Představte si to: V ulici, kde bydlíte, se má kácet stará alej. Nebo se na rohu potichu prodává lukrativní městský pozemek. Kdo o tom rozhodl? Proč? A nedalo se tomu zabránit? Pokud žijete ve městě, které kašle na otevřenost, odpovědi se nedopátráte. Nový průzkum projektu Transparentní Česko 2026 odhalil, jak moc se české radnice před svými občany uzavírají. A to nejhorší? Často u toho neporušují vůbec žádný zákon.
Organizace Oživení si posvítila na 56 českých měst. Z každého kraje vybrala čtyři největší a podívala se jim pod prsty. Hodnotila čtyři základní disciplíny: jak otevřeně funguje samotná samospráva, jak průhledně se nakládá s městským majetkem a dotacemi, nakolik radniční noviny slouží občanům místo propagandy politiků a jak bezpečné je upozornit úřad na korupci.
Kdo jak hlasoval? Nevíme.
Absolutně nejhůře hodnoceným městem je Mladá Boleslav. Občan zde vůbec netuší, o čem se bude na radě města jednat. Zatímco alespoň nějaký zápis z rady zveřejňuje přes 90 procent měst v republice, zde se nezveřejňují vůbec žádné zápisy, natož jejich archiv. To je naprostý extrém. Neexistují žádné výsledky hlasování, žádné záznamy debaty. Občan nemá jedinou šanci zjistit, který radní zvedl ruku pro prodej pozemku nebo pro novou vyhlášku.
Radnice před občany na profilech politiků tají, ve kterých orgánech a městských firmách sedí. To je přitom klíčové místo pro veřejnou kontrolu, protože se zde často rozdělují velmi štědré odměny. Tuto informaci na webu nemá 91 procent měst, Mladá Boleslav není výjimkou.
V které obci Česka se žije nejlépe? Loňský vítěz obhájil, překvapení na třetím místě |
Druhé nejhorší výsledky má dle průzkumu městský obvod Pardubice 1. Zde nezveřejňují vůbec zápisy z jednání zastupitelstva a jde tak o jediného hodnoceného, který toto nesplňuje. Nezveřejňují ani výsledky hlasování. Důvodové zprávy nevysvětlují důvody návrhů. Chybí též audio/videozáznam z jednání zastupitelů.
Zákon to nechce, tak to nedělají
Je klíčové pochopit jednu věc: města na chvostu žebříčku tím neporušují zákony. Drží se jen naprostého minima, které po nich legislativa vyžaduje. Dělají jen to, co bezpodmínečně musí, a nic navíc. „Zákonné minimum není ani podlaha, to je sklep,“ vysvětluje Šárka Zvěřina Trunkátová, předsedkyně Oživení. „Požadavky kladené zákonem na obce a města jsou tak malé, že třeba stačí mít zápis z jednání zastupitelstva v papírové podobě uložený na obecním úřadě. Asi se shodneme, že to je pro veřejnou kontrolu málo.“
Nejlepší města
Nejhorší města
Legenda hodnocení:
Zdroj: Transparentní Česko – hodnocení 56 největších měst a městských částí (2026). |
Další velmi špatně hodnocená města (známkou D, tedy jako ve škole 4) jsou třeba Svitavy, Znojmo, Zlín, Vsetín, Ostrov, Kladno, Sokolov, Uherské Hradiště, Trutnov, Jičín, Třebíč, Kroměříž a Náchod.
Pojďme si na jednoduchých příkladech ukázat, v čem je hlavní problém. Program jednání rady města zveřejňuje předem jen 20 z 56 měst. Všechny podklady, podle kterých tito radní rozhodují, dává před zasedáním na web jako vůbec jediné město v republice Písek. Dalším problémem je hlasování. Jmenovité hlasování radních totiž zveřejňuje pouze 14 z 56 měst. Jinde občané neví, jak kdo hlasoval, jednoduše se to nezveřejňuje.
„Politici se pak hájí, že třeba u nějakého kontroverzního bodu hlasovali proti, i když to tak ve skutečnosti vůbec nemuselo být. Veřejnost se o tom nemá jak přesvědčit,“ vysvětluje Trunkátová.
Zahlceni žádostmi o informace
Neznamená to, že lidé se k informacím nedostanou. Mohou si je z radnic písemně vyžádat, ale znamená to pro ně velký časový odstup. „Aktuálně jsme v paradoxní situaci, kdy si sama města stěžují na přetížení žádostmi o informace, přitom ale sama ten tlak způsobují nedostatečnou transparentností,“ podotýká k tomu Trunkátová.
Zákon například říká, že v případě prodeje majetku nebo pozemků stačí vyvěsit oznámení na úřední desku. Kdo z lidí ale denně visí na úřední desce? Prostor tak často získá tiše „známý známého“. Průzkum to potvrdil. Informacemi o majetku se na radnicích extrémně šetří. Celých 80 procent hodnocených měst nezveřejňuje ani prostý přehled svých nemovitostí a jen zhruba desetina dává záměrům o prodeji větší publicitu, než je onen absolutně nutný zákonný základ na desce.
Hlásné trouby politiků
Analýza Oživení se zaměřila i na radniční zpravodaje, tedy noviny vydávané radnicemi a placené z daní. Jde o vůbec nejhůř hodnocenou oblast ze všech. V 25 ze 43 hodnocených redakčních rad si o obsahu rozhodují politici ve vedení města a opozice nemá k obsahu přístup.
„Víc než polovina měst nemá v redakční radě nikoho z opozice. Radniční zpravodaje pak nemohou plnit roli vyváženého informačního zdroje, pokud jejich obsah ovlivňují politici, o jejichž práci mají informovat,“ varuje Marie Krutišová, analytička organizace Oživení.
Česko si pohoršilo v žebříčku vnímané korupce, propadlo se také Slovensko |
Absolutním vítězem průzkumu se stal Liberec. Ten zveřejňuje veškeré podklady k jednání veřejnosti předem a získal za to plný počet bodů. Usnesení publikuje včetně všech důležitých příloh, což u horších měst naprosto chybí. Ze záznamů na webu lze vyčíst konkrétní záznam debaty i s tím, kdo na zastupitelstvu vystoupil. Rovněž zveřejňuje jmenovité hlasování, jasně tedy víte, kdo zvedl ruku pro a kdo proti. Důvodové zprávy k materiálům na webu skutečně vysvětlují, proč daný návrh vznikl. Občan tak není zahlcen jen úřednickým žargonem, ale chápe kontext.
Liberec na rozdíl od Boleslavi nejenže zveřejňuje samotné zápisy z rad i s archivem, ale tyto dokumenty obsahují důvodové zprávy (což umí jen 14 procent českých měst) a také přílohy, takže si lidé mohou usnesení prostudovat v kontextu (to v Česku dělá celkem pouhých 18 procent hodnocených měst).
Politika přitahuje psychopaty
Město pod Ještědem mělo dříve neblahou pověst nejzkorumpovanějšího města v Česku, kterému se kvůli úzkým klientelistickým vazbám politiků na vlivnou stavební firmu přezdívalo „Synerov“. I tato temná minulost byla podle primátora Jaroslava Zámečníka (SLK) hlavní motivací k tomu, aby radnici lidem maximálně otevřel.
„Vlastně nikomu se už nechce opakovat to, co se tady dělo v dobách nedávno minulých,“ naráží primátor na starou éru. Podle Zámečníka může snaha o otevřenost a transparentnost přímo přispět k tomu, že ti, kdo to s politikou nemyslí dobře, budou mít práci zkrátka podstatně těžší. „Politika přitahuje psychopaty, tak to prostě je. Čím větší je snaha o transparentnost, tím víc úsilí oni musí vynaložit a tím těžší to pro ně je,“ dodává Zámečník.
Na druhém místě skončila Praha. Zcela výjimečně (umí to jen čtvrtina hodnocených radnic) Praha zveřejňuje jmenovité výsledky hlasování v radě města. Občan si tak může přesně dohledat, který radní zvedl ruku pro a kdo byl proti. Magistrát hlavního města zveřejňuje program jednání rady s předstihem. Občané tak nejsou postaveni až před hotovou věc, jak je to běžné jinde. U materiálů pro zastupitelstvo i radu Praha zveřejňuje důvodové zprávy, které skutečně vysvětlují, proč daný návrh vznikl. Obzvlášť u rady města je to obrovská vzácnost, tuto základní věc dělá jen 14 procent českých radnic. Výborně fungují i výbory zastupitelstva, které předkládají programy, zápisy, plány schůzí i seznamy svých členů.
Kde metropole nepochopitelně selhává, je zatajování účasti politiků v městských firmách. To je klasický neduh, který Praha sdílí s těmi nejhoršími. Z profilů pražských politiků na webu nedozvíte, ve kterých orgánech obchodních společností s majetkovou účastí města tito lidé sedí. Občan tak nemá šanci snadno zkontrolovat kumulaci funkcí a odměn.
Praha také nedokáže do 10 dnů od zasedání zastupitelstva zveřejnit audio či audiovizuální záznam z jednání. U metropole s miliardovým rozpočtem je takové technologické zpoždění v 21. století obrovským paradoxem.
Kompletní průzkum měst organizace Oživení zveřejnila ZDE.
