„Obec Rtyně v Podkrkonoší byla v sobotu v podvečer zasažena větrným jevem, jenž se označuje jako gustnádo,“ upozornila Amatérská meteorologická společnost na nezvyklý úkaz, který zasáhl okraj třítisícového města. Jednomu ze spolupracovníků organizace Janu Šolínovi se podařilo celou událost zachytit na video, které zveřejnil na sociální síti YouTube.
Na záznamu je vidět, jak se větrný vír blíží k domkům malého města na pozadí bouřkových mraků. V jednu chvíli se objeví dva jasné záblesky. Vír vyzkratoval dráty vysokého napětí a nechal obyvatele Rtyně bez proudu.
„Tahle bouře byla opravdu výjimečná,“ popisuje starosta Rtyně Zdeněk Špringr. S bouřkami se ve městě setkávají, většinou je trápí záplavová voda z okolních polí a vytopené sklepy. Silný vír, který dokáže trhat střechy, byl však pro obyvatele nezvyklou událostí.
„Po osmé hodině se zatáhlo a od České Skalice se začal přibližovat černý mrak,“ popisuje Špringr. S mraky přišel také silný větrný poryv, který poškodil střechu místní továrny. Ta pak způsobila zkrat na vedení. „Celé město bylo bez proudu,“ popisuje starosta. Dodávky elektřiny se podařilo obnovit během nočních hodin.
Místní dobrovolní hasiči museli řešit kromě poničených střech a poškozeného vedení také vyvrácené stromy.
„Gustnádo je vlastně slabé tornádo,“ vysvětluje Petr Zacharov z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd. „Není to příliš obvyklý jev,“ doplňuje vědec s tím, že gustnáda se objevují častěji v jiných částech světa než nad naším územím.
Od tornád, která dokážou farmářům ve Spojených státech odnést nejen dobytek a zemědělskou techniku, ale i celé budovy, se gustnádo svojí silou hodně liší. Zatímco v nejsilnějších tornádech dosahují rychlosti větru až 600 kilometrů v hodině, v gustnádech se nevyšplhají ani na třetinu této rychlosti. Na mezinárodní stupnici se tak řadí do kategorie slabších tornád. Liší se i způsob jakým gustnáda vznikají. Neobjevují se totiž ve středu bouře, ale naopak na jejím okraji.