Již druhým rokem se kvůli pandemii koronaviru připomínka obětí nacistické perzekuce během druhé světové války nekoná veřejně, ale pouze virtuálně. Nakonec se i letos budou číst jména židovských a romských obětí holokaustu společně.
„Pro mě osobně je důležité zachovat desetiletou tradici společného čtení jmen židovských a romských obětí holokaustu. Necháváme však na každém účastníkovi, jaká jména zaznamenaná v naší Databázi obětí se rozhodne přečíst,“ uvedla ředitelka Institutu Terezínské iniciativy Tereza Štěpková.
„Účastníci se tentokrát mohou připojit třemi způsoby. Předem registrovaní zájemci se připojí do čtení v reálném čase a každý připomene šest jmen obětí buď podle svého výběru, nebo podle seznamu, který předem obdrží. Čtení v reálném čase bude probíhat ve čtvrtek od 14.00 do 17.00 a bude se streamovat na sociálních sítích a na webových stránkách Institutu Terezínské iniciativy,“ píše se na portálu romea.cz.
Třetí možností je 8. dubna sdílet příspěvek přímo na osobní profily na sociálních sítích, a to s hashtagem #ctujmenanajomhasoa. Lidé podle webu také mohou sledovat stream vysílání a věnovat obětem nacistického bezpráví tichou vzpomínku v soukromí.
Po neshodách přišlo odvolání správní rady
Spory o čtení nebo nečtení jmen romských obětí v rámci židovské tradice se táhnou už od roku 2019 a vyústily v odvolání správní rady Institutu loni v říjnu. Jedním z důvodů, proč se k tomu Terezínská iniciativa rozhodla (Terezínská iniciativa je zakladatelem O.P.S s názvem Institut Terezínské iniciativy. V její pravomoci je jmenovat a odvolávat členy správní a dozorčí rady, pozn. red.), byla podle předsedy správní rady Institutu Pavla Štingla složitá komunikace s vedením Institutu. To jeho ředitelka Tereza Štěpková odmítá.
„Vycházeli jsme ze skutečností, že v Praze se čtení jmen romských zesnulých koná poněkolikáté v srpnovém termínu při pietním aktu pořádaném romskou institucí. Připomíná datum spojené s vyhlazením takzvaného Cikánského tábora v Osvětimi. Není tedy podle nás nutné, aby se v Praze četla jména romských obětí dvakrát, zatímco židovská pouze jednou v roce,“ vysvětloval důvody rozepří pro iDNES.cz Štingl.
„O zlepšení komunikace jsem ve své funkci snažila od počátku, ale bez většího výsledku. Od změny vedení Terezínské iniciativy před třemi lety se situace stále zhoršovala a nebylo možné konstruktivně diskutovat o obsahových věcech,“ řekla pro iDNES.cz Štěpková. Nesouhlasí tedy s rozhodnutím, aby se jména Romů v Praze během dubna nečetla a hodlá je číst společně dál.
„Jako ředitelka a statutární zástupce organizace to nepřijímám a odmítám. Akce se bude konat tak, jak byla naplánovaná a zachová desetiletou tradici společného čtení jmen židovských a romských obětí,“ uvedla jako vysvětlení na svém facebookovém profilu.
Podle Štingla, který nové správní radě Institutu Terezínské iniciativy předsedá, jde pouze o nedorozumění. Krok společného čtení židovských a romských jmen v jeden den je sice pozitivní myšlenka, která ale podle něj v dnešní době nevyznívá stejně jako před deseti lety. Romská komunita se o připomínku obětí holokaustu sama za ta léta aktivně účastní.
„Správní rada rozhodla pouze pro Prahu, že by v dubnu měla být čtena jména židovská, v srpnovém datu jména romská,“ vysvětloval.
S tím ředitelka Štěpková podle svých slov ale nemůže souhlasit. „Požadavek rozdělit připomínku nacistického bezprecedentního pronásledování nevinných lidí na základě jejich přisouzeného označení jako Židé nebo cikáni je pro mě nepřijatelný a jde proti smyslu a poslání nejen naší organizace stejně jako její činnosti výzkumné, dokumentační i vzdělávací. Uvědomuji si svou zodpovědnost za dobré jméno organizace, kterou vedu, a nehodlám je poškodit. Jsem si vědoma také následků, které mé rozhodnutí může mít,“ uvedla Štěpková ve vyjádření.
Dodala, že Správní rada požadovala, aby jejich rozhodnutí veřejně komunikovala, což odmítla hned na začátku února, kdy s návrhem na jednání přišli.
Program se nemění, číst se budou všichni
Z rozhodnutí správní rady Institutu Terezínské iniciativy jména rozdělit je rozčarována například i ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.
Veřejné čtení jmen obětí holokaustuVeřejné čtení jmen obětí holokaustu – Jom ha-šo'a je maraton čtení jmen mužů, žen a dětí, kteří byli nacisty označeni a nespravedlivě pronásledováni jako rasově méněcenní. Pravidelně se koná v jarních měsících – v České republice od roku 2006, a to nejprve v Praze, odkud se od roku 2013 začalo rozšiřovat i do dalších měst. Stejně jako v minulých letech se touto akcí připojujeme k uctění památky hrdinů a obětí holokaustu, které nese název Jom ha-šo’a ve ha gvura (Den holokaustu a hrdinství) a upomíná na den zahájení povstání židovských vězňů nacistického ghetta ve Varšavě. Zdroj: Romea.cz |
„Je to skutečný nonsens, vůbec nedokážu pochopit, co je k danému rozhodnutí vedlo. Uváděné důvody jsou, podle mého názoru, jen zástupné. Společné čtení jmen obětí rasové perzekuce je přece symbolická věc, tím pádem hrozně křehká, a toto ‚gesto‘ je projevem úzkoprsosti, nesnášenlivosti a celkově ho vnímám jako jednoznačně negativní signál,“ uvedla pro portál Romea.cz Horváthová.
Připomněla Pavla Frieda, někdejšího dlouholetého předsedu brněnské židovské obce, který byl naopak propagátorem faktu, že stejně jako Židé, trpěli za války i Romové a Sintové.
Předseda správní rady Institutu Pavel Štingl redakci iDNES.cz vysvětlil, že v rozhodnutí určitě není rasový podtext, ale šlo o reakci na otázky z řad přeživších, proč jsou součástí Jom ha-šo’a i Romové.
Před zhruba deseti lety přišel od České unie židovské mládeže a Nadačního fondu obětí holokaustu návrh, aby se na tryzně četla také jména romských obětí.
Organizace tím chtěla poukázat na skutečnost, že holokaust směřoval jak proti Židům, tak proti Romům, kteří jsou dlouhodobě opomíjenou skupinou, i když měla stejný osud.
