Českem se loni prohnaly desítky bouří s ničivou silou. Experti je lépe měří

  19:06aktualizováno  19:06
Meteorologům se daří zpětně rozpoznávat čím dál více supercelárních bouří. Název vznikl už na začátku jejich výzkumu a neodkazoval na velikost, ale na jejich vlastnosti od specifického chování a dlouhé doby existence až po možnou intenzitu jejich projevů. Loni se jich podařilo potvrdit celkem 59, z toho sedmnáct se objevilo 7. července.

Odcházející supercela u Červeného Kostelce na Náchodsku (7. července 2017). | foto: Lukáš Ronge / Amatérská meteorologická společnost

„Bouřkové systémy jsou většinou tvořeny vícero buňkami – celami. Životnost jedné buňky je zhruba 20 až 40 minut, staré buňky umírají a nahrazují je nové. Některé multicely (vícebuněčné bouře, pozn. red.) tak mohou trvat celé hodiny. Supercely mohou taktéž trvat celé hodiny, ale tvoří je jedna dlouhodobě žijící buňka, často s výraznou intenzitou,“ popisuje meteorolog David Rýva, který se zabývá výzkumem bouří.

„Předpona super vznikla v minulosti právě kvůli charakteristickým vlastnostem jako dlouhá doba existence takové bouře, ale souvisí i s možnou intenzitou projevů. Nemá to co dělat s rozměry takové bouře,“ doplnil.

Fotogalerie

Supercely se v Česku objevují už dlouho, ale první se podařilo skutečně potvrdit díky moderním radarových technologiím teprve v roce 2001. Od roku 2007 se na jejich určování významně podílejí i amatérští pozorovatelé, kteří na tom spolupracují s Českým hydrometeorologickým ústavem.

„Každý rok se objeví několik dnů s výskytem supercel. V posledních letech jejich počet zdánlivě narůstá a například 16. července 2016 jsme zaznamenali až 16 supercel najednou,“ popsal Rýva na přednášce pro Českou meteorologickou společnost. Rekordním dnem byl 7. červenec 2017, kdy se potvrdil výskyt 17 supercel v Česku a blízkém okolí. Nejvýraznější byly na východě Čech.

Potvrzeno 225 supercel od začátku tisíciletí

Úspěšnost meteorologů v odhalování supercel v posledních letech roste. „Před třemi lety se upgradovaly radary i software na zpracování dat. Můžeme je lépe analyzovat a mají výrazně lepší rozlišení. Řadu případů před rokem 2015 bude nutné znovu prověřit s využitím modernějšího softwaru, který zobrazí detailnější vnitřní strukturu bouřkových buněk,“ uvedl Rýva. 

Prozatím se podařilo prokázat, že se v letech 2001 až 2017 nad Českem prohnalo 225 supercel.

Supercelární konvektivní bouře

Konvektivní bouře lze dělit na několik druhů. Základní dělení je podle buněčné struktury – jednobuněčná bouře je unicela, vícebuněčná bouře je multicela.

Supercela je výjimečná tím, že ji tvoří jedna dominantní, výjimečně dlouho žijící buňka (v řádu hodin), ve které je přítomna tzv. mezocyklona - výrazná rotace s vertikální osou a průměrem několik kilometrů.

Konvekce v meteorologii označuje výstupné a sestupné pohyby vzduchu v atmosféře.

Supercely mohou přispět ke vzniku tornáda, protože jejich část rotuje kolem své vlastní osy v oblasti vzestupného proudu. „Tornáda mohou vzniknout i na jiných druzích bouří, než jsou supercely, ale bývají pak obvykle slabší,“ dodal meteorolog. Bouře provázejí také četné blesky, silné nárazy větru, přívalové deště a kroupy o velikosti někdy i nad pět centimetrů.

Rozsáhlejší intenzivní bouřkové systémy mohou způsobit další nebezpečný jev známý jako derecho (čti derečo), což jsou rozsáhlé větrné bouře, které zasahují pás území o délce alespoň 400 kilometrů.

„V podstatě je to silná húlava (náhlé zvýšení rychlosti větru provázející bouřkovou oblačnost, pozn. red.) s nárazy alespoň 90 km/h o velkém rozsahu, jež často zasáhne území několika států. Obvykle bývá spojená s dlouhotrvajícím, rozsáhlejším a rychle postupujícím konvektivním systémem,“ vysvětlil Rýva.

V Česku derecha napáchaly výrazné škody loni v noci z 10. a 11. srpna (více v článku Po derechu zůstala jen měsíční krajina). Celkově se meteorologům podařilo potvrdit šest větrných jevů a pracují na potvrzení sedmého.

Původně jich přitom bylo jen pět (více v článku Střední Evropou prošla ničivá derecha), ale šesté se vyskytlo ještě v druhé polovině měsíce, kdy v závěru své cesty přes Švýcarsko a jih Německa zasáhlo v noci z 18. na 19. srpna i jih Česka.

Oprava: V článku jsme upravili definici supercelární bouře.

Volby do Evropského parlamentu proběhnou v České republice 24. - 25. 5.
Volební místnosti budou otevřeny v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Otec se doznal k vraždě dítěte v Pardubicích. Nebyla jiná cesta, řekl

Obviněný otec čeká u soudu na rozhodnutí o vazbě.

Čtyřicetiletý otec se doznal k vraždě svého syna, která se stala v noci na pondělí v Pardubicích. Příčinou úmrtí bylo...

Začalo to fotkou od moře. Následovaly výhrůžky a bezmoc

Ilustrační snímek

Tereze, dívce z malé vesnice, kde se všichni znají, bylo tehdy čtrnáct let. Večery zpravidla trávila u počítače. Hlavně...

Šesťačka vrazila učiteli facku, spolužáci útok podporovali a bavili se

ZŠ Za Chlumem Bílina

Fyzický útok proti jednomu z učitelů řeší od pátku vedení základní školy Za Chlumem v Bílině. Žákyně šesté třídy dala...

Česku hrozí povodně. Některé kraje zasáhne vydatný déšť

Obec Janská u České Kamenice

Česku hrozí povodně. Některé kraje zasáhne velmi vytrvalý déšť. Český hydrometeorologický ústav vydal v úterý dopoledne...

VIDEO: Já, zvrhlý pán internetu. Reportér odhalil, jak predátor loví děti

Redaktoři MF DNES s pomocí figurantky nachytali sexuálního predátora. (13....

Říká si „Zralý chlapák“ nebo také „Zvrhlý pán“. Je mu padesát, je rozvedený, žije sám a na internetu oslovuje nezletilé...

Další z rubriky

Radní, jenž vyzval k zabití Zemana, se omluvil. Jako šéf místní ODS končí

Zastupitel z Jesenice u Prahy a člen tamní ODS Martin Lang

Radní Jesenice u Prahy Martin Lang se omluvil prezidentu Miloši Zemanovi a vzdal se funkce předsedy místního sdružení...

S námi se budou lidé mít jako v Bavorsku, láká Svoboda před eurovolbami

Lídr KDU-ČSL pro volby do Evropského parlamentu Pavel Svoboda v diskusním...

Hostem středečního pořadu Rozstřel na iDNES.tv byl Pavel Svoboda, lídr KDU-ČSL pro volby do Evropského parlamentu. Z...

U železniční trati unikal plyn, mezi Zdicemi a Berounem nejezdily vlaky

Ilustrační snímek

Na trati u Berouna dopoledne železničáři přerušili provoz kvůli většímu úniku plynu, který vznikl při výkopových...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz