Kurdové otevřeli pražskou kancelář. Češi pro nás mají pochopení, řekli

Zástupci Kurdů ze syrského regionu Rojava otevřeli v Praze svou kontaktní kancelář. Hodlají jejím provozováním usnadnit šíření informací o své domovině, kde svádějí boje s Islámským státem. Pro českou diplomacii ale formálně partnery být nemohou.

Kurdové, kteří bránili Kobani

Spolek YPG Evropa byl v České republice registrovaný 29. října 2015. Zastupuje Kurdy ze syrské Rojavy, v níž leží i známé město Kobani. To se stalo symbolem odporu Kurdů proti Islámskému státu a prvním větším městem, které se podařilo ubránit, třebaže bylo při bojích téměř zničeno (rozhovor s českými reportérkami, které byly v Kobani, čtěte zde).

Po úspěšné obraně Kobani se růst Islámského státu zadrhl a jeho protivníci - Kurdové, irácké federální síly i syrská armáda - začaly s pomocí amerických i ruských vzdušných úderů dobývat ztracené pozice zpět.

Kurdská kontaktní kancelář bude sídlit v pronajaté vile nedaleko barrandovských filmových ateliérů. Podobné pobočky jako tu pražskou zřizují Kurdové s pomocí svých komunit také v dalších evropských zemích, z bloku středoevropských států bude ale Česko zřejmě jediné.

Na otevření kanceláře se sešli zástupci české kurdské komunity, přítomny byly i polní velitelky ženských milic YPJ Nesrin Abdullah a Iman al-Darwiš. Oddíly YPJ společně s o něco početnějšími mužskými milicemi YPG tvoří ozbrojené síly kurdské Strany demokratické unie (PYD), spravující Rojavu, jak Kurdové říkají územím severní Sýrie, kde žijí.

„Češi pro nás mají pochopení. Ani my jsme si nevybrali Českou republiku náhodou. Ve vaší historii vidíme paralely s naším vlastním bojem za demokracii, lidská práva a za svobodu. Ať už jde o boj za národní sebeurčení v rámci Rakouska-Uherska, události Pražského jara nebo Sametovou revoluci v roce 1989,“ řekl po otevření kanceláře předseda zapsaného spolku YPG Evropa Šeruan Hassan.

„Sdílíme stejné hodnoty míru, demokracie a rovnosti, stejný cíl bojovat s teroristy. Věřím, že když se demokratické síly spojí, mohou porazit síly zla,“ řekl s odkazem na boj Kurdů proti Islámskému státu.

Kancelář se chce zaměřit na větší informování o podmínkách, v nichž bojují a shromažďování možné podpory, ať už finanční nebo jiné. Mají i webovou prezentaci.

S vojenskými záležitostmi Kurdům pomáhá bývalý šéf speciálního útvaru SOG a veterán z Afghánistánu Lumír Němec. „Viděl jsem, jak dobře jsou vybaveni iráčtí pešmergové, když jsem loni přes Irák cestoval do Sýrie. V Sýrii to byl velký rozdíl - svádějí ty nejtěžší boje s Islámským státem a vybavení mají minimální,“ řekl při otevření kanceláře Němec.

Obdobně hovořila při své loňské návštěvě Nesrin Abdullah. „Teroristé mají to nejmodernější vybavení, kdežto Kurdové bojují jen s kalašnikovem, nanejvýš s něčím lepším z Ruska. S tím nemůžete bojovat proti obrněným vozům. Zranění potřebují ošetření. Oprávněně očekáváme, že nám někdo podá pomocnou ruku,“ řekla v rozhovoru pro iDNES.cz (najdete ho zde).

Česká republika s Kurdy oficiálně jednat nemůže

Pro české úřady nicméně kurdská kancelář v Praze není diplomatickým partnerem. Ani nemůže - Česká republika uznává syrskou vládu v Damašku a může tedy formálně jednat jen s jejími diplomaty. Syrská vláda si nárokuje celé území země včetně Rojavy (čtěte článek Kurdové na severu Sýrie prosazují větší autonomii, Asad a Turecko jsou proti).

„Česká republika a její vláda neuznává takzvaný „syrský Kurdistán“ jako nezávislou či autonomní státní entitu, tj. subjekt mezinárodního práva a následkem toho neuznává ani jakoukoli její politickou reprezentaci. Zapsaný spolek ‚YPG Evropa‘ neuznává ČR za subjekt mezinárodního práva. Ministerstvo zahraničních věcí s tímto spolkem neudržuje žádný kontakt,“ uvedlo na svém webu 1. dubna ministerstvo zahraničí.

Češi ale skrze iráckou vládu dodali pešmergům, tedy tamějším Kurdům (kteří mají jiné politické vedení než syrští Kurdové, pozn. red.) několik leteckých zásilek munice a zbraní na boj s Islámským státem.