Karel Černý svůj politický vliv přiznává nerad.

Karel Černý svůj politický vliv přiznává nerad. | foto: Jan Zátorský, MF DNES

Tichý „kmotr“ šibalů pochází z Vysočiny

  • 69
Co má společného obviněný šéf kabinetu dvou premiérů Zdeněk Doležel s exministrem zemědělství Petrem Zgarbou? Oba museli opustit politiku kvůli své roli v problematických kauzách, oba pocházejí z Vysočiny a oba vděčí za svůj vzestup nenápadnému poslanci ze Žďárska Karlu Černému.

Podle zjištění MF DNES je ovšem právě tento tichý a v podstatě neznámý politik kmotrem celé sociální demokracie na Vysočině.

"Dalo by se říct, že on je osobou v zákulisí, která není moc vidět, ale má naprosto zásadní vliv," říká bývalý poslanec za tamní ČSSD Vladimír Cisár.

Totéž potvrzuje i bývalý ministr dopravy Jaromír Schling. "Černý je šedou eminencí a šedou myší zároveň," tvrdí Schling, který je na Vysočině hlavním oponentem Černého.

Sám Černý svůj politický vliv přiznává nerad. "Nemyslím si, že bych byl vůdce na Vysočině. Zaměřuju se na svůj okres, to je vše," říká skromně.

Pravda je však taková, že málokdo dokázal "své lidi" dostat tak daleko jako on.

Svého blízkého známého Doležela doporučil Grossovi. Dlouholetého asistenta Petra Krčála "předal" tehdejšímu ministrovi obrany Jaroslavu Tvrdíkovi, regionálnímu politikovi Petru Zgarbovi, který byl v ČSSD sotva čtyři roky, pomohl rovnou k ministerskému křeslu a na tiskovém oddělení Úřadu vlády působil dlouhá léta jeho švagr Luboš Šikula.

Nenápadný poslanec
Černého kdysi kritizoval Miloš Zeman za to, že je ve Sněmovně příliš potichu. "Vadí mi, že Černý za těch osm let v parlamentu téměř nepromluvil," řekl před rokem bývalý premiér. A měl pravdu.

Černý skončil v minulém volebním období mezi sedmi nejméně aktivními poslanci. O slovo se přihlásil za celé čtyři roky jen jednatřicetkrát, navrhl pouhých pět zákonů a zmeškal každou šestou schůzi. Přesto byl letos v červnu už potřetí zvolen do Poslanecké sněmovny.

Jako obvykle byl na kandidátce na druhém místě. Pro mnohé ideální pozice: nenápadné místo s jistotou parlamentního křesla. "Vždycky kandiduje v závěsu," říká o něm letošní volební lídr z Vysočiny František Bublan.

"Tentokrát byl za mnou, minulé volby to bylo těsně za Tvrdíkem. V parlamentu ho nikdo nezná, ale překvapilo mě, že na Vysočině je to slavná figura," říká exministr vnitra.

Kontakty na premiéra i ministry
Na čem tedy stojí vliv Karla Černého? Na skvělých kontaktech. Sahají od místních organizací na Vysočině až po expremiéra Stanislava Grosse nebo bývalého ministra obrany Tvrdíka.

Na nezveřejněných "nahrávkách z Budišova", které tajně pořídila televize Nova v souvislosti s podezřením zneužití evropských dotací, mluví starosta Ladislav Péťa se Zdeňkem Doleželem mimo jiné také o Karlu Černém.

"Vyjadřovali se o něm v tom smyslu, že se na něj můžou kdykoliv obrátit, že má kontakty, ale nepojede s nimi v jejich kšeftících," říká Janek Kroupa z televize Nova.

Jisté je, že Doležel dokázal kontaktů Černého dobře využít. Jaromír Schling si dodnes vzpomíná, jak upozorňoval tehdejšího premiéra Grosse, že je Doležel rozporuplná osoba. "A Gross na to jen: Ale vždyť mi ho doporučil Karel Černý," vzpomíná Schling.

I Černý přiznává, že dal Doleželovi kdysi dobrou referenci. Když se ho prý Gross zeptal, jestli má Doležel zkušenosti v personálních záležitostech, řekl mu Černý, že kdysi pracoval jako personální ředitel papíren na severu Čech.

O jeho minulosti komunistického funkcionáře ani o tom, že si Doležel "vypůjčil" tři sta tisíc z pokladny kulturního domu Jupiter, který řídil, nepadlo ani slovo.

Proč? "Nevěděl jsem, že byl za komunismu ve straně. Ale že měl problém v Jupiteru, musel vědět i Gross. Říkal jsem si: přece musí mít Doležel prověrku," říká Černý.

Zatímco ke spojenectví s Doleželem se už dnes Černý nehlásí, stále rád povypráví o tom, jak pomohl na ministerstvo zemědělství Zgarbovi. "Považuji ho za čestného člověka," říká. A to přesto, že na sebe Zgarba upozornil kauzou s pozemkovými fondy.

Spekulanti s restitučními nároky se zde loni dostali k lukrativním parcelám. Jedním z nich byl i Zgarbův známý z Vysočiny Gabriel Večeřa. To však Černému nevadí. "Nerozumím tomu, je to na mě příliš odborné," brání se.

Není šibal jako šibal
Doležel a Zgarba nejsou jediní šibalové z pomezí Čech a Moravy. Vysočina na sebe letos upozornila i dvěma obviněními v kauze biolíh. Josef Láznička a Ludmila Schwarzová, kteří jsou podezřelí, že vzali několikasettisícový úplatek, však do Černého "stáje" nepatří.

Jak říká Schwarzová: "Není šibal jako šibal." Tady na Vysočině totiž pořád ještě platí dělení na grossovce a zemanovce. Zatímco osa Zgarba-Doležel-Černý patří mezi vyznavače Stanislava Grosse, Láznička se Schwarzovou a Schlingem se hlásí spíš k odkazu Miloše Zemana.

Grossovci mají v posledních letech na Vysočině jasnou převahu a šibalové z druhé strany se cítí diskriminováni. Láznička se Schwarzovou byli okamžitě po vypuknutí aféry biolíh vyloučeni ze sociální demokracie. "Ani jsme nedostali šanci se bránit, což je podle stanov strany naše právo," říká Schwarzová.

Jiného zacházení se dočkal Petr Zgarba - i když je pravda, že na rozdíl od Lázničky se Schwarzovou nebyl z ničeho obviněn. Křeslo ministra zemědělství však opustit musel. Přesto je rozporuplné, že za svou roli v pozemkových fondech byl de facto "odměněn" prvním místem na letošní kandidátce do parlamentních voleb, pak ji sám opustil.

"Dodnes nechápu, co Zgarba udělal špatně," brání ho tiskový mluvčí vysočinské ČSSD Zdeněk Ryšavý.

Na Vysočině zřejmě mají vlastní měřítka politické odpovědnosti. Dokládá to koneckonců i příběh samotného předsedy tamní sociálnědemokratické buňky Zdeňka Chláda. Šéf vysočinských sociálních demokratů je dlouhá léta asistentem Petra Zgarby a byl jím i v době, kdy byl Zgarba na ministerstvu zemědělství.

Už v té době měl však zároveň poradenskou kancelář. Radil firmám, jak se dobrat k evropským fondům. "Ty evropské dotace přece nejdou zmanipulovat," brání se Chlád. Jako člověk, který se mohl na ministerstvu dozvědět o dotacích téměř vše, jistě ví, o čem mluví.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video