Cichanouská připomněla spojitost mezi českými a běloruskými dějinami a poděkovala za pospolitost mezi národy. „Československo bylo obětováno diktatuře. Obávám se, aby svobody běloruského národa nebyly obětovány pro spokojenost diktátora,“ řekla Cichanouská.
Podle očekávání Cichanouská popsala situaci ve své zemi. „Kdyby Kafka žil v naší době, přestal by psát. Nic absurdnějšího než běloruské soudy by nemohl vymyslet,” uvedla. Není podle nic výjimečného, když někdo je uvězněn za barvu nehtů.
I am honored to address members @SenatCZ this morning. I will speak about sanctions to fight the regime's impunity & investigation of the crimes against humanity in Belarus. Watch the Senate session here: https://t.co/GRmhOl1jzz. https://t.co/qKJMEq7aYE
Běloruská vláda podle ní vede deset měsíců válku proti vlastnímu lidu a každodenně deset měsíců, i během mrazivých dnů, trvá i boj o demokracii. Právě nyní je podle Cichanouské nejvyšší čas proměnit sny o svobodném Bělorusku ve skutečnost. „Během jednoho dne se toho nyní stane více než za celé desetiletí,“ řekla v projevu.
Bělorusko prahne po svobodě
Zároveň požádala o podporu proti režimu autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka: „Vyzývám Českou republiku, aby zaujala nekompromisní stanovisko vůči nelegitimnímu režimu. Teroristická podstata Lukašenkova režimu je nyní zřejmá pro celý svět.“
Česko podle ní musí zahájít trestní stíhání v rámci mezinárodní jurisdikce a měl by se iniciovat mezinárodní tribunál, který by prošetřil zločiny režimu. Opozice usiluje mimo jiné o vypsání nových prezidentských voleb v Bělorusku pod mezinárodním pozorováním.
Podle Cichanouské je v boji za demokracii také nutná podpora studentů, obránců lidských práv a nezávislé žurnalistiky. „To, co běloruský režim považuje za žurnalistku, jsou vynucená doznání, kterým předchází mučení,“ řekla.
Ignorování teroru v devítimilionové zemi v centru Evropy je podle ní naprosto nepřípustné. Vnější tlak totiž může zásadně ovlivnit situaci v zemi. „Prahneme po svobodě,“ dodala symbolicky s odkazem na běloruský překlad slova „Praha“.
Uvalení sankcí
Po vystoupení Cichanouské Senát přijal usnesení, ve kterém vyzval běloruskou vládu k propuštění novináře a opozičního aktivisty Ramana Prataseviče a jeho partnerky Sofiji Sapegaovouvšech a všech politických vězňů. Požádal také o uvalení dalších sankcí EU a NATO na režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Horní komora současně vybídla mezinárodní instituce, aby ukončily financování a pomoc pro všechny veřejné projekty v Bělorusku, z nichž má Lukašenkův režim prospěch.
Senát v usnesení také odsoudil vynucené přistání letounu společnosti Ryanair v Minsku v neděli 23. května, které neslo „rysy únosu civilního letadla a aktu státního terorismu“, uvedl předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer.
Mám strach, že budu nikdo. Zadržená partnerka Prataseviče popsala vazbu |
Cichanouská byla v Senátu přijímána jako skutečná vítězka loňského volebního klání a hlava běloruského státu. Oficiální znovuzvolení Lukašenka neuznává ani ČR, ani Evropská unie. Volby jsou označovány za zmanipulované a následné represe Lukašenkova režimu proti jeho odpůrcům vedly k zavedení sankcí.
Běloruská politička se v Česku sešla nejen se zástupci horní komory parlamentu, ale také s prezidentem Milošem Zemanem a předsedou vlády Andrejem Babišem a zástupci některých parlamentních stran. Zeman vyjádřil Cichanouské osobní podporu, ocenil její odvahu a opozici popřál vítězství v boji s posledním evropským diktátorem.
Prezidentkou Běloruska je Cichanouská, přivítal političku v Česku Vystrčil |
Babiš uvedl, že jej potěšila slova o Česku jako zemi, která Bělorusko podpořila konkrétními kroky, například pomocí perzekvovaným Bělorusům přes humanitární program Medevac.
Cichanouská je ve své zemi stíhána na základě článku trestního zákoníku, který pojednává o výzvách k uchvácení moci. Konkrétním důvodem má být to, že z iniciativy Cichanouské běloruská opozice vytvořila koordinační radu, která si klade za cíl zprostředkování pokojného předání moci v zemi. Hrozí jí od tří do pěti let odnětí svobody. Rusko zařadilo Cichanouskou mezi hledané osoby na základě dohody s Běloruskem.
Cichanouská loni v srpnových prezidentských volbách kandidovala proti dlouholetému běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi. Podle oficiálních výsledků získala 10,1 procenta hlasů. Mnozí se však domnívají, že ve skutečnosti dostala více hlasů než Lukašenko, který oficiálně vyhrál. Výsledky voleb neuznává řada států ani Evropská unie.
