Okamura letos v lednu řekl, že tábor v Letech nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Později se omluvil za vyjádření, že tábor nebyl oplocený, uvedl však, že ho většinou nikdo nehlídal a lidé v něm se mohli volně pohybovat. Obvinění z popírání holokaustu označil za kampaň proti SPD. Řekl, že nezpochybňuje útrapy lidí v táboře, ale má výhrady k řešení pietního místa. Poslanec SPD Rozner při kritice odkupu vepřína nedaleko pietního místa v Letech použil spojení „neexistující pseudokoncentrák“.
Trestní oznámení na oba politiky SPD podal v únoru předseda Výboru pro odškodnění romského holokaustu Čeněk Růžička u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1. Skupina asi deseti pozůstalých po obětech tábora požadovala odškodnění za morální újmu. Oba politici podle nich porušili zákon veřejným popíráním nacistické genocidy Romů (podrobnosti v článku Na Okamuru a Roznera padlo kvůli výrokům o táboře v Letech trestní oznámení).
Růžička věřil tomu, že s trestním oznámením na Okamuru uspěje lépe než v roce 2014, kdy ho policie odložila. Podle něj by měl do společnosti vyjít signál, že není možné tolerovat snahy o zlehčování utrpení lidí v nacistických táborech. Podle Růžičky Okamurova omluva nebyla upřímná. „Okamura se dokáže omluvit zrovna tak, jak potřebuje,“ řekl v únoru.
Vyjádření Okamury kritizovala pražská židovská obec, Muzeum romské kultury i vedení Památníku Lidice. Trestní oznámení na Okamuru podalo také sdružení Konexe. Na Roznera trestní oznámení podali také Mladí sociální demokraté a senátor Tomáš Czernin (TOP 09).
Znepokojení nad Okamurovými výroky na začátku letošního roku vyjádřil i bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Lidovečtí poslanci chtěli hlasovat o odvolání šéfa SPD z funkce místopředsedy Sněmovny, Sněmovna o tom nakonec nehlasovala, protože poslanci program mimořádné schůze svolané kvůli tomuto bodu 7. března neschválili.
Podle historiků vznikl tábor v Letech v roce 1940 nejdříve jako kárný pracovní pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. V roce 1942 se tábor změnil na sběrný tábor pro Romy. Prošlo jím 1308 romských mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo, přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Nacisté podle odhadů odborníků vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.
Lety hlídali bachaři, zlobivé děti zavírali do psí boudy, říká syn přeživší (02/2018)
