„Důkazy dohromady tvoří uzavřený řetězec,“ zdůvodnil podle ČTK soudce Dušan Paška verdikt, podle nějž Kříž ženu jednoznačně usmrtil.
Protože se ale nepodařilo prokázat, jakým způsobem ženu zabil, nemohl být odsouzen za vraždu.
Státní zástupce i obhájce odsouzeného Kříže si ponechali lhůtu na odvolání. Oba to podle svých slov hodlají udělat.
Městský soud v Praze o případu rozhodoval už podruhé. Loni v létě poslal hrobníka na osm let vězení za pokus o znásilnění a ublížení na zdraví.
Odvolací soud ale kauzu vrátil s tím, že rozsudek má příliš zásadních vad, zvláště u dokazování motivace obžalovaného.
Kříž se nikdy nepřiznal
Případ je nevídaný hned z několika důvodů. Odehrál se před deseti lety, tělo zavražděné zmizelo beze stopy. Celý příběh rámují hororové rekvizity.
„Neudělal jsem to,“ prohlásil muž, který podle soudu zavraždil Alenu Šedivou.
Naposledy ji viděli známí v noci 7. dubna 1993. Z pražské vinárny Barča odcházela právě v doprovodu Jana Kříže, hrobníka vinohradského hřbitova. Potud se v popisu osudové noci shoduje žalobce i obžalovaný.
To, co následovalo potom, však líčí různě. „Kříž ji s nožem v ruce přinutil k souloži. Následně ji usmrtil v úmyslu zahladit stopy po znásilnění,“ citoval obžalobu státní zástupce Jiří Bednář.
Kříž přiznává, že ženu přes noční hřbitov doprovázel domů a přitom se s ní pokoušel intimně sblížit. Ale víc nic. Jelikož byla opilá, nechal ji svému osudu kousek od jejího domova, tvrdí.
Střelbu, kterou bylo slyšet tu noc na hřbitově, vysvětluje následovně: ze vzteku, že ho neuspokojila, třikrát vypálil do vzduchu z plynové pistole.
Soud podle ČTK vyslechl také Antonína Kaletu, který s Křížem ve vězení sdílel stejnou celu. Obžalovaný mu údajně řekl, že by nebyl problém v krematoriu spálit lidské tělo v rakvi společně s jiným nebožtíkem. „Znělo mi to jen jako pohádky,“ řekl podle agentury Kaleta.
Tělo se dodnes nenašlo
S případem si kriminalisté pražské mordparty lámali hlavu deset let. Už v roce 1993 vyslýchali coby hlavního podezřelého Kříže, který se v přípravném řízení dokonce přiznal (dnes tvrdí, že to bylo pod nátlakem, a tudíž soud nemusí k jeho tehdejším slovům přihlédnout). Dostatek důkazů, aby ho obvinili, tehdy nenašli.
„Pořád jsme byli přesvědčeni, že je to on,“ říká jeden z detektivů. „I když běží čas, k nevyřešeným vraždám se neustále vracíme,“ vysvětluje kriminalista, proč loni kauzu opět otevřeli. Znovu dokonce nahlédli do více než tří stovek hrobů, do nichž se v roce 1993 na Vinohradech pohřbívalo. Bez úspěchu.
Přesto žalobce na základě řetězce nepřímých důkazů sestavil tři verze, jak se obžalovaný mrtvoly zbavil. Buď ji zakopal do některého z neprohledaných hrobů, nebo ji schoval do rakve určené ke kremaci. Poslední varianta zní, že tělo nechal odvést na skládku v hřbitovním kontejneru s odpadky.
Důkazy tedy byly jen nepřímé. Když o dva dny později manžel ženy oznámil, že zmizela neznámo kde, sledoval cvičený pes její stopu až ke kapli vinohradského hřbitova, v níž v té době Kříž přespával. Nepomohlo mu ani to, že si druhý den po zmizení ženy pral kalhoty, které měl tu noc na sobě.
Klíčovým, ale nepřímým důkazem jsou džíny Šedivé, které se našly v areálu hřbitova. Rozříznuté nožem a se zaschlými stopami krve. Expertiza ukázala, že šlo o stejnou krevní skupinu, jakou má Kříž. „Bohužel se tenkrát ještě nepoužívala metoda DNA,“ posteskl si žalobce Bednář.
Křížovi také přitížilo, že jeho dřívější partnerky na něj vzpomínaly jako na neurvalce, který občas vyváděl jako nepříčetný. Psychologové ho posléze charakterizovali takto: „Psychopatická osobnost s rysy agresivity. Jsou u něho přítomny sexuálně agresivní a sadistické sklony.“
Hrobník Jan Kříž si před pražským městským soudem vyslechl osmiletý trest vězení za pokus o znásilnění a za usmrcení 50leté ženy. (11. srpna 2003)Hrobník Jan Kříž si před pražským městským soudem vyslechl osmiletý trest vězení za pokus o znásilnění a za usmrcení 50leté ženy. (11. srpna 2003)Hrobník Jan Kříž si před pražským městským soudem už podruhé vyslechl osmiletý trest vězení za pokus o znásilnění a za usmrcení 50leté ženy. (20. ledna 2004)
