Právě když jsem vyjednával v USA zrušení víz, mě zastihla zpráva o pracovní cestě Jiřího Paroubka a Lubomíra Zaorálka po Sýrii.
Nevím, jak bych pohled Paroubka a Zaorálka na zahraniční politiku vysvětloval kubánským, barmským, íránským a běloruským disidentům, s nimiž jsem obědval. Nevím, co bych řekl českým občanům na otázku, proč činitele ČSSD rozčilují jednání o změně vízové politiky s USA, ale nechat si platit pobyt od režimu, který komplikuje situaci na Blízkém východě, jim přijde v pořádku.
Nevím, jak bych Paroubka a Zaorálka obhájil paní Janě Kánské, dceři Milady Horákové, s níž jsem ve Washingtonu pokládal věnec k památníku obětem komunismu.
Kvůli lidem, jako je Zaorálek a Paroubek, budu bílý náramek s nápisem Změna nosit i doma.
