S Vondráčkovými slovy se ztotožnila poslankyně za hnutí ANO Jana Murová. „Není to setkání za tancem, hudbou a jídlem. Je to čistě politický sněm sudetoněmeckého landsmanšaftu,“ prohlásila poslankyně.
Murová a Vondráček vystoupili spolu se Skopečkem a lidoveckým poslancem Benjaminem Činčilou v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News.
Skopeček řekl, že čtvrteční jednání Sněmovny o odmítnutí sjezdu k ničemu nevedlo. „Úroveň té debaty byla opravdu mimořádně nízká. Z toho důvodu jsme se odmítli tohohle účastnit. Mohli jsme dojít k nějakému kompromisnímu usnesení, ale oni o tom diskutovat vůbec nechtěli a jen si chtěli před svými voliči odehrát divadlo,“ prohlásil místopředseda Sněmovny.
K tomu poukázal na to, že Česko musí mít s Německem ty nejlepší vztahy. „Program sudetoněmeckého sjezdu jsem viděl a je o uctění památky,“ dodal Skopeček.
Poslanec za KDU-ČSL Činčila hájil neúčast opozice při sněmovním jednání o sjezdu tím, že by to bylo zbytečné „sypání soli do ran“. „Hnutí ANO v tomhle couvlo SPD jako svému malému koaličnímu partnerovi. Je mi velmi líto, že vládní koalice vůbec k tomuhle divadlu přistoupila,“ prohlásil.
Postoj Sněmovny je fraška, říká Decroix
Poslankyně za ODS Eva Decroix v nedělní debatě na České televizi oznámila, že celé sněmovní jednání o odmítnutí sjezdu považuje za „frašku“.
„To ani není usnesení. Hlasovalo pro něj 73 poslanců, pan kolega Červený se nebyl schopen ani odhlásit při svém odchodu a je to pro něj tak důležité, že za to plamenně dva dny hovoří a ani si nepočká na hlasování,“ obula se do Červeného bývalá ministryně spravedlnosti.
Ministr životního prostředí za motoristy na to reagoval slovy, že nehlasoval, protože se části jednání nemohl z pracovních důvodů zúčastnit, ale rozhodl by se stejně jako jeho vládní kolegové.
„Nesmíme si plést ochotnické divadlo s realitou zahraniční politiky, kterou s Němci tvoříme velmi pozitivně,“ popsal situaci Červený. Podle ministra však není vhodné takovýmto způsobem otevírat staré rány.
Sudetští Němci nemluví o své odpovědnosti, řekl Klempíř. Propaganda, vmetl mu Baxa |
Bývalý ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák označil v debatě na České televizi sněmovní usnesení za jedno z „nejostudnějších od roku 1989".
„Je to útok na autenticitu samospráv, jelikož brněnské samosprávy se sjezdem souhlasily, a ve Sněmovně opět zvítězil názor ‚hurá, opět rozbouříme vášně a naštveme co nejvíce lidí‘,“ opřel se do rozhodnutí poslanců. Podle Dvořáka může současná situace také výrazně ovlivnit česko-německé vztahy. „Závidím panu ministrovi Červenému jeho optimismus, že to nenaruší vzájemné vztahy,“ uvedl.
Ať Česko uzná, že vyhnání Němců bylo bezpráví, chtějí Okamurovi spojenci z AfD |
Brněnský sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení se uskuteční už příští týden. Spolek zahájí svůj program ve čtvrtek, sudetští Němci v Brně zůstanou do pondělí. Sudetské krajanské sdružení přijede do Brna na základě pozvánky od pořadatelů festivalu Meeting Brno, který proběhne ve stejném termínu.
Předseda sudetoněmeckého sdružení Bernd Posselt označil hlasování českých poslanců o usnesení namířeném proti konání sjezdu sudetských Němců za frašku a karikaturu parlamentarismu. V dřívějším rozhovoru pro iDNES.cz také řekl, že při svém projevu v Brně nehodlá mluvit o Benešových dekretech, které sudetští Němci v minulosti kritizovali jako nespravedlivý právní akt postavený na kolektivní vině.
Posselt: S dekrety nemohu souhlasit. Šéf sudetských Němců nejen o sjezdu v Brně |
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci tento proces označují za vyhnání. První organizovaný transport odsunutých Němců odjel do americké okupační zóny 25. ledna 1946. Podle česko-německé komise historiků přišlo při odsunu o život 15 tisíc až 30 tisíc lidí. Za předchozí více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 tisíc až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.
Vztahy mezi sudetskými Němci a Českem se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispělo k tomu i to, že Sudetoněmecké krajanské sdružení pod Posseltovým vedením ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům při poválečném odsunu z Československa zkonfiskován.
Řadu smířlivých kroků učinila také česká strana. Důležitý byl mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase, který v roce 2013 vyjádřil lítost Česka nad příkořím způsobeným sudetským Němcům při vysídlení po druhé světové válce.
