Syrské památky opravíme v Praze, Palmýra není na padrť, říká šéf muzea

  16:45aktualizováno  16:45
Bojovníci Islámského státu v Sýrii zničili mnoho nedocenitelných památek. S jejich obnovou teď pomohou čeští restaurátoři. O situaci v Damašku a o nutnosti zachovat syrské kulturní skvosty promluvil pro iDNES.cz ředitel Národního muzea Michal Lukeš, který se z blízkovýchodní země právě vrátil.

Nedatovaný snímek zveřejněný teroristickou organizací Islámský stát zachycuje zničení Baal-Šaminova chrámu v Palmýře (25. srpna 2015) | foto: AP

Už loni v červnu vláda schválila rozvojovou a humanitární pomoc Sýrii ve výši 195 milionů korun. Její součástí má být i záchrana památkového dědictví země. Vy jste se proto již teď podruhé vypravil přímo do Sýrie. Co jste tam dělal?
Přímo na záchranu památek půjde jen část pomoci, řádově asi 40 milionů korun do roku 2019. Jel jsem tam dojednat konkrétní kroky, například odeslání restauratérského materiálu v hodnotě dvou milionů korun, který tam zrovna odjíždí. Jednou z peripetií s těmito státy je totiž i to, že po e-mailu s nimi nedohodnete prakticky nic. Když to tak řeknu, musíte s nimi sedět osobně u vodní dýmky. Jednali jsme o tom, co reálně můžeme udělat a kolik peněz se dá poskytnout na příští rok.

Válka v Sýrii

Jak dlouho jste v Sýrii byl?
Čtyři dny, příliš jsem se tam nezdržel.

A kam přesně jste zavítal?
Byl jsem v Damašku, chtěli jsme i mimo město, ale nepustili nás. 

Můžete popsat, jak to v Damašku vypadalo a jak na vás město a lidé v něm působili?
Těžko se to vysvětluje. Nejsem žádný specialista na Sýrii a nemohou mluvit o tom, co se děje například v zónách na severovýchodě země. Ale Damašek je místo takových schizofrenních paradoxů. Ve městě i na cestách k libanonským hranicím lidé žijí poměrně normální život, pokud se to tak dá nazvat. Fungují školy, doprava i infrastruktura a je vidět, že si stát udržel moc. Takže narazíte i na banální věci, jako je policie, která měří rychlost a říká vám, že jezdíte moc rychle.

Část města ale stále ovládají rebelové.
Ano. Seděli jsme třeba u čaje a náš doprovod nám řekl, že kilometr dál touhle cestou je vlastně fronta. Ne, že by tam tedy proti sobě vojáci stáli v zákopech jako za první světové války, ale rebelové se s vládními vojáky přetahují o části Damašku. Vydlabali si tam podzemní tunely. Je to taková hybridní válka.

Fotogalerie

Měl jste příležitost poznat, jak situaci vnímají obyčejní obyvatelé Damašku?
Oni už jsou hodně otrlí, až to člověka zarazí. Rebelové minomety zasypávají centrum města ze zón, které kontrolují. I když usínáte, slyšíte výbuchy. Je to necílená a sporadická palba, na kterou zase odpovídá regulérní syrská armáda. Musíte si zvyknout, že slyšíte výbuchy minometů jen několik stovek metrů daleko, a nad hlavou vám létá syrské letadlo, které hledá, odkud střely vyšly, aby mohlo opětovat palbu. Takže jste v takovém permanentním ohňostroji.

To nezní jako právě bezpečné jednání.
To je právě ono. Paradoxně v tu chvíli sedíte v restauraci plné lidí, kteří tomu příliš nevěnují pozornost, a to i přesto, že nějaké riziko, že ten granát může přiletět na vás, určitě existuje. Kdo by si ale myslel, že to je válečná zóna, kde lidé pobíhají se samopaly v zákopech, tak by se mýlil. To tam skutečně není. Je to kombinace normálního života s touhle zvláštně vedenou občanskou válkou.

Michal Lukeš (42)

Ředitel Národního muzea v Praze Michal Lukeš.

Narodil se v roce 1975 v Praze a vystudoval historii a slovakistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Během studia se soustředil na moderní české a slovenské dějiny - absolvoval v roce 1999.

Od roku 1993 je zaměstnancem Národního muzea a Vojenského historického muzea. V roce 1998 nastoupil do funkce provozního náměstka divadla Bez zábradlí a organizoval také Festival slovenského divadla. 

Je historicky nejmladším generálním ředitelem Národního muzea v Praze, postu se ujal v roce 2001 v pouhých 26 letech.

A lidé z Damašku si na to tedy zvykli?
Já to tedy naštěstí neviděl, ale říkali nám, že je běžné, aby minometný granát spadl do parku, kde jsou zrovna lidé na pikniku. Vláda to za pár chvil upraví a za hodinu tam lidé sedí znovu. Režim se podle místních snaží jednotlivé výbuchy a neštěstí nemedializovat a naopak se to snaží dát rychle do pořádku a vytvářet tak zdání, že život běží běžně dál.

Změnila návštěva váš názor na tamní konflikt?
Já se vůbec nepouštím do hodnocení, co je dobře a co špatně a jestli je Asadův režim takový, nebo makový, ač si o něm osobně nic dobrého nemyslím. Když jsem ale jednal s těmi lidmi na nižších úrovních, tak ti v tuhle chvíli v podstatě chtějí jediné, aby válka skončila a život se nějakým způsobem znormalizoval.

Vy jste tedy na vlastní kůži žádný útok nezažil?
Byli jsme u Umájjovské mešity, kde to nedaleko bouchlo. Holubi vzlétli, já sebou trhl a začal se rozhlížet, kam bych si lehnul. Když jsem se ale podíval kolem sebe, viděl jsem, že ten dav před mešitou to ani nezaznamenal. Oni už snad ani nemají ten reflex. Je to taková zvláštní zkušenost. Nejsem ale válečný reportér a opakuji, že jsem se nepohyboval na místech, kde se ještě bojuje s Islámským státem, nebo kde jsou kurdské milice. Nebylo mým posláním plést se do války, ale jednat o záchraně památek.

Pomoc Sýrii není na úkor českých památek

Dobře, tak tedy k památkám. Součástí české pomoci je i jejich záchrana. Jak přesně bude probíhat?
Sýrie má takzvané Generální ředitelství památek a muzeí, což je v podstatě takový národní památkový ústav kombinovaný s národním muzeem. Tito lidé byli během války a i před ní zodpovědní za péči o syrské památky i muzea. A teď jsou naším partnerem, který se na celém území Sýrie snaží dělat, co může, aby zachránil co možná nejvíce pamětihodností. Sýrie je plná památek z dob Féničanů až po islámské památky. Je to kolébka civilizací.

Syřanům se podařilo dobýt zpět ztracené město, Iráčané obsadili Káim

To znamená pro syrské památkáře spoustu práce...
To tedy ano. V zemi je skutečně jedna z největších koncentrací nejen syrského, ale i světového kulturního dědictví. Před započetím bojů tam byla spousta expedic ze západní Evropy i Ameriky. Když ale začala válka a všechny odborné týmy zemi opustily, zůstali na to Syřané sami. Ta situace navíc stále není taková, aby se odborné týmy mohly bezpečně pohybovat po celém území.

Dá se shrnout, jak velké škody napáchala válka na kulturním dědictví země?
Přesně to zatím určit nelze, ale určitě veliké. Města jako Aleppo byla v podstatě zničená, podobně je na tom starobylé město Palmýra, ale poškozené památky jsou i v Damašku. Škody jsou v podstatě trojího druhu. Za prvé způsobené vyloženě válečnými operacemi, protože když se bojuje, tak je vojákům celkem jedno, do čeho zrovna střílí. Pak je to cílené ničení památek, což se týká převážně Islámského státu, který to dělá v ideologické snaze překrývat a potlačovat historicko-civilizační prvky.

A ten třetí důvod, proč jsou památky ničeny?
O tom se moc nemluví a nejsou jím vinni zdaleka jen teroristé. Jde o černé rabování památek, jejich kradení pro účely mezinárodního obchodu. Lidé se snaží ty věci vyvážet za hranice. Způsobuje to hodně škod, nejen proto, že něco ukradnou a odvezou, aby získali finance, ale proto, že tím ničí i samotná naleziště a nálezové okolnosti.

Dá se říct, které památky byly poškozeny nejvíce a nejčastěji?
Určitě stavební památky, které nebylo možné odvézt. Syřanům se podařilo značnou část menších, převážně muzejních exponátů evakuovat, než k nim fronta dorazila. To je jeden z důvodů, proč je zavřené Národní muzeum v Damašku, jehož sály jsou narvané sbírkami z celé Sýrie. A tamní památkáři mají údajně ještě mnoho dalších tajných úkrytů plných jednotlivých sošek a archeologických památek, které jsou v případě krize připraveni, aby je zachránili, převézt do Libanonu, ač s ním nemají nejlepší vztahy.

Islamisté znovu přišli o Palmýru. Město je v rukách armády, tvrdí Moskva

Jak přesně bude se záchranou pomáhat Národní muzeum? Pošlete do Sýrie české odborníky?
V tento moment ne, to si nemohu vzít na odpovědnost. Vystavovali bychom naše lidi neúnosnému riziku, že se připletou k nějaké válečné operaci či teroristickému útoku. V tuhle chvíli pomoc poskytujeme přes zmíněné syrské památkáře. Dodáváme jim pro nás úplně běžné věci - pomůcky na restaurování, či preventivní konzervování, jako jsou chemikálie, kterými se fixují jednotlivé druhy materiálů. Za pár dnů tento materiál odjíždí lodí přímo do přístavního města Tartús.

Příští rok by již ale měly nějaké syrské památky přicestovat do Česka, kde je budou čeští odborníci restaurovat. Je to tak?
Ano, rádi bychom je do Česka přivezli armádními nákladními letadly CASA, které do Sýrie létají několikrát ročně. Vozí tam humanitární pomoc, ale zpátky se vracejí prázdné. Toho chceme využít a navozit poškozené památky do našich dílen, kde bychom je restaurovali. Podobně jsme to dělali v Afghánistánu a Súdánu. U restaurování tady budou i odborníci ze syrské památkové péče. Jednak nám budou schvalovat, co s předměty můžeme dělat a jaké metody použít, a jednak to využijeme k jejich školení.

Už dříve jste mluvil o syrských památkářích jako o skutečných odbornících. Změnil konflikt nějak jejich fungování?
Jsou to profesionálové, ale mají naprostý nedostatek prostředků a nových technologií kvůli válečným operacím i embargu na mezinárodní obchod. Oprava památek navíc není v tuhle chvíli pro syrskou vládu zrovna ta nejdůležitější věc. Ale mají stále své zaměstnance, a dokonce mi tvrdili, že svou činnost vykonávají i na územích, které ovládají rebelové. Také už asi čtyřicet až padesát syrských památkářů zahynulo. Asi nejznámější obětí je palmýrský správce, archeolog a profesor Chálid Asad, kterého zavraždili členové Islámského státu.

Když mluvíte o Palmýře, už dříve jste také zmínil, že máte zájem o restaurování památek, které právě odtamtud pocházejí. Víte už, na jakých předmětech budete pracovat?
Konkrétní objekty zatím ještě nebyly vybrány. Dohodli jsem ale, že budeme pracovat na předmětech z kamene a kovu, na které jsme odborníci. Časem restaurované předměty samozřejmě do Sýrie vrátíme, ale rádi bychom z nich nejdříve v Praze udělali výstavu.

Syrské památky plundrují i asadovci a Kurdové, ukázaly snímky z kosmu

Budou ze spolupráce plynout i nějaké další výhody pro Národní muzeum, případně pro Českou republiku?
Při jednání bylo vidět, že si Syřané strašně váží toho, že na ně vůbec někdo myslí. Sami nám nabídli jednání o nějaké archeologické lokalitě, kterou by chtěli, až konflikt skončí, svěřit ke zkoumání České republice. To je pro nás velmi zajímavé. Žádný takový stát, ať už je to Súdán, Egypt, nebo Sýrie, nepokryje všechna naleziště z vlastních prostředků, a proto některá svěřují zahraničním odborníkům. Máme tak velikou šanci získat nějaký syrský ekvivalent egyptského Abusíru.


Dá se říct, kolik poškozených syrských památek půjde zachránit?
Pokud jde třeba o Palmýru, tak byli syrští odborníci hodně optimističtí. Ač její značnou část vyhodili islamisté do vzduchu, není naštěstí úplně na padrť a zachovaly se fragmenty staveb. Syřané si myslí, že to půjde dát znovu dohromady. Je to takové rozpadlé lego. Dnes existuje software, který dokáže udělat průzkum trosek, zjistit jak moc je to všechno rozbité, vytvořit digitální rekonstrukci a poskytnout návod, jak to složit zpátky.

Když jsem před rokem napsal první článek o připravované pomoci se záchranou syrských pamětihodností, nejeden čtenář namítal, že opravy by potřebovala i spousta českých památek a že máme napřed investovat do nich, než budeme pomáhat v zahraničí. Co byste jim na to řekl?Obecně si myslím, že musíme uvažovat v souvislostech a globálně. Chápu, že i zde je spousta památek, ale syrské, řecké nebo súdánské památky nejsou jen památky lidí, kteří v těchto zemích žijí, jsou to památky z dob Féničanů, dávných Řeků a Římanů a jsou součástí celosvětového kulturního dědictví. Jistě, můžeme si říct, že si tam teď nějací muslimové válčí a když si to zničí, je to jen jejich věc. Ale to není tak úplně pravda. Z těch kořenů jsme vzešli i my. Ty jejich památky jsou dokonce z pohledu národnosti a etnika víc památky naše než muslimů, Arabů a Osmanů, kteří tam během historie přišli.

Přeci jen je ale pochopitelné, že nám jsou bližší české památky.
Ano, ale z praktické stránky věci jsou to dva různé balíky. Ty peníze poskytnuté vládou na pomoc Sýrii přece nebyly sebrány z opravy Karlštejna. Já bych to takto neslučoval. Myslím si, že oboje je stejně důležité a bezpochyby by si památky v Česku zasloužily mnohem víc peněz. Nemyslím si ale, že by nějakých 40 milionů korun na další čtyři roky ubralo českým památkám. Ani to neznamená, že se kvůli pomoci v Sýrii budou opravovat méně. Ostatně například tři miliardy na rekonstrukci historické budovy Národního muzea stále máme.

Archeolog mapuje zaniklá místa v iráckém Kurdistánu:

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Bylo to hrozné, líčí turistka. Při bouři zemřeli v Chalkidiki dva Češi

Převrácený autokaravan v řecké vesnici Sozopoli, v němž zemřeli dva čeští...

Silná bouře na řeckém poloostrově Chalkidiki si ve středu večer vyžádala sedm obětí, šest z nich byli turisté. Mezi...

V penzi spolu chtěli procestovat svět. Na řecké pláži je zabila bouře

Na pláži na řeckém poloostrově Chalkidiki v noci na čtvrtek zemřeli dva Češi....

Manželé z Vysočiny si na stáří koupili zánovní obytný automobil. Chtěli procestovat Evropu, být na důchod co možná...

Bouřky, déšť a zima. Počasí kazí Čechům dovolenou v Chorvatsku

Silná bouřka provázená přívalovým deštěm v Praze (6. června 2019)

Chorvatsko je pro Čechy nejoblíbenější letní destinací, každoročně jich tam za mořem vyrážejí stovky tisíc. Na tento...

Letní radovánky v Německu. Na koupaliště raději s policejním doprovodem

Němečtí policisté dorazili urovnat jeden z násilných incidentů ve venkovním...

Teploty stoupají a s nimi i počet návštěvníků koupališť. Německo uvažuje o posílení bezpečnosti na plovárnách kvůli...

Expremiér Nečas si koupil byt. Finanční transakce však nahrávají spekulacím

Manželé Petr a Jana Nečasovi přicházejí na slavnostní  recepci, kterou...

Byt o velikosti téměř sto metrů čtverečních s terasou o výměře 37,66 metrů čtverečních v sedmém patře Rezidence Na...

Další z rubriky

Omluva nestačí. Rath trvá na 100 000 korunách od advokáta Pacovského

David Rath se Bývalý středočeský hejtman David Rath se v Hostivici vyjadřuje k...

David Rath podal ústavní stížnost ve sporu s advokátem Michalem Pacovským. Podle pravomocného verdiktu se Pacovský...

Hnutí chce vyškrtnout Henleina z čestných občanů, v Liberci sbírá podpisy

Konrád Henlein v dubnu 1939 v Jihlavě, kam přijel slavit Hitlerovy padesáté

Zbavte čestného občanství válečného zločince Konrada Henleina, žádá po Liberci petice politického hnutí První...

Podvedení v kauze H-System čelí nové žalobě. Hrozí, že budou platit nájem zpětně

Večerní setkání bývalých klientů zkrachovalé společnosti H-Systém. Podle...

Správce konkurzní podstaty společnosti H-System Josef Monsport podal žalobu na bytové družstvo Svatopluk o zaplacení 21...

Najdete na iDNES.cz