Podle loňského průzkumu agentury Ipsos přitom více než polovina Čechů trpí nadměrným stresem. Právě této problematice se věnuje další díl podcastové série Příběhy duše.
„Pracoval jsem i šestnáct hodin denně, psal jsem knihu, natáčel jsem pořad, začal jsem učit ve škole a do toho podnikání. Jel jsem tehdy autem a najednou jsem začal hystericky brečet, nemohl jsem dýchat, ale přestalo to a přešel jsem to,“ vysvětluje první zkušenosti s návaly úzkosti kadeřník a podnikatel Tomáš Arsov, který si syndromem vyhoření prošel na vlastní kůži. Tehdy to byly podle Arsova první náznaky, že něco není v pořádku.
„Došlo to tak daleko, že jsem měl jednu klientku, která pořád mluvila a mluvila. Řekl jsem jí, že mi není moc dobře, což chápala, ale dál si chtěla povídat. V jednu chvíli jsem měl chuť jí nůžkami probodnout hlavu. Doma jsem se potom sesunul k zemi a už jsem se nemohl postavit,“ vzpomíná Arsov na jedno z nejnáročnějších období svého života.
Podle loňského mezinárodního průzkumu agentury Ipsos trpí nadměrným stresem až 60 procent obyvatel Česka. Jde o takovou úroveň stresu, která negativně ovlivňuje jejich každodenní život. Více než čtvrtina lidí navíc pociťovala takovou míru stresu, že nemohli chodit několik dnů do práce. Nejvíce se cítí být ve stresu mladí dospělí, takzvaná generace Z, což jsou lidé narození v letech 1995 až 2010.
Tomáš ArsovKadeřník a podnikatel Tomáš Arsov byl jednou z prvních známých osobností, která otevřeně promluvila o své zkušenosti se syndromem vyhoření – a nejen s ním. Prošel si obdobím psychického vyčerpání, ale i postupného návratu k rovnováze. |
„Chronický stres v našem mozku způsobuje, že poplachové centrum amygdala stále vysílá poplach. Nemusíme to ani zaznamenat, uvědomíme si to až večer, že nás bolí záda a máme ztuhlý krk. Stresový hormon kortizol, který se vyplavuje, způsobuje ztuhnutí svalů. V souvislosti s tím můžeme mít i narušenou paměť a zhoršený pracovní výkon,“ vysvětluje psycholog Přemysl Khýr, který byl rovněž hostem pořadu.
Že je problematika chronického stresu aktuálním tématem i pro politiky, potvrdila také náměstkyně primátora Prahy Alexandra Udženija (ODS). Ta stojí za vznikem instituce Zahrada pro duši, která od letošního roku sdružuje různé typy pomoci s duševním zdravím v hlavním městě. „Sama jsem několikrát byla tak vyčerpaná, že jsem nebyla schopná ani si otevřít láhev vody. Myslím, že i pro zaměstnavatele by to mělo být velké téma, protože pokud začneme problematiku nadměrného stresu skutečně řešit, mohla by se ve výsledku zvýšit i efektivita zaměstnanců,“ říká Udženija.
Depresivní příznaky
Syndrom vyhoření podle odborníků neovlivňuje pouze profesní život, ale narušuje celkovou kvalitu života. Neřešený syndrom vyhoření přitom může přerůst do depresivních příznaků.
Deprese je hlubší problém vedoucí ke ztrátě radosti z různých činností, ale také fyzickým příznakům, jako jsou poruchy spánku nebo chronická únava. Někteří pacienti nejsou například schopni ráno vstát z postele.
Podle Khýra je proto důležité včas vyhledat odbornou pomoc a naučit se pracovat s prvotními varovnými signály. „Zkoušíme si s klienty v terapii navozovat panickou ataku a učíme se ji zvládnout. Děláme to pomocí kognitivně behaviorální terapie. Na sezení dýcháme jako psi, motáme se dokola, aby se nám zamotala hlava. Tím pádem se vystavujeme určitému stavu a učíme se, že je nepříjemný, ale není nebezpečný, a hlavně je zvládnutelný,“ popisuje Khýr.
To potvrzuje také úspěšný kadeřník Arsov, který už dokázal poznat, kdy přichází panická ataka. „Rozostřilo se mi zorné pole, rychle jsem dýchal, motala se mi hlava, najednou jsem neviděl a trvalo to třeba půl hodiny,“ popisuje.
Nedostatek spánku a alkohol
Syndrom vyhoření, úzkosti a deprese se vyskytují více u žen než u mužů. Vyplývá to z průzkumu, který loni v květnu představili zástupci Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Analýza také ukazuje, že příznaky depresí zhoršuje špatný spánek nebo konzumace alkoholu. Vliv mají podle odborníků i technologie, nárůst duševních potíží podle nich má časovou souvislost se vznikem sociálních sítí, jako je Facebook nebo Instagram. Prevencí je naopak zdravý životní styl, ať už vyvážená strava, nebo dostatek pohybu.
Přemysl KhýrPsycholog a psychoterapeut Přemysl Khýr působí v Ambulanci klinické psychologie Kognitera, ve společnosti ELA a má i vlastní soukromou praxi. Specializuje se na psychoterapii, hypnózu, spánkovou problematiku a práci s psychickým zdravím v pracovním prostředí. Absolvuje výcviky v KBT i EMDR terapii. |
„Rád bych připomněl odkaz zesnulého psychologa Radka Ptáčka a zmíním čtveřici, kterou tak rád opakoval. Jsou to zdravé vztahy, pravidelný pohyb, spánek a strava. Manažery učím zastavit se během dne na pět minut a uvědomit si, jak se cítí, kde cítí nějaké napětí, jaké jsou zrovna jejich potřeby. Učíme se celou řadu relaxačních a meditačních technik,“ vysvětluje své postupy psycholog Khýr.
Zároveň dodává, že nesmírně důležitou roli v celém procesu hrají příbuzní a přátelé dotyčného. Je důležité vyjádřit, že o něj mají zájem, nabídnout mu pomoc a vyslechnout ho. „Úplně stačí, když budeme vnímaví ke svému okolí. Varovné signály jsou individuální, někdo je nepřirozeně rozjařený a jiný se zase stáhne ze společnosti a uzavře do sebe,“ upozorňuje Khýr.
Novou formu pomoci s duševním zdravím nabízí také aplikace Záchranka, ve které od letošního března funguje takzvaný Modul psychosociální pomoci. Nová funkce umožňuje lidem v Praze s akutnímu duševními obtížemi rychlé propojení s odborníky na psychické zdraví.
„Nová funkcionalita umožní rychlý a intuitivní přístup, protože stačí kliknout a během několika vteřin se zobrazí kontakty na krizové linky, chat nebo specializované organizace a zařízení, které jsou ve vašem v okolí,“ upřesňuje náměstkyně primátora pro sociální oblast a zdravotnictví Udženija. Tato funkce je zatím dostupná jen v Praze, která se s vývojáři podílela na spuštění pilotního projektu. Udženija ale věří, že funkcionalita inspiruje i další kraje.
