Také učně čekají jednotné zkoušky, sjednotí kvalitu klempířů či kuchařů

Ministerstvo školství chce v roce 2014 uzákonit, aby studenti na učňovských oborech skládali povinně jednotné závěrečné zkoušky. Od loňska je testování dobrovolné, na rozdíl od státních maturit ale školy novou podobu zkoušek podporují. Loni si je vyzkoušelo osmdesát procent učilišť.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Ve školním roce 2009/10 se jednotná zkouška testovala poprvé. Například klempíři tedy dostali speciální jednotné zadání zkoušky pro svůj obor, stejně to jako třeba instalatéři či kuchaři.

JEDNOTNÉ ZKOUŠKY

Projekt jednotných závěrečných zkoušek zajišťuje Národní ústav odborného vzdělávání. Ve spolupráci se školami, odborníky z praxe a Hospodářskou komorou vytvořil jednotné zadání závěrečné zkoušky pro každý ze 116 učebních oborů, které v Česku existují. Peníze na projekt se čerpají z evropských fondů. Zavádění jednotných testů přijde do roku 2012 na 100 milionů korun. Na rozdíl od státní maturity se zkoušky centrálně nevyhodnocují.

Nová zkouška se skládá z části ústní, praktické a písemné. Například budoucí kuchař-číšník musí při zkoušce uvařit, prostřít slavnostní tabuli, okomentovat ji v cizím jazyce a vypracovat odbornou písemnou práci.

"Žáci přistupují k té závěrečné zkoušce daleko zodpovědněji," potvrdila ředitelka Střední odborné školy a učiliště v Berouně-Hlinkách Jana Šírová.

Zadání zkoušek k jednotlivým oborům si ředitel školy pod svým heslem stáhne v informačním systému projektu, ředitel je pak také zodpovědný za utajení témat.

"Jsem přesvědčená, že podobné utajování jako u maturitních testů není potřebné. Například u praktické zkoušky musí žák přímo na místě vyrobit nějaký produkt typický pro daný obor. Takže je jasné, že to nemůže opsat a také si nemůže připravit tahák," upozornila Dana Kočková, která má v Národním ústavu odborného vzdělávání zavádění zkoušek na starosti.

Co očekávat od severočeského a jihočeského zedníka? Ideálně to samé

Jednotná zadání pro každý obor vytvářejí odborníci na vzdělávání společně s učiteli a podniky, proto prý požadavky odpovídají potřebám praxe. "Aby jihočeský i severočeský zedník byl rovnocenný a věděli jsme, co očekávat od takového absolventa," uvedl Zdeněk Vršník z Hospodářské komory hlavní důvod, proč jednotné zkoušky podporují.

Nové závěrečné zkoušky jsou náročnější pro učně i samotné školy, zhruba jedna třetina škol prý musela kvůli požadavkům na určitou úroveň absolventů zlepšit své technické vybavení.

"Školy samy a dobrovolně přistupují k té zkoušce, aniž by jim to nějaký zákon nařizoval," pochvaluje si také Jaromír Krejčí z ministerstva školství. V roce 2014 by prý proto chtěli uzákonění jednotných zkoušek pro učně, odpor škol a veřejnosti jako v případě státních maturit ale neočekávají.