Postup nemocnic nijak neodporuje zákonům, ale podle mnoha lékařů je neetický: pacientů se nikdo neptá, zda by s užitím svých posmrtných ostatků souhlasili. A rodina se obvykle nedozví, v jakém stavu blízkého pohřbívá, natož že na ostatcích někdo vydělal. "Tělo přece není jen soubor náhradních dílů," namítá kněz Tomáš Halík.
Benevolentní zákony i rozšířená praxe provádět u většiny zemřelých pitvu vedou podle expertů k tomu, že se republika stává, s nadsázkou, surovinovou základnou pro získávání lidských tkání.
"Některé se mrtvým běžně odebíraly řadu let - třeba z podvěsku mozkového se vyráběly léky. Ale mám pocit, že v poslední době, jak postupuje medicína, nabývají odběry velkých rozměrů," uvedl prezident lékařské komory David Rath. MF DNES zjistila, že firma Medal spolupracuje mimo jiné s nemocnicí v Děčíně. Na svém postupu nespatřují nic neetického.
"Musíme si rozmyslet, zda chceme bránit práva mrtvých, nebo živých," řekl jeden z majitelů Medalu Jiří Přib. "Viděla jsem výrobky firmy Medal, jsou opravdu nádherné," uvedla primářka děčínské patologie Marie Slunečková.
Na problém poprvé upozornila poslankyně ČSSD Eva Fischerová. "Nejmenovaná okresní nemocnice, bohužel předpokládám, že není jediná, předává odebrané lidské tkáně jisté obchodní společnosti za finanční úhradu," uvedla nedávno ve sněmovně. Děčínský případ řešila před rokem lékařská komora, ale na žádné porušení zákona nepřišla.
Firma Medal oslovila i řadu jiných nemocnic včetně Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí. Tam však spolupráci odmítli. "Nesrovnala bych si to se svým svědomím," vysvětlila to Jana Vedralová z patologie. "Představte si, že rodina pohřbí tatínka a neví, že mu odebrali to a to. A strašně mi vadí, že firma tu něco levně získá a pak to v cizině draze prodá," dodala lékařka.
Odběr tkání odmítl firmě i primář patologie Fakultní nemocnice v Krči František Koukolík. "Zásadně to neděláme. A to i kvůli riziku přenosu Creutzfeld-Jacobovy nemoci. Na to se v nemocnicích stále velmi málo hledí," varoval Koukolík. Zástupce firmy Medal však v této souvislosti namítl, že tkáně testují.
Lékaři z nemocnic potvrzují: Odebírání částí lidských tkání z těl zemřelých není výjimečné a slouží v rámci nemocnice k léčbě ostatních pacientů. "Asi dvakrát do roka odebereme oční rohovku, kterou pak transplantujeme," potvrdila Jana Vedralová z patologie Všeobecné nemocnice. Tkáně jsou ukládány v takzvaných tkáňových bankách. Jindy se lidské ostatky využívají k výuce.
Poslankyni Evy Fischerové vadí na zavedené praxi dvě věci: když tkáně od nemocnic vykupují soukromé firmy, které je pak vyvážejí a mají tudíž z těla zemřelého zisk - a když se lidí nebo jejich rodin nikdo neptá.
"Odběrové aktivity u nejmenované oční banky v České republice měly roční výnos zhruba 13 milionů korun, přičemž polovina našim občanům odebraných rohovek bez jejich souhlasu byla vyvezena do zahraničí," uvedla ve sněmovně Fischerová. "Jsem přesvědčena, že to postrádá odpovídající etický přístup i úctu k mrtvým," dodala.
Šéf lékařské komory Rath řekl, že zdejší republika je pro zahraniční firmy zajímavá tím, že lidských tkání je dostatek - zemřelí pacienti se totiž často pitvají. "Někdy až v 80 procentech případů, zatímco třeba v Rakousku jen v 10 procentech. Chtěli jsme proto v novém návrhu zákona prosadit, aby lékaři prováděli pitvu, jen když je to nutné například k ověření diagnózy," uvedl Rath.
Rath stejně jako Fischerová soudí, že odběr tkání (ovšem s výjimkou životazchraňujících orgánů k transplantacím) by se měl uskutečnit jen se souhlasem dotyčného či jeho rodiny. Poslankyně bude v tomto směru navrhovat změnu transplantačního zákona. Dnes takový souhlas není nutný - pokud se člověk za života nevyjádří proti, může si nemocnice s jeho tělem dělat de facto co chce.
