Třetím do vlády za KDU-ČSL je šéf strany Miroslav Kalousek, který se má stát ministrem venkova (nový název pro sloučené resorty zemědělství a místního rozvoje).
Křesťanští demokraté ještě zvažují variantu, že by v novém kabinetu zůstal dosavadní ministr dopravy Milan Šimonovský, který by se přesunul na kulturu. Tuto oblast totiž měl na starosti kdysi ještě jako náměstek brněnského primátora.
Zelení mají obsadit logicky ministerstvo životního prostředí šéfem strany Martinem Bursíkem a resort dopravy devětadvacetiletým Petrem Šlegrem.
Proč zelení, kteří před volbami vsadili na ženy v politice, chtějí vyslat do vlády dva muže? Původně uvažovali o místopředsedkyni Daně Kuchtové jako ministryni školství, ale nakonec se rozhodli, že pro Stranu zelených je důležitější obsadit dopravu - v programu totiž mají jako prioritu omezení kamionové dopravy.
Odměnit Gandaloviče
Oficiálně politici podobu rozdělení resortů tají - s tím, že se o tom pořádně ještě ani nebaví. "Mohu pouze potvrdit, že obě menší strany si logicky nárokují pro ně prioritní oblasti, tedy lidovci venkov a zelení životní prostředí. To je jasné, vše ostatní nikoliv," říká šéf ODS Mirek Topolánek, který má být premiérem.
Zbylých osm ministerstev má připadnout občanským demokratům. Jejich personální obsazení lze odvodit podle toho, kdo se léta v opozici připravoval na funkci jako stínový ministr.
Přesto to neplatí stoprocentně: například místo europoslance Jana Zahradila v čele ministerstva zahraničí by Topolánek raději Petra Gandaloviče. Chce ho odměnit za to, že v Ústeckém kraji jako lídr vedl vyrovnaný souboj s lídrem ČSSD Jiří Paroubkem.
Anebo jiný příklad: místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová byla stínovou ministryní kultury, ale v závěru volební kampaně měla na starosti program nazvaný "zdraví a důstojné stáří".
Němcová v čele Sněmovny?
Topolánek v neděli opakovaně odmítl nárok sociálních demokratů jako druhé největší strany na křeslo šéfa Poslanecké sněmovny. Řekl, že ODS bude chtít tento post obsadit - a jako vhodnou kandidátku zmínil právě Miroslavu Němcovou. - více zde
"Má zkušenosti vést Sněmovnu," prohlásil Topolánek. Tento výrok lze chápat jako zvyšování ceny křesla šéfa Sněmovny. Občanští demokraté ho totiž nechtějí dát Jiřímu Paroubkovi zadarmo, ale pouze oplátkou za to, že ČSSD umožní vznik Topolánkovy vlády.
Předseda ODS v neděli poprvé řekl, že při sestavování menšinové vlády by rád zopakoval model již vyzkoušený Václavem Klausem v roce 1996. Tehdy ve volbách také zvítězila ODS, jenže společně s lidovci a ODA měla jen 99 mandátů v dvousetčlenné Poslanecké sněmovně, tedy ještě o jeden hlas méně než dnes.
Opoziční strany (tehdy ČSSD společně s komunisty a Sládkovými republikány) sice získaly většinu hlasů, ale zároveň nebyly schopny společně vládnout.
Dohadování tehdy trvalo sedm týdnů. Během té doby se politici - stejně jako dnes - též několikrát postrašili předčasnými volbami, ale nakonec všichni uznali, že jiné řešení než menšinová Klausova vláda neexistuje. ČSSD získala post šéfa Sněmovny pro Miloše Zemana a výměnou za to umožnila vznik menšinové vlády.
Ministři budoucí české vlády?
Vláda, kterou sestavuje vítěz voleb a šéf ODS Mirek Topolánek, by měla mít celkem 14 členů. Z dosavadních jednání tří stran vyplývá, že ODS připadne devět křesel, lidovcům tři a zeleným dvě.• Mirek Topolánek (ODS)
premiér
• Petr Nečas (ODS)
vicepremiér a ministr obrany
• Miroslav Kalousek (KDU-ČSL)
vicepremiér a ministr venkova
• Martin Bursík (SZ)
vicepremiér a ministr živ. prostředí
• Vlastimil Tlustý (ODS)
ministr financí
• Ivan Langer (ODS)
ministr vnitra
• Petr Gandalovič (ODS)
ministr zahraničí
• Tomáš Julínek (ODS
ministr zdravotnictví
• Jiří Pospíšil (ODS)
ministr spravedlnosti
• Miroslava Němcová (ODS)
ministryně sociálních věcí
• Martin Říman (ODS)
ministr průmyslu
• Milan Šimonovský (KDU-ČSL)
ministr kultury
• Michaela Šojdrová (KDU-ČSL)
ministryně školství
• Petr Šlegr (SZ)
ministr dopravy
