Odborně se tomu říká efekt "městského tepelného ostrova" a jeho podstata je známá od začátku 19. století. Města umí mnohem lépe "podržet" teplo, které přes den přichází od slunce, a zároveň izolovat chladný noční vzduch, který ochlazuje řidčeji osídlené oblasti a přírodu. K ohřívání měst přispívá i teplo vzniklé lidskou činností: dopravou, průmyslem, topením či klimatizací.
"V případě Prahy vychází rozdíl v průměru kolem 2,5 °C, tedy v centru je asi o dva a půl stupně tepleji, než kdyby tam nebyla zastavěná oblast a lidská aktivita," řekl iDNES.cz Michal Žák z Českého hydrometeorologického ústavu.
Tepelný ostrovVíce deště, větší spotřeba elektřiny
|
Právě meteorolog Žák je jedním z českých zástupců v evropském grantovém projektu The UHI Project (z Urban Heat Islands, tedy městské tepelné ostrovy). Projekt běží už dva roky a jeho řešitelé nyní mimo jiné finišují s přípravou meteorologických modelů, které ukážou, jak je to s nadbytečným teplem v Praze vážné.
Tedy nejen v Praze. Česká metropole je po Varšavě druhým nejsevernějším evropským městem, s nímž vědci v projektu pracují. Účastní se také Budapešť, Lublaň, Padova, Modena, Vídeň a Stuttgart.
Právě jihoněmecké město a rakouská metropole podle Žáka berou přístup k urbanistice zodpovědně. A od zkoumání osmi různých měst si slibuje pestřejší poznatky o tom, co dělat lépe.
Projekt UHI získává z velké části peníze z Evropského fondu regionálního rozvoje, který v přepočtu poskytl zhruba 78 milionů korun. Zhruba deset až patnáct procent spolufinancují partnerské instituce. Z českých k nim patří Matematicko-fyzikální fakulta UK, Útvar rozvoje hlavního města Prahy a Český hydrometeorologický ústav.
Umělý kaňon v centru Prahy
Důvodem, proč je Praha při studiu tepelných ostrovů hodná pozornosti - mimo jiné - je její dopravní tepna, magistrála. "Je tu hluboký kaňon s minimem vegetace. Navíc samozřejmě k diskomfortu obyvatel v tomto případě přispívá i velké množství výfukových zplodin z aut," říká meteorolog Žák.
Projekt Urban Heat IslandsOficiální web |
V terminologii používané při studiu městských tepelných ostrovů není kaňonem myšlen přírodní útvar. Pomyslné stěny pražského kaňonu kolem magistrály tvoří vysoké budovy, které narušují přirozené proudění vzduchu. To by jinak teplo a výfukové plyny odválo. Užívá se tak i termín "uliční kaňon".
Pro zkoumání tepelných ostrovů jsou přinejmenším dva dobré důvody. Logicky prvním je vliv tepla na lidské zdraví, protože evropská populace, českou nevyjímaje, stárne a starší lidé jsou na teplotní extrémy citlivější. "Četnost extrémů je poslední desítky let vyšší, to máme potvrzené. Netýká se samozřejmě jen teploty ve městech, extrémní teploty se objevují i jinde - ale jejich projevy ve městech jsou výraznější," řekl iDNES.cz klimatolog Radim Tolasz z ČHMÚ.
Poznat to bylo v roce 2003, kdy západní a jihozápadní Evropu zastihla největší vlna veder od roku 1540. Tehdy se objevily odhady, že na následky horka zemřelo na 70 tisíc Evropanů, i když toto číslo je třeba brát s rezervou. "Takové odhady se těžko dají potvrdit. Nelze říci, kolika lidem se srdečními problémy by se přitížilo a zemřeli by, kdyby bylo o pět stupňů méně. Ale je zcela prokazatelné, že více lidí mívá v tuhle dobu zdravotní problémy," říká Tolasz.
Úspora pro Los Angeles může být až půl miliardy dolarů ročně
Druhý důvod pak má ekonomický rozměr. Poslední student slavného Enrica Fermiho, americký fyzik Arthur Rosenberg, už v roce 1998 se svými kolegy přišel s tezí, že čtyřmilionové Los Angeles by mohlo při lepším přístupu k urbanistice ušetřit až půl miliardy dolarů ročně, pětinu z toho na domácích klimatizacích (odkaz na studii, jejímž je Rosenberg spoluautorem, najdete zde).
Co ten lepší přístup znamená? "Obecně by se při plánování města mělo vycházet z toho, aby v dané oblasti byl dostatek prvků, které přispívají k ochlazení vzduchu za horkých letních dnů a ke zvýšení relativní vlhkosti," říká meteorolog Žák. Tedy dostatek stromů a trávníků, vegetací pokryté střechy, světlé a lépe odrazivé materiály.
Lék nezní překvapivě, jenom ho územní plánovači příliš často neordinují. Snad i proto, že dosud přinejmenším ve střední Evropě scházel podobný projekt, zohledňující i praktické zkušenosti politiků a úředníků podílejících se na rozvoji měst. Žák proto věří, že jejich výzkum bude přínosný jak pro zkoumaná města, tak i pro další, pro které vzniká soupis jakýchsi "zlatých pravidel" územního plánování.
"Územní plánovači potřebují nějakou zpětnou vazbu. Samozřejmě mají obecné znalosti, jak to funguje, když přistupují k rozvoji nějakého území a úpravám. Mohou odhadovat, jaký budou mít změny dopad. Ale meteorologové jim mohou dát modelovou analýzu a mnohem přesnější odhad toho, jak se ta která plánovaná úprava projeví," popisuje český odborník plánovaný výstup projektu, který poběží do léta 2014.
