Na výzkumu se podílelo Univerzitní centrum energeticky efektivních budov Českého vysokého učení technického v Praze (UCEEB ČVUT). „Se světlem pracujeme dlouhodobě, věnujeme se jeho vlivu na soustředění a biorytmy. Ze studií víme, že jeho vliv je velký. Teď jsme se snažili prostřednictvím osvětlení v učebnách účinky světla ověřit v praxi,“ uvedla doktorka Lenka Maierová z Platformy pro zdravé osvětlování UCEEB.
Pražské gymnázium Na Pražačce tak dostalo do jedné z učeben zbrusu nová světla. Že je to experimentální model a součást výzkumu, žáci netušili. Vědci zapojili i druhé gymnázium, které však mělo jen kontrolní funkci. Zde vědci výměnu světel pouze imitovali a sledovali vliv standardního osvětlení a podmínek.
„Řeklo se, že v obou dvou budeme hodnotit prostředí, žáci nevěděli, co se bude dít. Byla tady i čidla na měření oxidu uhličitého. Světlo jsme se snažili do tříd dostat takové, jaké vytváří slunce,“ popsal odborník na osvětlovací techniku Hynek Medřický.
Model osvětlení je podle něj běžná LED technologie, ale namíchaná tak, aby se docílilo podobného barevného spektra jako u Slunce. „Zatím je osvětlení jen experimentální, ale pracujeme na tom, aby se v ideálním případě dostalo do všech škol,“ řekl Medřický.
Podobnost dennímu světlu je nejzásadnější v oblasti takzvaných pro-kognitivních vlnových délek, kterou Medřický demonstroval pomocí měřícího přístroje. „Mezi 460 a 480 nanometry je podpora poznávací schopnosti nejvyšší,“ řekl. Právě v této spektrální oblasti mají původní zářivková osvětlení propad, který není z dlouhodobého hlediska pro mozek dobrý, dodal.
Špatné oči ze zářivek? Je to mýtus, tvrdí primářka očního oddělení |
„Chtěli jsme poznávací funkce zlepšit, což se povedlo. Zaznamenali jsme lepší schopnost zapamatovat si, vyvolávat z paměti, zkrácený reakční čas,“ vyjmenovával Medřický. Maierová doplnila, že testy se dělaly v létě a v zimě a sledovaly, jak se liší výkonnost a soustředění u studentů.
„Zjistili jsme poměrně výrazný propad koncentrace u studentů v zimním období pod standardním osvětlením, naopak u pro-kognitivního osvětlení tento propad nebyl. Měli podobnou výkonnost jako v létě, tedy když mají dostatek denního světla,“ uvedla.
Komfortnější i úspornější
Podle Maierové je zlepšení statisticky významné, u kognitivních testů se pohybovalo řádově až kolem deseti procent. „Ale samozřejmě ta data jsou omezená, získávali jsme je jen jeden rok, příští rok to může být jiné,“ upozornila.
Žáci si nejvíce pochvalovali jasnější světlo, při kterém se lépe čte. Rozdíl podle některých nebyl sice tak markantní, ale určitě ho zaznamenali. Nové osvětlení si pochvaloval i ředitel gymnázia Na Pražačce Martin Kašpar.
„Vidím dvě základní výhody: zaprvé násobné zlepšení osvětlení a komfortu v jednotlivých třídách a kabinetech a zadruhé znatelná úspora energie již po půl roce, a to mezi deseti a patnácti procenty,“ uvedl.
