Průzkum ukázal, že se výše školného, které by byli studenti ochotní zaplatit, liší dle studovaného oboru. Nejméně by byli ochotní platit studenti pedagogických a zemědělských oborů (okolo 10 tisíc ročně). Dále studenti technických, lékařských a přírodovědeckých oborů (okolo 14 tisíc korun ročně).
Studenti humanitních a společenskovědních oboru by obětovali ročně 16 tisíc korun. Nejštědřejší byli v průzkumu studenti práv, ekonomové a umělci. Ti by za studium zaplatili klidně 17,5 tisíce korun.
V průměru by tedy studenti byli ochotní platit 15 tisíc ročně. Studenti by se ale spíše přikláněli k tzv. odloženému školnému, tedy že by začali platit až po získání titulu a v případě, že by jejich příjem dosáhl určité výše.
Výsledky průzkumu se chce ministerstvo školství řídit při přípravě vysokoškolské reformy. Na ministerstvu na tom v současné době pracuje tým odborníků sestavený ministryní Miroslavou Kopicovou.
Zavést se musí i půjčky
Společně se školným je ale zároveň nutné zavést i systém půjček, spoření na vzdělávání a přímou podporu studentů. Cílem je, aby bylo vzdělání přístupné i lidem ze sociálně slabých rodin.
"Náš tým připravuje pro MŠMT návrh na zavedení moderního systému finanční pomoci studentům, který by ekonomické bariéry odstranil a studium umožnil všem nadaným mladým lidem, kteří o něj projeví zájem," uvedl na tiskové konferenci Jakub Fischer, který se přípravou reformy zabývá.
Výsledky výzkumu ukázaly, že měsíc studia na vysoké škole stojí studenta průměrně 8 163 korun. Téměř polovina respondentů (45 procent) uvedla, že náklady na studium převyšují jejich finanční možnosti, a proto téměř všem vypomáhají jejich rodiče, přičemž průměrně jim přispívají částkou 3 668 Kč měsíčně.
Celkem 71 procent studentů uvedlo, že během studia pracuje a jejich průměrný vlastní výdělek je 4 170 Kč měsíčně. Z průzkumu také vyplynulo, že 40 procent studentů by se nebránilo zvýhodněné studentské půjčce.
Průzkum se konal od srpna do listopadu, dotazník se dostal do rukou celkem 23 964 vysokoškolským studentům, odpovědělo 11 743 z nich.
Se školným souhlasí i akademici
I pedagogové souhlasí se zavedením školného. Ukázal to průzkum mezi učiteli, který předcházel tomu studentskému. Tři pětiny akademiků zároveň uvedly, že dostávají české vysoké školy od státu málo peněz, ale neumějí s nimi hospodařit. - čtěte Vysoké školy mají málo peněz a plýtvají s nimi
První návrh reformy vysokých škol připravili ministerští úředníci už loni na jaře, když byl na ministerstvu Ondřej Liška. S nadšením mezi akademiky se ale návrh nesetkal. Proti se postavila řada vysokých škol v čele s Univerzitou Karlovou. - čtěte UK se nelíbí reforma vysokých škol
