Přestože se Mezinárodní den studentstva slaví v různých státech po světě, v Česku dosud nebyl oficiálním svátkem. A to i přesto, že vznikl jako připomínka událostí v Praze v roce 1939, kdy bylo i popraveno devět představitelů studentských organizací, která se uskutečnila 17. listopadu 1939.
Čeští studenti byli proto považováni za první, kteří „zvedli svůj hlas na znamení odporu proti nacistickým utlačovatelům“.
Předkladatel návrhu poslanec Karel Rais z ANO podpořil svou snahu odkazem na to, že doplnění chce i Studentská komora rady vysokých škol.
Kritici namítali, že současný název svátku by se neměl rozmělňovat. „Nemazejme 17. listopad 1989 z naší historie,“ řekl poslanec Pavel Žáček (ODS). Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek neúspěšně navrhoval odklad činnosti zákona až na leden 2040.
Bezúspěšně dopadla také snaha jeho stranického kolegy Dominika Feriho, jenž navrhoval, aby celý název státního svátku byl Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní studentský den. Neodkazoval by tak podle Feriho na bývalý Mezinárodní svaz studentstva, který za socialismu vedl určitou dobu někdejší vysoký komunistický funkcionář Miroslav Štěpán.
Poslanci se většinově nepřiklonili ani k úpravě Miroslava Grebeníčka (KSČM), podle níž by na 30. září připadal Den vyhnání Čechů z pohraničí. Významný den, který není na rozdíl od svátků provázen pracovním klidem, měl připomínat zabrání českého pohraničí nacistickým Německem v roce 1938.
Není to poprvé, co se poslanci zabývali doplněním státního svátku 17. listopadu o odkaz na studentstvo. Z návrhu ale nakonec couvli. Poslaneckým návrhem na úpravu názvu státního svátku se teď budou zabývat senátoři.
