Tvrdíte, že lázně pracují s příliš omezenými informacemi o pacientovi. Jak se díky projektu rozšíří?
Ano, informace jsou v lepším případě shrnuty do výstupních lékařských zpráv z předchozího pracoviště. My usilujeme o to, abychom získali i data o průběhu terapie ze senzorických technologií.
Těch je celá řada od jednoduchých, které může nosit pacient na těle, až po vyspělejší technologie robotické rehabilitace. To umožní sestavit rehabilitační plán na míru na základě reálných dat. Pomocí datové analýzy by naši specialisté měli mít více informací pro rozhodování, a to nejen na úrovni lékaře či fyzioterapeuta, ale třeba i manažerské.
Nejvyšším přínosem a hlavním očekáváním je snížení administrativní zátěže zdravotního personálu, zefektivnění přenosu informací, což umožní a zlepší personalizaci péče.
Budou muset i lékaři vyplňovat více informací o pacientech?
Cílem je, že žádná data navíc nikde nikdo vyplňovat nebude, naopak to má celý administrativní proces zjednodušit a zpřístupnit informace, které již někdo získal předtím. Platforma navíc bude z dat vytvářet přehledná shrnutí ve formě grafů či tabulek, aniž by se ztratil detail informací v podobě zápisu každého z lékařů, který pacienta vyšetřuje.
O jaká konkrétní data tedy půjde?
Například o rozsahu pohybu, o intenzitě cvičení, o bolesti, o výsledcích terapie nebo speciálních testech. Konkrétně u systému Homebalance se díky nervosvalové koordinaci a „přenášení váhy“ musí aktivovat hluboký stabilizační systém páteře, dráhy s informacemi z periferie, synchronizovat činnost center rovnováhy, posiluje se tím břišní svalstvo i svalstvo dolních končetin, pomáhá to zlepšit senzorickou složku chodidel, která je nutná pro správné zatěžování a přenos váhy. Těch principů a přínosů je tam mnoho.
Virtuální realita léčí. Zajistí ležícím pobyt v přírodě i pohyb, popáleným utlumí bolest |
Takže to například umí zhodnotit i rizika pádu?
Ano, riziko a strach z pádu je v mnoha případech i faktorem, který mnoho seniorů postupně znehybňuje. Pády tvoří významný podíl nákladů za zdravotní péči u seniorů, například ve Spojených státech amerických se bavíme o částce přesahující 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun).
Schopnost samostatné chůze, ke které je stabilita naprosto zásadní, je základem samostatnosti lidí v pokročilém věku. Takže toto pouhé přenášení váhy je důležitou prevencí pádů a prodlouží spokojený, aktivní a nezávislý život bez chodítka, zlomeného krčku stehenní kosti po upadnutí na schodech nebo třeba jen jako prevence výhřezu plotének při náhlém předklonu.
Systém prý bude člověka provázet i doma při samostatném cvičení. Co si pod tím mám představit?
Pacientovi bude domů pro telerehabilitační péči propůjčena senzorická technologie, která bude sledovat parametry jeho pohybové aktivity. Půjde o tenzometrickou plošinu, což něco jako chytrá osobní váha, která je propojená s tabletem.
Pacient při cvičení stojí na plošině a ovládá terapeutické scény přenášením těžiště. Každopádně data mohou být sledována i z dalších nositelných technologií nebo třeba headsetů pro rehabilitaci ve virtuální realitě. Technologie následně odesílá data do systému, který při nesplnění plánu pro daný den upozorní dohlížejícího terapeuta na potřebu kontroly.
Nasadit brýle a resuscitovat. Program ve virtuální realitě naučí první pomoc i laiky |
Takže to bude takový domácí dohled, aby pacient cvičení „neflákal“?
Přesně tak, právě proto je nutné tam mít objektivizační technologii. V projektu máme několik standardizovaných testů, které po každé fázi rehabilitace zhodnotí pacientův stav, abychom měli jistotu, že úmyslně data nezkresloval. Čím více technologií zapojíme, tím budou výsledky přesnější.
Aleš Příhoda Vystudoval Fyzioterapii a Systémovou integraci procesů ve zdravotnictví na FBMI ČVUT v Praze a v současné době dokončuje doktorské studium v oboru Asistivní technologie pod vedením Leoše Navrátila. Od roku 2019 působí jako vysokoškolský pedagog na Katedře zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT. Je spoluautorem několika odborných publikací pro výuku nelékařských zdravotnických povolání (např. Robotická rehabilitace, Fyzikální léčebné metody pro praxi nebo Fyzioterapeutická propedeutika). V roce 2022 nastoupil na pozici vedoucího rehabilitační péče a rozvoje léčebných metod a o rok později se stal zdravotním ředitelem lázeňských hotelů a resortů skupiny Royal Spa. |
Proč by měli pacienti stát o to mít nad sebou „bič“ i doma?
A co třeba motivace v podobě jejich zdraví? Pasivní rehabilitace je mnohonásobně méně účinná než ta aktivní. To je prokázáno. Motivací ke cvičení by měla být touha se uzdravit a zbavit se zdravotních obtíží či bolesti. Pasivní procedury a dovolenou v lázních si naši klienti mohou zaplatit také, ale léčba hrazená ze zdravotního pojištění by měla být především účinná a prostředky by měly být vynaloženy efektivně, jinak to zdravotní systém v budoucnu nemá šanci utáhnout.
Jak konkrétně by se měla zvýšit efektivita?
Nejvyšším přínosem a hlavním očekáváním je snížení administrativní zátěže zdravotního personálu, zefektivnění přenosu informací, což umožní a zlepší personalizaci péče.
Vedlejším efektem projektu budou data, která budou sloužit jako argumentace pro poskytovatele, jestli má cenu investovat do nových přístupů, technologií, jaké služby nabízet. Pro zdravotní pojišťovny to bude vodítko, jak se v úhradové vyhlášce postavit k telerehabilitaci a k lázeňské léčbě.
Co z toho bude mít pacient?
Pro pacienty výsledky napoví, jestli se jim vyplatí jet do lázní a investovat peníze do prevence a obecně do jejich zdraví pobytem v lázních.
Ale pokud zvýšíte efektivitu a pacienti nebudou potřebovat lázně, logicky jim klesnou příjmy…
Podle oficiálních statistik v posledních pěti letech návštěvnost lázní stabilně roste. Naopak je tak velká poptávka a tlak z nemocnic, které nemají dostatečné kapacity následné lůžkové péče, že v řadě našich zařízení musíme klienty odmítat, proto je naším cílem zefektivnění procesů. Stejně tak v EU je snaha o prevenci stárnutí, aby se rozmělnil dopad demografického vývoje populace a s tím souvisejících důsledků pro zdravotní systém.
Naděje pro pacienty po mrtvici a úrazech. Robot je učí znovu chodit |
Projekt běží od března. Co říkají první data o pacientech?
Zatím je brzy na hodnocení, jsou to nižší jednotky pacientů a celý systém se teprve nastavuje. Celkem bychom za rok měli nashromáždit data o 80 pacientech, kteří projdou danými fázemi projektu. Na projektu se podílí kompletní týmy následné lůžkové rehabilitační péče ve FN Brno, Lázní Velké Losiny a distanční terapie Homebalance.
Jaké budou náklady projektu?
Konkrétní počet zapojených osob je v různých fázích projektu proměnlivý, každý se zapojí jen částí svého úvazku a náklady jsou tak v čase závislé na objemu činností a zapojených pracovníků. Jedná se o výzkumně technologický projekt a konkrétní čísla úspor budou známa po jeho vyhodnocení.
Profesor Táborský: Dnes může lékař operovat z Ameriky pacienta v Česku |
Sdílení dat ve zdravotnictví stále vázne. Jak tedy chcete posunout lázeňství do digitálního věku?
Od projektu si slibujeme zdárný příklad, že sdílení lze bezpečně nastavit. Začínáme právě tím, že chceme propojit a sdílet informace od záchytu onemocnění, přes operaci, následnou péči až do domácího prostředí. Tento pilotní projekt může posloužit pro další inspiraci a bude znamenat pro celý systém významný posun.
Fungují podobné digitální platformy i v zahraničí?
Ve světě existuje mnoho příkladů dobré praxe s prokazatelným efektem v oblasti klinické péče. Kolegové z FBMI ČVUT jsou experti v této oblasti a projekty v různých odvětvích medicíny dělají pravidelně. V lázních uskutečnili doposud jen jeden podobný, a to na integraci dat o glykémii u dětí s DM v léčebně Mánes v Karlových Varech. Další propojení na lázeňskou péči a telemedicínské, respektive telerehabilitační služby je relativní novinkou v této oblasti, neboť jsou do procesu zahrnuty mnohem širší aspekty péče přesahující do zdravotně-sociální oblasti.
Projekt testujete zatím v lázních Velké Losiny. Budou moct systém používat i jiná zařízení po republice?
V rámci projektu, jehož výsledkem má být nová digitální platforma, se to zatím týká vybraných pacientů pro účely vědeckého výzkumu a technologického vývoje. Předpokládáme ale možnost rozšíření na další zdravotnická zařízení po skončení projektu.
Epidemie nespavosti. Trpí jí třetina Čechů, lidé sahají po „zázračných“ produktech |
Ve vašich lázních nabízíte i rehabilitace ve virtuální realitě. Jak plánujete rozšiřovat dále moderní technologie?
Ano, virtuální realitou jsme jako první pokryli celou síť našich lázeňských zařízení, Homebalance je sice u nás novinka, ale na trhu už je řadu let. V oblasti fyzikální terapie pořizujeme každý rok účinnější vybavení, jako jsou vysokovýkonné lasery, robotizované magnetoterapie, distanční elektroterapie a jiné. Pro samoplátce jsme v Luhačovicích úspěšně etablovali koncept Health Balance pobytů, které jsou zaměřeny na primární a sekundární prevenci civilizačních onemocnění.
Na co je to zaměřené?
Konkrétně Spánkový pobyt je určen pro klienty s poruchami spánku, kteří jsou během pobytu u nás vystavováni fototerapii, na pokojích mají speciální biodynamické osvětlení a jsou poučováni o světelné a spánkové hygieně. Není to náhrada spánkových laboratoří, ale má klientům nastartovat změnu životního stylu směrem ke kvalitnímu spánku.
Pro letošek je v plánu projekt Terapeutické krajiny, kde ze všech našich hotelů budou moci klienti absolvovat různě náročné terénní trasy lázeňskou krajinou, které budou navrženy včetně odpočinkových míst a zastávek na vodoléčebné přestávky či místa pro dechová cvičení.
Klienti přitom budou monitorovaní pomocí systému nositelných technologií nebo QR kódů na stanovištích, abychom měli přehled, že se nám všichni bezpečně vrátí. Máme zkušenost, že digitalizace a optimalizace procesů navíc snižuje zátěž personálu a umožňuje nám efektivně nakládat se zdroji.
