"Zneužil jste svoji pravomoc a vydával nezákonná rozhodnutí. Vaše nařízení vedla k tomu, že lidé žili roky v právní nejistotě a nevěděli, co s nimi bude," uvedla soudkyně Jana Kantorová.
"Kroky, které jste podnikl, byly na pokyn KSČ, její potřeby jste účelově postavil nad platné zákony," upřesnila.
Krupauer však názor soudu důrazně odmítl. "Já jsem vždycky jen plnil příkazy svého nadřízeného, tedy generálního prokurátora pro celou ČSSR Jána Feješe. Jsem tedy nevinen."
Feješ se už před soud nedostal, zemřel v roce 1988. "To je nesmírná a nekonečná drzost. Přesně tak se přece hájili fašisti, kteří byli po válce souzeni," reagoval na prokurátorova slova evangelický farář Jan Dus. Byl jedním z těch, které Krupauer poškodil.
Někdejší prokurátor dostal za úkol postarat se o to, aby na objednávku rozjeté trestní stíhání disidentů hned tak neskončilo.
V průběhu své šestnáctileté kariéry vydával svým podřízeným pokyny, aby si označených případů dál nevšímali, avšak nechali je i nadále otevřené. Tím disidenty udržoval několik let v nejistotě, co bude dál.
"Pro spoustu lidí to znamenalo, že si třeba nemohli najít pořádnou práci," vzpomínal farář Dus.
Sám strávil ve vazbě 13 měsíců za to, že kritizoval stát za omezování náboženské svobody. Po propuštění však jeho případ nikdo dál nevyšetřoval, ale také neuzavřel.
Nejmocnější prokurátor tehdejší ČSR si vzal na starost také případy chartistů, kteří poslali dopis papeži a stěžovali si na poměry v zemi a porušování lidských práv.
Další lidé, Vilém Prečan s historikem Milanem Otáhalem, zase režim pobouřili Černou knihou, dokumentem, ve kterém autoři popisovali okupaci sovětskými vojsky v roce 1968.
Jejich případ zůstal ležet bez vyšetřování deset let, teprve v roce 1980 ho nechal prokurátor oficiálně zastavit.
Prokurátor kryl prorežimní zloděje
Stejným způsobem však Krupauer kryl i prorežimní zloděje, jako například někdejšího šéfa mladoboleslavské Škodovky Miloslava Zapadla.
Ten za směšnou cenu prodával ministrům a dalším vysokým funkcionářům testovací vozy.
Ústřední kontrolní komise dostala seznam několika desítek lidí, které měla zakázáno vyslýchat jako svědky.
Prokurátor povolil vyšetřování až v okamžiku, kdy byla korupce ve Škodovce promlčena a nebylo už možné někoho zavřít.
"Nezákonnost zůstane nezákonností, i když je krytá zákonem. A já sám jsem se zákonem vždy řídil," rozhorlil se nad rozhodnutím soudu Krupauer.
