Soud postupně také rozhodl o odkladu vykonatelnosti, vydání tedy zatím není možné, a to i díky doplňkové ochraně poskytnuté na jeden rok ministerstvem vnitra.
Šimáčková řekla, že pisatelé stížností měli velkou obavu, že budou přesto vydáni. Vzhledem k tomu, že odkladem vykonatelnosti nikomu nevznikne žádná újma, rozhodl se jim soud vyhovět, Tchajwanci tak získali „vyšší míru právní jistoty“. „V cizineckých věcech prostě ti lidé mají lepší pocit, když jsou právně zajištěni spíše více než méně,“ řekla Šimáčková.
Tchajwanci vinu popírají. Obávají se, že po vydání do Číny mohou čelit mučení, zmizet beze stopy nebo být dokonce popraveni. Upozorňovali na to, že mezi Čínou a Tchaj-wanem panuje přes 70 let nepřátelský vztah.
Vrchní soud v Praze uvěřil zárukám čínské strany, že nezákonné pronásledování nebo trest smrti Tchajwancům nehrozí. Případné vydání by musela ještě schválit ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Po rozhodnutí vrchního soudu udělilo české ministerstvo vnitra zadrženým Tchajwancům na jeden rok takzvanou doplňkovou ochranu, která je překážkou vydání.
Čína požádala o vydání Tchajwanců kvůli tomu, že údajně v Praze založili gang, který postupně vylákal ze tří Číňanek žijících v Austrálii v přepočtu přes 60 milionů korun.
ÚS může spojit ke společnému projednání stížnosti, které spolu skutkově souvisejí, anebo se týkají týchž účastníků, což je v kauze Tchajwanců naplněno. Vykonatelnost soudních rozhodnutí o přípustnosti vydání ÚS odložil i přesto, že extradici zatím brání doplňková ochrana přiznaná vnitrem. Cílem je předejít případnému vydání, které by nerespektovalo dosavadní judikaturu ÚS.
„V zájmu zajištění, že k takové situaci - a tedy ani nezhojitelnému zásahu do základních práv a svobod stěžovatele - nedojde, je tak namístě odložit výkon napadených soudních rozhodnutí o přípustnosti vydání stěžovatele,“ stojí v jednom z usnesení. Odklad vykonatelnosti nepředjímá, jak ÚS rozhodne o podaných stížnostech.
Lidskoprávní organizace dlouhodobě vytýkají Číně kruté zacházení s vězni. Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií. Tchaj-wan však funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení. ČR uplatňuje jako většina států světa tzv. politiku jedné Číny, oficiálně uznává jen pevninskou Čínu.
