Z dětí, které vyjdou základní školu, si 76 procent zvolí k dalšímu studiu maturitní obor, loni to bylo 46 tisíc žáků. Třetina z nich mířila na gymnázia, zbylé dvě třetiny na odborné školy. Přímo obor s chemickým zaměřením si zvolilo 650 žáků, tedy pouhý zlomek. Středních škol, které se na chemii specializují, je v Česku pouze šestnáct.
Proč žáky studium chemie neláká? Jiří Zajíček, předseda Unie školských asociací a ředitel Masarykovy střední školy technické, se domnívá, že jedním z důvodů je nekvalitní výuka chemie na základkách. Uvedl to na úterní tiskové konferenci Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) a společnosti Amgen ke snižující se kvalitě českých středoškolských studentů přírodních věd.
„Na základních školách je to s chemií velmi svízelné,“ domnívá se Zajíček. Problémy jsou podle něho především s vybavením, mnohé základní školy na rozdíl od těch středních ani nemají chemickou laboratoř. „Je třeba, aby děti alespoň potkaly zkumavku a věděly, jak vypadá. Učitelé si navíc nejsou často jisti legislativou v oblasti chemických látek. Tím pádem nevědí, které experimenty s dětmi mohou dělat,“ říká Zajíček.
Mít stejné nároky jako před lety, dostudoval by málokdo
Počet vysokoškoláků na chemických oborech za posledních deset let sice vzrůstá, podle rektora VŠCHT Karla Melzocha však výrazně klesá úroveň jejich znalostí.
Vzdělávání chemikářůVŠCHT společně s Nadací Amgen realizují program Amgen Teach, jehož cílem je organizovat vzdělávací aktivity pro učitele chemie. Letos se již konala Letní škola chemie pro středoškolské učitele a studenty. V říjnu se v Brně uskuteční Veletrh nápadů učitelů chemie. V roce 2015 pak proběhnou workshopy pro učitele. |
„Kdybychom na studenty měli nároky, které jsme uplatňovali před dvaceti, třiceti lety, tak by jich mnoho nedostudovalo,“ říká Melzoch. „Stále se objevují velmi nadaní studenti, ale v průměru pozorujeme snižující se úroveň našich uchazečů,“ dodává.
To dokládá i skutečnost, že školu dokončí pouze 33 procent ze zapsaných studentů. Největší propad je již v prvním semestru prvního ročníku. Studium chemie je totiž podle Melzocha náročné.
„Problém je, že u nás studenti studují, co je baví, zatímco na Západě nebo třeba v Číně studují to, co je bude živit. Naši studenti jsou bezstarostnější, žijí přítomností, nepřemýšlí příliš do budoucna. Chtějí si teď momentálně užít. Při studiu chemie ale studenti musí chodit na cvičení, do laboratoří a časová zátěž je v porovnání s kamarády na jiných vysokých školách podstatně jiná,“ domnívá se Melzoch.
Rozdíly v přístupu studentů, kteří přicházejí z gymnázií a těch, kteří vystudovali průmyslové školy, se podle Melzocha stírají. Přesto lze stále pozorovat odlišnosti. „Gymnazisti mají lepší teoretický základ a matematiku. Průmyslováci zase měli vždy blíže k chemii a praxi,“ říká rektor.
Reklamu forenzní analýze obstarají kriminálky
„V porovnání s tradičními chemickými obory mají studenti opravdu velký zájem o takové ty sexy obory, jako je syntéza a výroba léčiv a hlavně forenzní analýza,“ říká rektor a dodává, že propagaci jim neustále zajišťují televizní seriály a detektivky. „Studenti se kromě chemického vzdělávání dostávají k praktičtějším věcem, získávají i právní povědomí,“ říká Melzoch. Obor funguje již sedmým rokem a škola při výuce spolupracuje s Kriminalistickým ústavem a Policejní akademií.
Rektor však vyvrací představu, kterou si běžný divák udělá o práci forenzních expertů na základě amerických kriminálek. Většinou prý nejde o práci v terénu. „Náš forenzní analytik se ke vzorkům dostane v laboratoři. Neprobíhá to jako v těch seriálech na místě trestného činu, ale jde o pečlivou laboratorní práci,“ upřesňuje.
Na druhé straně jsou tradiční chemická odvětví jako například potravinářské obory, vývoj chemických technologií či petrochemické obory, které uchazeče příliš nelákají. „Nejsou populární, nicméně ten průmysl v Česku existuje, absolventy potřebuje a je o ně enormní zájem. Ne každého odborníka je možné dovézt z ciziny,“ uzavírá Melzoch.
