První senoseč letos předčila nejhorší obavy zemědělců, a to především kvůli neobvykle suchému dubnu. Další růst travin je po posekání výrazně zpomalený. Na druhou seč by tak vůbec nemuselo dojít.
„Hodně bude záležet na dalších asi šesti týdnech. Zásoba vody v půdě je momentálně poměrně nízká a nedají se očekávat žádné velké přírůstky. Prognóza moc optimistická také není,“ říká Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Dodává, že je to na loukách, které sotva obrůstají po první seči, vidět i laickým okem. Na mnoha místech to podle něj zatím na druhou seč nevypadá.
Letošní léto je přitom pro zemědělce klíčové. „Zemědělci mají po letech 2017 a 2018 nedostatečné zásoby krmiva, takže letošní rok je důležitý,“ zdůrazňuje Trnka s tím, že v posledních šedesáti zásoby vody v půdě stále klesají. To s sebou nese vyšší riziko sucha.
Kvůli vyčerpaným zásobám by tak problémy mohly pokračovat. „Nejvíce vláhy v tuto chvíli chybí severozápadní části Středočeského kraje a Moravskoslezskému kraji. Tam od začátku roku napršelo na některých místech jen 50 až 75 procent normálu,” uvedli meteorologové.
Seno ze zahraničí
Chovatelé mají při nedostatku krmiva omezené možnosti. Levnější seno lze sehnat v okolních zemích, například v Polsku. Nákup však prodražuje doprava. Převoz balíků sena, které běžně měří v průměru 150 centimetrů a váží až 380 kilogramů, se může prodražit natolik, že se chovatelům pořízení krmiva v zahraničí nakonec nevyplatí. Kvalita navíc mnohdy nedosahuje běžných standardů. Prodejci hřeší na to, že se kupci na seno nepřijedou podívat a kupují zajíce v pytli. Dodaný produkt může obsahovat například rákosí či hnilobu.
Sucho na první pohled. Porovnejte českou krajinu předloni a letos |
„Byly s tím loni různé problémy. Seno se dovezlo z Polska, zase se poslalo zpátky a vydělali na tom dopravci. Platili jsme 42 korun na kilometr za kamion se čtyřiceti balíky,” postěžoval si majitel stájí ve středočeské Řitce Ludvík Filípek. Cesta ze středních Čech na hranice s Polskem a zpátky tak vyšla zhruba na čtyřicet tisíc korun.
Drahé balíky pak zemědělec ani nemohl zkrmit celé. „Zvířata z toho vyžrala, co se dalo, a zbytek jsme vyhodili. Lidé teď na krmivo posečou, co se dá. Stařinu (zaschlé trsy staré trávy, pozn. red.) a podobně. Za malé balíky přitom chtěli kolem 1 300 korun” dodal Filípek.
Velkou krizi zažili chovatelé už minulý rok. Za velký balík sena tehdy platili až dva tisíce korun, což je více než trojnásobek běžné ceny. Někteří museli snižovat stavy a zvířata posílat na jatka.
„Určitě hrozí, že se budu letos zbavovat části ovcí. Mám seznam podle užitkovosti. Když bude málo sena, udělám v seznamu čáru a kdo bude pod čarou, jde z kola ven,“ připustil chovatel ovcí Jakub Toms z Libereckého kraje.
Seno se stává natolik žádanou komoditou, že jeho nedostatek někteří chovatelé řeší krádeží. Policisté evidují desítky případů, kdy z luk přes noc balíky zmizely. Dohledat se přitom téměř nedají. Zemědělci je proto musejí odklízet co nejdřív.
Pro kompenzaci na ministerstvo
Škody způsobené suchem částečně kompenzuje ministerstvo zemědělství. V minulém roce vyplatilo více než 947 milionů korun. Žádost přitom podalo 9 600 zemědělců. První etapa kompenzací však skončila až v dubnu, zemědělci si tedy museli přes zimu poradit sami.
„V případě fatálních důsledků sucha by podle možností státního rozpočtu a rozhodnutí vlády by stát mohl ztráty na zemědělské výrobě kompenzovat. Podobně jako v roce 2018 a 2017 nebo 2015, kdy se vyplácely kompenzace za dopady sucha,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
V budoucnu by ministerstvo zemědělství chtělo problém řešit přes Fond těžko pojistitelných rizik. Ten by měl fungovat jako stěžejní prvek při řešení rizik v zemědělství, které nelze pojistit standardním komerčním pojištěním, nebo je lze pojistit jen ve významně omezeném rozsahu.
Ministerstvu by měl fond ulehčit také byrokratickou zátěž spojenou s vyplácením kompenzací. Zemědělcům však zřízení fondu ministerstvo slibuje už roky. „O Fondu těžko pojistitelných rizik diskutujeme s nevládními organizacemi. Hledá se řešení, na kterém by se mohly všechny organizace shodnout. Nelze odhadnout, kdy záležitost vyřešíme,” sdělil Bílý.
Sucho jako dlouhodobý trend
Sucho považují klimatologové za dlouhodobý socioekonomický problém. „Potvrzují se naše prognózy. V letech 2015, 2017 i 2018 byla pokaždé zasažena produktivita plodin. Je to bohužel dlouhodobý trend, produktivita i kvalita klesá. Jde o důsledek probíhající změny klimatu,” vysvětlil Trnka.
Díky tomu už nyní zemědělci pěstují více plodin odolnějších vůči suchu, jako je čirok či vojtěška. Hospodářská zvířata si však musejí na změnu ve výživě zvykat postupně.