Myslel si, že umírá. Co se dělo s Masarykem, když diktoval „poslední slova“

Slova prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, která v pátek přečetli historici po otevření tajemné obálky, nejsou jeho poslední před smrtí v roce 1937, jak se odborníci původně domnívali. Podle historičky Dagmar Hájkové by mohly pocházet z léta 1934, kdy byl Masaryk nemocný a myslel si, že umírá.

„Jsem nemocný, vážně nemocný. Je to konec, ale neobávám se,“ píše se v textu, který historici v pátek slavnostně odtajnili v Lánech za účasti prezidenta Petra Pavla.

Řada expertů se před samotným otevřením domnívala, že půjde o Masarykova poslední slova, který první československý prezident nadiktoval svému synovi Janovi na smrtelném loži v roce 1937. Podle přední historičky Dagmar Hájkové, která se ve své práci zaměřuje právě na Masaryka, jde ale o psaní z roku 1934.

Masarykův zdravotní stav se tehdy zhoršoval a státník si myslel, že umírá. V roce 1934 podle některých odborníků Masaryk prodělal mrtvici. Média jeho zdravotní potíže vysvětlovala jako důsledek chřipky, se kterou se podle Hájkové prezident pravidelně potýkal už ve dvacátých letech.

I přes problémy s chůzí, zrakem a artikulací byl ale počtvrté znovu zvolen prezidentem. Jeho zdravotní stav se ale nelepšil, Masaryk se postupně stahoval z veřejnosti do Lán a v roce 1935 odstoupil z funkce hlavy státu.

Tajemná obálka otevřena: Masaryk psal o vážné nemoci, Němcích i svém „funusu“

„Prezidentův stav je velmi dobrý“

V roce 1937 došlo k dalšímu náhlému zhoršení jeho stavu. Podle lékařů Masaryk znovu prodělal další atak mozkové mrtvice. Lékaři navíc o jeho zdraví před veřejnosti mlžili. Po druhé mrtvici navíc vyšla i uklidňující tisková zpráva.

„Prezidenta osvoboditele, jehož zdravotní stav byl poslední dobu velmi dobrý, stihla dnes o půlnoci těžká nevolnost, která však v několika hodinách opět ustoupila, takže ráno je stav uspokojivý,“ stálo v ní.

Ministerstvo zahraničí ukáže veřejnosti vzácnou pozůstalost po Janu Masarykovi

Druhá tisková zpráva vydaná téhož dne již konstatuje, že příčinou prezidentova stavu jsou „poruchy některých drobných tepen mozkových, jak tomu bylo v roce 1934“.

Masaryk zemřel 14. září 1937. V pitevním protokolu byla za příčinu smrti označena „hnisavá bronchopneumonie pravého dolního laloku plicního a oboustranná hypostáze plicní“. Lékaři konstatovali „povšechnou aterosklerózu senilního typu“ a v levém plicním hrotu nalezli zajizvené tuberkulózní ložisko. Od pitvy mozku bylo na přání rodiny upuštěno.