„Příčin je mnoho, nebylo dost dárců, protože lékaři na intenzivní péči a na ARO, kteří dárce „vytipují“, jsou zahlceni péčí o covidové pacienty,“ řekl předseda České transplantační společnosti a přednosta Chirurgické kliniky FN Plzeň Vladislav Třeška.
Během pandemie je prostě méně času, a to se promítá i v náročné péči o dárce orgánů. Kvůli tomu bylo minulý rok v Česku o 39 zemřelých dárců méně než rok před tím. „Pokles jsme zaznamenali také u živých dárců,“ uvedl Třeška. Minulý rok jich ubylo 21, i protože je lékaři nechtěli vystavovat riziku pobytu v nemocnici. Další komplikací potom je, když se dárce, nebo příjemce nakazí koronavirem. V takovém případě k transplantaci dojít nemůže.
„U čekatelů na ledviny lze získat čas díky hemodialýze, ale faktem je, že někteří z nich jsou v takovém stavu, že pokud by se transplantace odkládala delší dobu, nemuseli by se jí dožít,“ doplnil Třeška.
Plzeňské transplantační centrum v odběrech i transplantaci orgánů pokračuje. V posledním roce jim však jedno oddělení a JIP zabrali lidé s onemocněním covid-19.
Česko bylo transplantační světovou špičkou
Před pandemií se Česko řadilo mezi transplantační světovou špičku a mělo dobře rozběhnutý dárcovský program. „Covidová pandemie zasáhla nejen počty dárců, ale i zdravotnický personál pečující o transplantované a propadli jsme se dolů,“ dodal Třeška s tím, že vzhledem k tomu, že Česká republika patří dlouhodobě ke špičce, brzy se opět vzpamatuje.
Nemocnice v Motole se loni potýkala s nedostatkem dárců plic. Právě plíce jsou nejrizikovějším orgánem při onemocnění covid-19. V roce 2019 v Motole provedli 42 transplantací plic, loni to bylo 35. „Péče o dárce plic je nejsložitější ze všech a pracovníci anesteziologicko-resuscitačních oddělení a intenzivní péče měli plné ruce práce s pacienty s těžkým průběhem koronaviru,“ uvedl Robert Lischke, vedoucí Programu transplantace plic pro Českou republiku. Podle něj se někteří čekatelé na transplantaci nemusí dočkat včas.
Rekordních 143 dní na umělé plíci. Žena se konečně dočkala transplantace |
Lischke dokonce popsal případ, kdy testovali pacienta těsně před transplantací pozitivně na covid, transplantace tak byla zrušena a o orgán lékaři přišli. Nakažení transplantovaní pacienti covidem jsou velmi ohroženou skupinou. „V loňském roce to bylo přibližně 30 covid pozitivních pacientů po transplantaci plic, osm z nich kvůli nákaze zemřelo,“ dodal Lischke. I přes okamžitou a intenzivní léčbu je mortalita těchto pacientů nad 20 procent. Proto také lékaři doporučují, aby byli tito pacienti zařazení do rizikových skupin ve frontě na vakcínu.
Mimo jiné dostávají pacienti po transplantaci imunosupresiva, tedy léky snižující imunitu, aby jejich tělo orgán neodmítlo, což je ale před infekcí zraňuje ještě víc.
V IKEM zůstal počet transplantací stabilní
Kde počet transplantovaných pacientů neklesl je Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM). „IKEM jako největší evropské transplantační centrum zajistilo, že se celkové počty v celé republice nijak dramaticky nepropadly a relativní pokles je mnohem nižší než v jiných zemích,“ řekl Ondřej Viklický, přednosta transplantačního centra.
V IKEM se jim tak podařilo udržet transplantační program na podobné úrovni jako v minulých letech. „Covid se nám sice nevyhnul, onemocněli lékaři, koordinátorky, někdy byl provoz na hraně, ale zvládli jsme to,“ doplňuje prof. Viklický.
