Ke konci ledna se prezident Miloš Zeman setkal s účastníky XIX. zimní deaflympiády. Na jejich setkání ovšem chyběl profesionální tlumočník - ten původně domluvený onemocněl. Nahradit ho tak musel jeden z delegátů se zbytky sluchu.
Situace ukázala na nedostatek tlumočníků českého znakového jazyka v Česku. Na jednoho tlumočníka totiž připadne až stovka neslyšících.
„V Česku působí zhruba 120 tlumočníků českého znakového jazyka, ne všichni na plné úvazky, někteří mají jiná zaměstnání a tlumočí ‚po práci‘,“ uvedla místopředsedkyně České komory tlumočníků znakového jazyka Kateřina Lišková.
Podle prezidentky Svazu neslyšících a nedoslýchavých osob v České republice Šárky Prokopiusové je však číslo ještě menší. Její odhad aktivních tlumočníků je přibližně 80.
Problém však není pouze s malým počtem tlumočníků, ale také s jejich rozmístěním po republice. „Z těch 80 bude zhruba polovina v Praze a zbytek je rozmístěn po krajích, takže v každém kraji jsou dva až tři tlumočníci, ale je to tak, že někde jich je více a někde je jeden na celý kraj,“ dodala Prokupiusová. Kritická situace je podle Liškové například v Karlovarském nebo Jihočeském.
Přitom v Česku je podle odhadů osm až deset tisíc uživatelů českého znakového jazyka. Na jednoho tlumočníka tak vychází minimálně stovka neslyšících. Naopak například severské státy uvádí poměr pět neslyšících na jednoho tlumočníka.
S tlumočníkem na úřad i k lékaři
Situace neslyšícím mohou v současné době ulehčit aplikace s automatickým přepisem řeči. Lidé využívají také online tlumočení, tedy tlumočníka v mobilu či tabletu. „To je skvělé doplnění tlumočníků v terénu, ale je použitelné pouze v nějakých situacích, nikdy ne ve složitých, kde je více účastníků a jde o závažné věci. Jedná se například o jednání u soudu, nebo lékařský zákrok. Tam vždy musí být fyzický tlumočník,“ dodala Prokopiusová.
Tlumočník znakového jazyka může působit v různých sférách. Většina pracuje v sociálních službách, ve školství a u soudů.
Jejich práce tak nejčastěji obnáší například tlumočení pro neslyšící klienty na úřadech, u lékařů, v bankách, na jednáních se zaměstnavatelem. „Prostě kdekoliv, kde se řeší důležité věci jako smlouvy či zdraví,“ uvedl Prokopiusová. Tlumočník spolupracuje třeba i s neslyšícími rodiči slyšícího dítěte na třídních schůzkách ve školách. Výjimkou nejsou ani velmi intimní situace, jako například odběr spermií.
Obce o neslyšící nejeví zájem Problém je také například v jednotlivých obcích, které odmítají tlumočení jakkoliv řešit, a to i přesto, že u nich má trvalé bydliště neslyšící. „Vítání občánků? Ano, neslyšící rodina dostane pozvánku, když se na úřad obrátí s žádostí o zajištění tlumočení, odpoví jim, že úřad není povinen to řešit a že účast na vítání je dobrovolná, takže se účastnit nemusí. Problém je i u sňatků, kdy neslyšící mají ze zákona si tlumočníka zajistit a část matrikářů chce soudního tlumočníka,“ dodala Prokopiusová. Jenže soudní tlumočník se platí a nepracuje pod sociálními službami. Takže za to, aby snoubenci rozuměli slovům oddávajícího si musí zaplatit. |
„Bez tlumočníka se neslyšící dostává do situace, kdy nemá informace, nerozumí tomu co se děje a může udělat nevratné kroky, které ho poškozují. Dostane se do dluhů. U lékařů je extrémní případ, kdy se klient až po roce dozvěděl, že má rakovinu. K lékaři chodil, léčili ho, ale on nevěděl s čím. Až když se mu tlumočník téměř vnutil, se dozvěděl, o co vlastně jde,“ popsala Prokopiusová.
Nabídka na studium znakového jazyka přitom v Česku je. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity se nedávno pochlubila tím, že otevřela obor, který bude studenty připravovat na tlumočnickou profesi. V Česku v současné době tuto možnost nabízí více škol. Například v Hradci Králové existuje VOŠ pro tlumočníky. Ta loni vypustila do praxe první absolventy. Obor Jazyky a komunikace neslyšících nabízí také Filozofická fakulta UK.
Tlumočnictví do českého znakového jazyka - to je obor, který od příštího roku otevře studentům Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Tlumočníků je totiž málo a neslyšící se bez jejich pomoci v mnoha situacích neobejdou. Tříletý bakalářský program vznikne ve spolupráci s Středisko Teiresiás, které pomáhá studentům se specifickými nároky.
Další informace naleznete i v katalogu MU: https://www.phil.muni.cz/…/24149-tlumocnictvi-ceskeho-znako…
Podle Liškové však tato nabídka není dostatečná. „V Česku neexistuje dostatek vysokoškolských oborů, které by tlumočníky českého znakového jazyka připravovaly na praxi. Potenciální zájemci o studium nejsou motivováni ke studiu tohoto odvětví, protože finanční ohodnocení vysoce kvalifikované práce není odpovídající její náročnosti a odbornosti,“ uvedla.
Důvody nedostatku tlumočníků českého znakového jazyka jsou i v české legislativě. „V tom je celý problém, protože jak nastavovat stabilní systém vzdělávání a financování, když není zcela jasné, kdo tlumočník znakového jazyka vlastně je. Jaké jsou požadavky na jeho vzdělání, kvalifikaci? Následně pak systematické financování,“ popsala Prokopiusová.
Tlumočnické organizace se shodují, že by jim pomohlo, kdyby se obecně zlepšilo postavení tlumočnické profese v oblasti sociálních služeb, a tedy změna v zákoně o sociálních službách. Novela zákona by měla do konce února zamířit na vládu.
„MPSV si je vědomo této nedostatečné ukotvenosti, a proto aktivně v novele zákona o sociálních službách je toto řešeno,“ uvedl za ministerstvo mluvčí Vladimír Dostálek. Novela podle něj řeší právě i povolání tlumočníka.
S účinností počítá ministerstvo od ledna 2021.
Jak mluví novela o tlumočníkovi do znakového jazyka? Novela jej definuje takto: „tlumočník českého znakového jazyka je vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání v oblasti tlumočení českého znakového jazyka nebo vysokoškolské vzdělání získané ve studijním programu humanitního zaměření a absolvování akreditovaného kurzu zaměřeného na tlumočení českého znakového jazyka v rozsahu minimálně 400 hodin nebo zkouška z profesní kvalifikace tlumočníka českého znakového jazyka podle Národní soustavy kvalifikací“. |
