Čím jste chtěl být jako malý?
Ty jo, to už je docela dávno. Asi jsem si přál být kosmonautem nebo něčím podobným.
Takže jste si neříkal, že jednoho dne vyrostete a bude z vás grafik, umělec, který bude oslovovat a bavit tisíce lidí?
To právě že vůbec. Nikdy jsem o tom nepřemýšlel. Vždycky jsem se viděl spíš jako popelář.
Popelář? Předtím jste mluvil o kosmonautovi.
Kosmonaut nebo popelář, vždyť to je to samé. Tedy pro děti je to to samé. Ale třeba kosmonaut má lepší plat, to je pravda.
Kdy jste začal tvořit první koláže?
To bylo už někdy na základní škole, někdy ve čtvrté páté třídě, kdy jsem dělal kreslené vtipy. Místo svého dnešního Facebooku jsem měl třídu, po které jsem to tajně posílal, a řešil v kresbách třídní mikrosvěty.
Kdy a jak vznikla zkratka TMBK?
Asi tak přibližně před třemi lety, možná před čtyřmi. Tehdy jsem přemýšlel, jak bych mohl pojmenovat své stránky, chtěl jsem se držet svého jména a příjmení. Takže jsem tenkrát ve Photoshopu zkoušel dávat dohromady různý styly písmen, aby to vypadalo hezky. Nakonec z toho vyšlo mé logo.
Děláte koláže spíše pro vlastní zábavu, nebo pro peníze?
To je na mé práci to příjemný, že v ní kombinuji jak práci, tak peníze. Což je fajn, dělat zábavu a dostávat za to prachy. Takže jsem vlastně docela rád, že nejsem třeba tím kosmonautem nebo popelářem.
Považujete se za umělce?
Spíše ne. Mám výstavy a spoustu lidí na to naráží – že dělám výstavy a přece nejsem umělec. Na druhou strany mé výstavy jsou dost jiné a neočekávám, že na nich budou chodit lidi s vínem v ruce a zastavovat se u mých prací, kývat hlavou a říkat: „Ty jo, to je hloubka.“ Spíše jenom bavím lidi. Když ale někdy vidím, jací lidi se považují za umělce, tak si sám říkám, že jsem asi superumělec.
Drahoš? Co bych s ním dělal?
Kolik koláží denně uděláte?
To je hrozně různé. Mám dny, kdy neudělám vůbec nic, a pak naopak dny, kdy vznikne třeba patnáct různých koláží. Hodně to záleží na tom, zda se vůbec něco děje, zda mám dobrej nebo špatnej den... nebo zda třeba nemám kocovinu. A to je buď úplně super, nebo jsem ztracenej třeba na tři dny a nedokážu nic udělat.
Dokážete říct, jak dlouho vám zabere práce na jedné koláži?
Vůbec, i to se hodně liší. S nějakou se dělám například celý den, jinou mám třeba během půlhodiny.
Existuje nějaká práce, na kterou nejste zrovna pyšný?
Asi ne. Myslím si, že všechno je dobrý. Některé někoho třeba urazily, jiné byly slabší a neměly takový ohlas, ale to hned neznamená, že bych si z toho dělal těžkou hlavu.
TMBK
|
Když vytváříte nějaký obraz, uvažujete nebo přemítáte vůbec nad tím, že by se to mohlo někoho dotknout?
No jasně, kvůli tomu to většinou dělám. Vtipkuju samozřejmě. Pochybuju, že něco z toho, co dělám, by se nějakého politika hluboce dotklo.
Máte radost, když je nějaká vaše práce hodně sdílena na sociálních sítích?
Samozřejmě. Prakticky jsem na tom docela závislej. Když se něco hodně sdílí, tak mi to udělá vždycky hezčí den. Možná je to na návštěvu psychologa.
A jakou vy sám osobně považujete za nejspěšnější?
Na tuto otázku odpovídám vždycky stále stejně, a to, že já opravdu nevím. Podle nějakých hodnocení to byla jedna z mých koláží s Andrejem Babišem, která měla přes 30 tisíc sdílení. Jen pár dalších dosáhlo takového úspěchu, nebylo jich mnoho. Já osobně vím, co bych mohl udělat proto, abych byl ještě úspěšnější, ale nechci sklouzávat k nějakému stylu, který by mi nebyl blízký.
Když začínáte pracovat na nějaké koláži, náměty a témata, předpokládám, berete z toho, co se právě děje a co nejvíce rezonuje zejména na sociální sítích.
Přesně tak.
Děláte si k tématu ještě nějaké další rešerše, případně zjišťujete si, zda je ta informace vůbec pravdivá?
Snažím se si věci ověřovat. Ale v tomhle jsem strašně nešikovný, takže že bych si něco pořádně připravoval nebo řešil více do hloubky, to ne. Prostě jen sleduji sociální sítě a to, o čem se mluví, co se řeší.
Na začátku roku jste dal na svoji facebookovou stránku výzvu s tím, že v prvním kole prezidentských voleb budete volit toho, kdo bude mít nejvíce lajků. Vyhrál Pavel Fischer. Volil jste ho?
Ano, dodržel jsem výsledky toho svého malého referenda.
A co druhé kolo prezidentských voleb?
Nešel jsem volit. Měl jsem vnitřní dilema, komu to hodit.
Dilema?
Ano. Protože kdyby mi odešel z Hradu Zeman, byl bych v háji. Kdyby zůstal prezidentem, tak by to taky nebylo úplně ideální.
Kdyby nevyhrál Miloš Zeman, tak by vám přece přibyla nová postavička do vašich koláží.
Jako Drahoš? Ty jo, co bych s ním dělal? To už bych možná mohl rovnou kolážovat místo něj prázdnou místnost.
Nemyslíte si, že by se hodil pro vaši tvorbu?
Spíš ne. To by bylo utrpení asi pro nás oba.
Česká politika je strašná zoologická
Měl jste někdy tvůrčí krizi?
Měl a vlastně ji mám neustále. Minimálně třikrát denně.
Jak se z ní dostáváte?
Vlastně ani nevím. Většinou nějak sama vyšumí, často když se něco stane. Někdy naopak sám cítím, že to nemá cenu a dám si třeba dva dny pauzu.
Neštve vás pak, že máte na delší dobu výpadek na sociálních sítích?
Musím si to logicky odůvodnit, říct sám sobě, že to prostě nepůjde, a pak jsem s tím v pohodě.
Udělal jste někdy koláž, kterou jste nezveřejnil?
Udělal. Mám ve svém počítači takový svůj šuplík nezveřejněných prací.
A máte nějakou českou osobnost, která vás ve tvorbě nejvíce baví?
Neřekl bych, že mám oblíbeného jedince, ale opravdu mě baví takový ten politický čtyřlístek Okamura, Zeman, Ovčáček, Babiš. Někdy je ale naopak příjemná změna, když dělám někoho jiného a dění se točí okolo jiných. Fajn je například i to, když se to netýká politiky, protože někdy už je ta politika opravdu únavná. Navíc jí vůbec nerozumím. Mám štěstí, že na jednoduché vtipy nemusím mít hluboké politické znalosti. Takže nevadí, když nevím, kolik máme poslanců.
Řekl jste, že je politika únavná. Štvou vás politici?
Asi ne. Spíše mi to přijde zábavné, baví mě to. Nevím, jestli je to tak jenom v České republice, ale ta naše politika je strašná zoologická. Dějou se tu strašný věci.
Reagují někdy politici na vaši tvorbu?
Jakože by mi Ovčáček napsal: „Dneska jsi mě hezky ztvárnil, dík“? To vůbec. Sem tam mě zmíní někdo z českých celebrit, ne politiků, a pochválí moji práci. Ale politici sami nereagují.
Nebránil byste se žádosti koláže na zakázku?
Asi ne, záleželo by, co by to bylo. Pokud by to ovšem bylo například něco hodně politického, co by mě někam zaškatulkovalo, přiřadilo k nějaké straně, tak to asi ne. Například kdyby za mnou přišli komunisti a požádali mě o nové logo... I když to bych asi udělal, ovšem možná by se jim to nelíbilo.
Takže kdyby vás o spolupráci požádala nějaká politická strana, odmítl byste?
Záleží na tom, o co by šlo. Něco bych odmítl, na něco bych možná kývl.
Měla nějaká vaše práce právní dohru?
Pár lidí nespokojených bylo, ale nikdy se to nedostalo až do právní roviny. Naštěstí.
Jak řešíte autorská práva?
Já si myslím, že v dnešní době nikdo moc pořádně neví, jak to s autorskými právy je. Osobě taky nevím, každý právník říká něco jiného. Ptal jsem se. Někdy mi bylo řečeno, že vzhledem k tomu, že je to koláž a původně použitá fotka má nakonec jiný význam a smysl, tak to nevadí, jindy to zase bylo trochu jinak. Takže nevím.
Prodaný Babiš a kariéra v Lidlu
Máte za sebou několik výstav. Plánujete další?
Asi ano. Chtěl byl změnit trochu koncept výstav a mít na nich více soch. Možná se taky vykašlu úplně na plátna a bude to celé úplně jinou formou. Jinak aktuálně společně s kamarádem připravujeme výstavu v New Yorku. Uvidíme, zda to vyjde, plánujeme to někdy na prázdniny. Předpokládám, že to bude totálně na nic, protože tam nikdo nepřijde, ale alespoň můžu všude říkat, že jsem měl výstavu v New Yorku.
Loni na podzim jste nabízel k prodeji na své facebookové stránce plastiku Agrofertiti (bustu ztvárňující Andreje Babiše). Objevil se zájemce?
Objevil a prodala se. Pan Babiš, možná ho znáte. Ale s ním jsme se nakonec nedohodli, myslím, že ho tam hodně štvalo datum úmrtí. Nakonec tu sochu koupil můj kamarád a je s ní asi spokojený a šťastný.
Prozradíte cenu?
Radši ne.
Počítáte někdy s tím, že stránka TMBK skončí?
Počítám. Dokonce se divím, že se to ještě nestalo, funguji už dost dlouho. Ale až se to stane, tak se to stane.
Máte nějaký záložní plán?
Samozřejmě. Je v něm sebevražda. Ne, samozřejmě se mohu věnovat i jiným věcem.
Například?
Původně jsem se věnoval focení, takže k tomu bych se například vrátil. Nebo bych se mohl věnovat normální korporátní grafice, takže bych například dělal různá loga a reklamy. Nebo půjdu dělat do Lidlu, tam prý teď mají manažerské platy.
Syn mé koláže naštěstí ještě nesleduje
Vaší tchyní je Halina Pawlovská.
To není pravda. Dobře, tak možná trochu ano.
V minulosti jste o ní udělal několik koláží, které ji nestavěly do úplně nejlepšího světla. Viděla nějaké z nich?
Já tuším, že už viděla všechny.
Co na to říkala?
Byla s tím v pohodě. Jednu z nich, tuším, použila jako své péefko. Ona sama má navíc docela dost silný smysl pro humor, takže mám štěstí.
Sleduje vaši práci pravidelně?
Spíše ne. Neřekl bych, že by mě a moji práci sama od sebe vyhledávala. Někdy na něco náhodně narazí. Já taky nečtu její knihy. A ani se nechystám.
A co zbytek rodiny? Sleduje vás na sociálních sítích?
To ano. Hlavně moje maminka, ta mě sleduje na Instagramu, což je pro mě osobně hrozný utrpení. Když si pak voláme, vždycky na konci hovoru začne moralizovat a říkat, že u některých koláží jsem to už přehnal a že tam je spoustu věcí špatně. Posledně jsem si z ní udělal legraci a u některého příspěvku jsem napsal, že jsem si nechal potetovat prsty, ona tetování nemá ráda. Takže mi hned druhý den volala a snažila se zjistit, zda je to pravda. Prý kvůli tomu nespala.
A váš otec?
Táta mě samozřejmě sleduje taky. Ten když mi volá, tak mi nic nevyčítá, ale snaží se vymýšlet nějaké témata, co bych mohl zpracovat. A to je asi tak všechno, kdo mě z rodiny sleduje. Tedy o kom vím. Samozřejmě že mě ale jinak sledují všichni.
Máte syna Huga. I ten?
Ten naštěstí ne. Je mu teprve sedm, takže teď neustále sedí u Minecraftu.
Nemáte strach z toho, co si pomyslí váš syn, až jednoho dne objeví sociální sítě a vaši stránku?
Já si myslím, že až můj syn přijde na Facebook, tak já už budu kosmonaut. V té době už tu stejně bude všechno jinak a mě někde zavřou. Na Sibiři třeba. Takže vlastně kosmonautem nebudu.
