Dosud bylo rozhodnutí o kácení stromořadí více v rukou silničních nebo železničních úřadů. Správa silnic jen oznámila záměr vykácet stromy, a pokud se obec do patnácti dnů nevyjádřila, znamenalo to automaticky souhlas. Navíc bez nutnosti vysázet nové stromy za pokácené.
Na schválení zákona tlačily i organizace na ochranu životního prostředí. V březnu předali ekologové sněmovnímu výboru pro životní prostředí petici se 14 tisíci podpisy proti kácení stromů podél silnic. Protesty vyvolal především záměr silničářů pokácet v letošním roce na 9 tisíc stromů v alejích po celé republice.
"Ke zpřísnění jsme sáhli poté, co na jaře 2006 došlo k doslova masovému kácení alejí. Potřebnost změny potvrdily i další roky, kdy se situace pokaždé opakovala," řekl ministr životního prostředí Ladislav Miko.
Nově budou o kácení stromů rozhodovat obecní a městské úřady po dohodě se silničním nebo železničním úřadem. Pokud se nedohodnou, rozhodne nejbližší nadřazený orgán, většinou tedy krajský úřad. Povolovací řízení je druhem správního řízení, a své slovo tedy bude mít i veřejnost. Obce také mají možnost žádat za vykácené stromy náhradní výsadbu.
Aleje hrají v krajině roli nejen jako estetický prvek, ale i jako životní prostor mnohých živočichů. Stromořadí také brání větrné erozi, pomáhají udržovat stabilnější hydrologický režim v krajině, která pak lépe reaguje na přívalové deště.
Silničáři masové kácení zdůvodňovali bezpečností provozu na komunikacích. Při nárazu do stromu loni zemřelo 177 lidí, což je pětina obětí dopravních nehod. - čtěte Kolem silnic padne devět tisíc stromů. Ohrožují řidiče, říkají silničáři
Ministerstvo ale vidí v alejích podél silnic pozitivum i pro řidiče. "Chrání motoristy i cyklisty před nárazy větru," sdělil mluvčí resortu Jakub Kašpar. Připomněl také, že v blízkosti obcí působí jako přirozená protihluková ochrana.
Poslanci řekli ne snadnějšímu odstřelu rysů a vlků
Součástí zákona se měl stát i pozměňovací návrh nezařazeného poslance Evžena Snítilého. Jeho návrh připravený ve spolupráci s Českomoravskou mysliveckou jednotou šel proti smyslu zákona. Navrhoval snadnější pravidla pro odstřel rysů a vlků a omezoval ochranu vzácných rostlin.
Sněmovna Snítilého návrh odmítla, což přivítal bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík. "Sněmovna odolala návrhům sokolníků a dalších různých lobby, které tady tlačily, a to já také považuji za pozitivní," prohlásil.
Stejně poslanci rozhodli o návrhu předsedy Sněmovny Miloslava Vlčka, který chtěl k novele připojit úpravu zákona o horské službě. Ta už je ale zabudovaná jako přílepek do zákona o civilním letectví.
Novela omezí dovoz tuleních kůží i prodej opic
Poslanci schválili i další novelu z oblasti životního prostředí. Podle novelizovaného zákona o ochraně ohrožených druhů se zpřísňuje obchodování s těmito druhy zvířat. Opice či poloopice by například mohla prodávat a kupovat jen veterinárně schválená zařízení. Předpis také zakazuje dovoz tuleních kůží z míst, kde jsou tato zvířata nelidsky ubíjena.
Návrh novely vyvolal počátkem loňského roku rozruch kvůli plánovanému radikálnímu omezení chovu primátů, tygrů a želv mimo zoo. Chovatelé papoušků a dalších exotických zvířat se obávali, že se zákaz chovu primátů rozšíří i na další druhy, což povede k zániku chovů. Kontroverzní formulace nakonec v normě nebude, vypadla v připomínkovém řízení.
Celý balík opatření, který obsahuje novela zákona o ochraně přírody a krajiny i o ochraně ohrožených druhů musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.
