ilustrační snímek | foto: Dan Materna, MAFRA

Když ve světě hygienici nestíhají, pomáhají trasovat knihovníci i policie

  • 381
Hygienici nestíhají trasovat všechny kontakty lidí nakažených koronavirem. Omezit trasování na rizikové kontakty, ke kterému přistoupilo například Nizozemsko, WHO důrazně nedoporučila kvůli zhoršující se situaci. Kromě sebetrasování se však Česko může v zahraničí inspirovat například náborem lidí z jiných profesí do call center.

„Potřebujeme, aby došlo ke změně, abychom mohli trasovat jenom ty, kteří jsou pro nás epidemiologicky významní. Prostě tak, abychom nemuseli trasovat mladé, zdravé a bezpříznakové. Oni nejsou vůbec nemocní, jsou pouze nakažení,“ uvedla dříve pražská hygienička Zdenka Jágrová v rozhovoru pro MF Dnes.

„Byť bychom chtěli s každým mluvit do hodiny, tak se nám to zkrátka nedaří a nemůžeme to nikdy zvládnout,“ přiznala dříve. Zároveň podotkla, že je spousta zemí, které už takto všechny kontakty netrasují, ale zaměřují se jenom na ohrožené skupiny obyvatel nebo na pracovníky důležitých profesí pro chod státu.

Jako možná alternativa se připravuje sebetrasování – kdo je pozitivní na onemocnění covid-19 by na webu sám vyplnil formulář se svými kontakty z posledních dní. Lidé by podle premiéra Andreje Babiše dostali SMS zprávu o pozitivním testu společně s odkazem.

Nizozemsko trasování omezilo

O změně systému trasování kontaktů nemocných s covidem-19 se mezi hygieniky diskutuje už delší dobu, uvedl ředitel krajské hygienické stanice v Liberci a bývalý hlavní hygienik Vladimír Valenta. „Některé země, jako třeba Nizozemsko, které je s Českem srovnatelné jak z hlediska zajištění zdravotní péče tak počtem obyvatel, už k tomu přistoupily,“ řekl. 

Nizozemští hygienici kvůli nedostatku pracovníků už od srpna nevolají všem kontaktům nakaženého pacienta, aby je upozornili, že mohou být také pozitivní. Jejich kapacita je kolem 750 pozitivních lidí za den. 

„Zaměříme se jen na ohrožené skupiny lidí a na lidi, kteří se (s nakaženým) ocitli v situacích se zvýšenou pravděpodobností nákazy,“ stojí ve zprávě.

V Německu pomáhají knihovníci

S trasováním v Česku by podle ministra vnitra Jana Hamáčka mohli nově pomoct policisté. „Jakmile bude podepsána dohoda, mohou začít pracovat. V první fázi by to bylo kolem 100 policistů,“ uvedl ministr, který se již dohodl s policejním prezidentem Janem Švejdarem.

V Německu s trasováním přitom už pomáhají lidé z nejrůznějších profesí. „Máme mimo jiné dopravní policisty nebo knihovníky,“ uvedl doktor Uwe Peters z orgánu veřejného zdraví. Telefonistům také pomáhají zahradníci nebo studenti.

Češi zahltili testovací místa na covid, padl rekord v prodeji roušek

Pracovníci telefonních linek pak zjišťují, jak dlouhý kontakt měli lidé s nakaženým. Pokud to bylo méně než dva metry nebo více než 15 minut, musí daný člověk do karantény. Každý den se přitom musí ozývat a hlásit, zda má nějaké symptomy, aby mohl být případně také otestován. V případě, že se jdou lidé najíst do restaurace, musí vyplnit formulář s kontaktními údaji a ideálně čas příchodu a odchodu.

Dohledávání kontaktů je práce pro detektivy

„Epidemiologové z regionálních úřadů veřejného zdravotnictví na Slovensku dokážou denně dohledat do 400 kontaktů pacientů s potvrzeným koronavirem,“ uvedla Dáša Račková ze slovenského ministerstva zdravotnictví. Dohledávání kontaktů je podle ní náročné a vyžaduje si zkušenost. „Epidemiolog je něco jako detektiv. Velmi záleží také na spolupráci osob v ohnisku nákazy,“ dodává.

Pracovníci podle ní pracují nad rámec běžného času, včetně víkendů a svátku, často do pozdních nočních hodin. Přímo v terénu působí 36 regionálních úřadů s více než 150 epidemiology. „Přestože situaci v terénu v současnosti zvládáme, potřebujeme posílit personální kapacity,“ konstatuje Račková.

Hygienici vidí nakažené lidi v informačních systémech IS COVID nebo EPIS (Epidemiologický informační systém) ihned po vložení výsledku laboratoří. 

Přestože v pondělí slovenský ministr zdravotnictví Marek Krajčí podle Denníku N v pondělí tvrdil, že hygienici situaci zvládají, ve středu už i on připustil možnost sebetrasování kvůli přetíženosti hygieniků. „Chceme zavést, aby pozitivně otestovaným chodila SMS,“ řekl. 

O plošném nošení roušek rozhodlo ministerstvo zdravotnictví, potvrdil Babiš:

Aplikace na trasování mohou pomoct, lidé je přijímají různě

Podle studie Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) mohou mobilní aplikace výrazně urychlit nalezení všech kontaktů nakaženého, protože se nespoléhají pouze na paměť daného člověka. „Přesto by ale mělo stále klasické trasování, vzhledem k tomu, že využití mobilních aplikací může být nedostatečné - zejména u starších lidí,“ doplňuje studie.

Trasovací aplikace využívá většina evropských zemí. Kvůli nakládání s osobními daty zároveň současně sílí debaty o ochraně osobních údajů. V Německu byla například v polovině června spuštěna aplikace Corona-Warn-App využívající technologii firem Apple a Google. Ukládá příslušná data na zařízení a zaručující vysokou ochranu osobních údajů. Za první tři týdny od spuštění si ji stáhlo na 15 milionů Němců, na začátku září jich bylo 17,8 milionu (z celkových asi 83 milionů). 

Na Islandu aplikaci používá asi 40 procent obyvatel. Na rozdíl od jiných aplikací dokáže islandská verze vystopovat pohyb obyvatel, u kterých se prokáže nákaza nebo podezření na ni. Za tímto účelem nahrává se svolením uživatele polohu z navigačních satelitů (GPS) jeho telefonu.

V Portugalsku a Norsku si pak aplikace vysloužily kritiku. V Portugalsku kvůli možnosti zneužití osobních údajů a nekompatibilitě s některými zařízeními, v Norsku si lidé stěžovali, že narušuje jejich soukromí.

V Jižní Korei zase mají s trasováním zkušenosti z epidemie MERS v roce 2015 a trasování je v zemi částečně automatizované. Kontakty se dohledávají pomocí GPS signálu z mobilů, kreditních karet a záběrů na veřejných kamerách. Technologie pomohly podle serveru Time zkrátit čas věnovaný jednomu případu z jednoho dne na zhruba deset minut, o ochraně soukromí uživatelů však nemůže být ani řeč.

V Česku ministerstvo zdravotnictví na začátku září představilo aplikaci eRouška 2.0, která má upozorňovat ty, kdo si ji stáhnou, na rizikové kontakty, které by krajské hygienické stanice nikdy nemohly identifikovat. Začít má fungovat zhruba v polovině září, až ji schválí Apple a Google. Ani server ani identifikovaný kontakt nebude znát identitu nakaženého, což je rozdíl oproti aplikaci eRouška 1.0.

Situace je tristní, nestíháme trasovat, řekla Jágrová (4. září 2020):


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video