmáři, kteří prodávají vlastní výpěstky nebo výrobky, se do EET zapojí až ve 3. fázi, tedy od 1. března 2018,“ říká Tesařová.
A toho data se pořadatelé trhů bojí už teď. „Nedokážu si představit, jak farmáři, kteří s technikou těžce válčí, budou zápasit s EET,“ obává se Weber příštího roku, kdy začnou evidovat i prvovýrobci.
„Když někteří výrobci vidí problémy, které dnes s EET obchodníci mají, říkají, že příští rok skončí,“ přidává se také Pavlína Honzů ze společnosti, jež pořádá trhy v osmi městech ve Středočeském a Libereckém kraji.
Největší obavy mají organizátoři řemeslných trhů. „Pokud se do příštího roku něco nezmění, tak se zřejmě Staročeské Velikonoce a Vánoce letos na Starém Městě budou konat po dvaadvaceti letech naposledy,“ říká Tereza Uhlíková z odboru kultury Magistrátu města České Budějovice.
Radek Aleš to vysvětluje tím, že na řemeslné trhy často jezdí své výrobky prodávat starší lidé a také ti, kteří to mají jako koníček. „Po večerech doma něco vytváří a o víkendu to jedou prodat. Podle mých zkušeností se jim problémy spojené s EET chtít řešit nebude,“ vysvětluje. „Je to škoda, s jejich výrobky zmizí i kus kultury,“ dodává.
