Stejnou tradicí, jako kritika Václava Klause, se už zdá být i necitlivý výběr data, které pro vzkazy do Prahy sudetští Němci volí. Loni Pany vyzval Klause k omluvě za příkoří způsobená sudetským Němcům v den výročí vyhlazení Lidic.
Letos se landsmanšaft sešel na svých sudetoněmeckých dnech o víkendu, který v Česku vrcholí nedělním připomínáním 70. výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Co už sudetští Němci řekli o Klausovi |
Pany byl jedním z řečníků v rámci nedělního programu. "Loni jsme kritizovali, jak je český prezident nepřátelsky nastaven vůči Německu a Evropě. Je tragické, že tato slova platí beze zbytku i dnes, o dvanáct měsíců později," uvedl Pany.
"Pokud bych si mohl namalovat svět podle mých představ, co nejdříve bych samozřejmě nastěhoval na Hradčany rozum, realismus a ochotu k porozumění," poznamenal druhý nejvýše postavený představitel sudetských Němců.
Navzdory výhradám vůči Klausovi vyjádřil Pany přesvědčení, že současné politické sblížení mezi českou a bavorskou vládou z pohledu sudetských
Němců "zahájilo neodvratně pozitivní vývoj".
"Zradili vlast, tak ať přijmou trest"Předseda KSČM Vojtěch Filip označil Panyho slova za útok landsmanšaftu na českou svrchovanost a snahu o vměšování. Sudetští Němci podle něj zradili svou vlast a měli by tak "přijmout trest". Podobně reagovala šéfka neparlamentní Suverenity Jana Bobošíková. Vláda by podle ní měla vykázat landsmanšaft do patřičných mezí a dát "sudeťákům jasně najevo, že se prezident ČR volí v Česku a ne na srazu organizace, u jejíhož zrodu stáli aktivní nacisté". |
Šéf sudetských Němců Bernd Posselt zase v narážce na blížící se konec prezidentova mandátu na Hradě popřál Klausovi klidný důchod. Podotkl, že věří, že Klause nahradí "proevropský politik".
Už v sobotu účastníci sudetoněmeckých dní vyzývali Česko k dialogu a svou Evropskou cenou Karla IV. vyznamenali malíře a spisovatele původem ze severní Moravy Maxe Mannheimera, který je známý svým bojem proti nenávisti, antisemitismu a xenofobii.
Dvaadevadesátiletý rodák z Nového Jičína jako Žid přežil nacistický holokaust; se svou druhou manželkou, sudetskou Němkou, po válce opustil vlast a usadil se v Německu. Ani k jedné zemi prý ale necítí zášť za to, co jemu a jeho rodině v minulosti způsobily.
