Ačkoliv praktičtí lékaři vypisují pro své pacienty s podezřením na covid-19 žádanky na provedení testu, některé laboratoře je neinformují o výsledku. „Když dnes pošlu pacienta na odběr vzorku na PCR test, výsledek se nedozvím od laboratoře, ale od pacienta,“ popsal předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
„On mi to zavolá. Jemu to také někdo zavolá. To mi přijde jako naprosto šílená věc, kdy informaci, od které se odvíjí, jestli bude daný člověk v karanténě, jak dlouho bude v karanténě, na což jsou navázané peníze od státu, to vše je v podstatě na čestné slovo a na dvou telefonických sděleních“ dodal Šonka.
Upozornil přitom na to, že v celém procesu předávání informace může dojít k překlepu či chybě. I když tedy není na ani jedné straně zlý úmysl, může být karanténa nařízena chybně.
Podobně mluví i praktická lékařka Ludmila Mazylkinová ze sítě praktiků Moje ambulance. „Aktuálně neexistuje žádný centrální systém, kde by si lékař posílající pacienta na test mohl vyhledat výsledky testování, a zda vůbec pacient na testování byl,“ popsala. Praktici jsou podle ní odkázáni jen na to, co sám pacient oznámí. Velmi vzácně pak výsledky přijdou poštou, to už je ale s výrazným zpožděním.
Být by to tak ale podle ministerstva zdravotnictví nemělo. „Laboratoř, která zpracovává testovaný vzorek, je povinna sdělit výsledek jak testované osobě, tak osobě, která vyšetření indikovala,“ uvedl Kryštof Berka z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví.
Testování v číslechSoučasná kapacita je asi 10 tisíc testů denně. Od září by měla základní kapacita činit asi 15 tisíc testů, v případě potřeby a zapojení univerzit a dalších institucí by se pak mohla vyšplhat až na 25 tisíc. |
To se ale v praxi ne vždy děje. Podle Jiřího Zdražila ze Sdružení praktických lékařů se přitom tento problém týká často laboratoří při velkých nemocnicích, naopak soukromé laboratoře praktika zpravidla kontaktují. Situace se liší i napříč hygienickými stanicemi.
„Pacient zavolá, že chce karanténu. Že je pozitivní, může, ale nemusí být pravda. Když si to chce praktik ověřit, musí se dopátrat výsledku na hygieně, která ale většinou není telefonicky dostupná,“ popsal praktik z Jindřichova Hradce Lubor Kinšt. Hygienické stanice totiž vidí výsledky testů v informačním systému ISIN.
Mluvčí středočeských hygieniků Dana Šalamounová vysvětlila, že aktivní informování praktika nechávají spíše na pacientech, jelikož to je rychlejší. Hygiena totiž musí první oslovit kontakty nakaženého. „Pokud má praktik pochyby, volá nám a ověří si to. Máme ale zkušenosti, že to praktici moc nedělají a pacientům věří. Na neschopence máte šedesát procent platu a podobně, není moc o co stát,“ popsala Šalamounová.
To vše by se mělo od poloviny příštího měsíce změnit. Laboratoře by nově měly od 20. září výsledek testu poskytovat přímo praktikům. A ti by je pak měli sdělit pacientům. „To byl náš asi největší požadavek při jednáních s ministerstvem,” řekl Šonka.
Praktici jako odběrové místo
Původně přitom ministr zdravotnictví Vojtěch prosazoval, že by měli praktici vzorky na testování dokonce sami odebírat. „Já bych chtěl, aby i praktici na podzim skutečně pacienty odebírali. Aby to nebyla jen otázka odběrových center, ale aby praktik, možná tedy ne ve sto procentech případů, byl schopný pacienta takzvaně vytřít,“ řekl ještě na konci července v pořadu Otázky Václava Moravce. Dodal, že by za takový úkon měla praktikům náležet finanční odměna.
Karanténa a izolaceKaranténu i izolaci může nařídit i ukončit jak praktik, tak hygiena. Ta však nemůže vydat eNeschopenku, v praxi proto již nyní nařizují karanténu i izolaci spíše právě praktici. |
To však není podle Šonky reálné. Problém by byl třeba v tom, že v čekárnách by se potkávali potenciálně nakažení s ostatními pacienty. Zamezit setkávání těchto dvou skupin by pak bylo logisticky složité.
„Navíc je nás dohromady i s praktiky pro děti a dorost sedm a půl tisíce. Nedokážu si představit, že by bylo možné zajistit plynulou distribuci vzorků do laboratoří z tolika odběrových míst v republice, ekonomicky to nedává smysl,“ dodal Šonka.
Poukázal i na nutnost užívání speciálních ochranných obleků, které praktici nemusí mít k dispozici. A i když je mají, zatímco ve speciálních odběrových místech v nich lékaři odbaví desítky až stovky pacientů, praktici by je plýtvali na jednotlivce.
Na test půjde jen někdo
„Dohoda je taková, že praktik bude ten, kdo indikuje k vyšetření, kdo rozhoduje, zda má být pacient vyšetřen. Naše role bude v nějakém managementu a řízení situace,“ popsal Šonka.
Nově tak budou od září praktici posílat potenciálně nakažené na konkrétní odběrová místa. Výsledky testů budou nejpozději do 48 hodin. Pokud nebude laboratoř stíhat, musí vzorek poslat jinam.
17. srpna 2020 |
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvA jelikož s příchodem podzimu přibude i respiračních onemocnění, bude se od podzimu testovat jen někdo. To avizoval ministr Vojtěch již před měsícem a je to součástí Národní strategie testování, kterou by mělo ministerstvo zdravotnictví v nejbližších dnech schválit a která by měla platit od 1. září. Velké množství lidí s příznaky covidu by totiž mohlo systém zahltit.
Pořadník očkování proti covidu: nejdřív staří, nemocní a lékaři, pak vláda |
A právě i o tom, kdo na testy půjde a kdo si nemoc odsedí doma, budou rozhodovat praktici. Řídit se však budou jednoznačným manuálem. „Existuje přesný algoritmus toho, co se má odehrát, když vám pacient zavolá, že má respirační potíže,“ popsal šéf praktiků.
Klíčové přitom je, že pacient nemá chodit do ordinace, ale svého obvodního doktora kontaktovat telefonicky. Na testování poté lékař pošle jen toho, u koho hrozí těžký průběh nemoci, tedy starší lidi či chronicky nemocné, případně člověka, který o někoho z ohrožené skupiny pečuje. Dále půjdou na test ještě příslušníci kritické infrastruktury, tedy třeba hasiči či lékaři. Zbytek na testování nepůjde. „Daný člověk zůstane deset dní doma a po nich se vrátí do práce. Nebudeme řešit, jestli to byl covid nebo nějaká jiná nemoc,“ uvedl Šonka.
Právě proti selektivnímu testování přitom měli výhrady třeba odborníci z iniciativy IDEA anti-COVID-19. Hlavním cílem strategie testování by podle nich mělo být dosáhnout trvale nízkého výskytu nákazy v populaci, což by rizikové skupiny nepřímo také chránilo.
„Navrhujeme upřednostňovat testování těch, u nichž budou výsledky testů nejinformativnější a nejužitečnější pro další bránění v šíření viru. Z toho plyne, že například mladší a aktivní lidé by neměli mít menší prioritu při testováni než méně aktivní a starší osoby,“ uvedli. Právě mladí totiž mohou spíše být bezpříznakovými přenašeči. Kromě toho doporučují, aby se ministerstvo zaměřilo i na vyhledávání lokálních ohnisek a dostupnost testů.
