Venku je horko, podle českých vědců má ale Evropa nejvíc vody za tisíc let

  15:14aktualizováno  15:14
Počasí nás sice v posledních týdnech trápí neobvykle vysokými teplotami s téměř nulovými srážkami a teplotními rekordy, podle vědců z České zemědělské univerzity ale žijeme v jednom z historicky nejvlhčích období dějin. Bez ohledu na to, jaké jsou momentálně průtoky v řekách nebo že současné sucho napomáhá kůrovcové kalamitě.
Teplotní rekordy v Česku letos padly také 11. března. Na snímku z toho dne se dívky procházejí po Václavském náměstí. (ilustrační snímek)

Teplotní rekordy v Česku letos padly také 11. března. Na snímku z toho dne se dívky procházejí po Václavském náměstí. (ilustrační snímek) | foto: ČTK

„Když mluvíme o vlhkých a suchých obdobích, tak o nich mluvíme dlouhodobě. I uvnitř vlhkého období může být sucho a uvnitř suchého jeden dva vlhké roky,“ vysvětluje Martin Hanel z České zemědělské univerzity.

Tým vědců z této vysoké školy v Praze zveřejnil studii zaměřenou na hydroklimatický vývoj Evropy v posledním tisíciletí. V článku uveřejněném v prestižním časopise Nature Communications vědci analyzovali data z nedávno publikované rekonstrukce evropského klimatu a zkoumali tak střídání vlhkých a suchých období v Evropě.

Výzkum českých vědců ukázal, že během posledního tisíciletí byla řada období, ve kterých se stávaly rozsáhlé oblasti extrémně suchými, či naopak takzvaně vodnými. „V kontextu probíhajících debat o suchu a jeho současných vlivech je však zarážející, že posledních devadesát let patří v Evropě k nejvlhčím z celého tisíciletí,“ uvedl hlavní autor výzkumu Yannis Markonis.

Lidé sucho nebo vlhko chápou jen v krátkodobém kontextu počasí a několika sezon nazpět. „My sucho definujeme v kontextu toho, co známe, co je pro nás normální. Když teď žijeme v tom vlhčím období, tak jsme zvyklí tu vodu nějak využívat, máme nastavené hospodářství. Když přijde sušší rok, tak nám ta voda chybí,“ vysvětluje Hanel.

Extrémní sucha se podle něj mohou vyskytovat, ale z dlouhodobého hlediska je posledních zhruba sto let vláhově nadprůměrných. „Voda je jen pro nás nevhodně rozložená v čase i prostoru,“ vysvětlil Martin Hanel.

Historicky vlhká období za posledních 1000 let podle indexu navrženého W. C....

Historicky vlhká období za posledních 1000 let podle indexu navrženého W. C. Palmerem.

Letokruhy i sedimenty

Přestože existují záznamy jen z posledních desítek, maximálně stovky let, podařilo se vědcům protáhnout studii až k roku 1000. „Používáme různé metody na rekonstrukci tehdejšího klimatu, například z letokruhů, protože stromy jsou velmi citlivé na vlhkost. Podle velikosti letokruhů pak poznáme, jaká byla v různých letech dostupnost vody,“ vysvětluje Markonis.

Další možností jsou půdní sedimenty. „Jsou to nepřímá měření, nedostaneme konkrétní čísla, porovnáváme a odhadujeme,“ říká Hanel. Při bližším pohledu se ukázalo, že posilování období extrémně bohatých na vodu se projevuje nejvíce na severu Evropy, zatímco i přes celkový pozitivní trend jih Evropy spíše vysychá a například dekáda 1942–1952 byla ve Středozemí historicky nejsušší. Tento fakt dobře odpovídá projekcím budoucího klimatu, které ukazují na značnou polarizaci podmínek.

Nejenže v posledních letech dosáhly hydroklimatické podmínky svých extrémů a v některých oblastech v nich stále setrvávají, ale nebývalá je i doba trvání tohoto stavu. Například současné období extrémně bohaté na vodu ve Skandinávii, Německu, Francii a Velké Británii trvá už téměř 100 let. Naproti tomu střední Evropa zažila prudký obrat k podmínkám sušším.

Velkou roli v popsaných procesech lze připsat změnám v typickém proudění atmosféry a teplotě. „Vazby mezi atmosférickou cirkulací, teplotou, suchem a pluviály ne jsou z dlouhodobého hlediska uspokojivě popsány,“ popisuje Hanel.

Podle něj lze jen těžko odhadnout budoucnost. „Klimatické veličiny se na delší dobu dají těžko odhadovat. Aspoň víme, že v minulosti byly ty podmínky jiné, a je možné, že se to opět změní,“ vysvětluje.

Vysychá Česko? Téma Rozstřelu s bioklimatologem (05/2018)

Autor:

Nejčtenější

Nalezen po 22 letech. Zmizelého muže objevil bývalý soused přes Google Maps

Potopené auto s tělem Williama Moldta se podařilo najít díky satelitním mapám...

Trvalo to 22 let, ale pozůstatky tak dlouho pohřešovaného muže se nakonec našly díky tomu, že někdejší obyvatel Floridy...

Lidé létali jeden přes druhého, líčil strojvedoucí havarovaného vlaku

Kabina vlaku po srážce s kamionem na přejezdu v Uhříněvsi (6. září 2019)

Jednal rychle a pohotově. Strojvedoucí Tomáš Kadlec minulý týden u Uhříněvsi zabránil neštěstí. „Od prvního momentu,...

Známe výherce soutěže, který se vydá na exkluzivní cestu kolem světa

Barevná Indie - Taj Mahal

Sedm her velké soutěže, kterou uspořádaly iDNES.cz a CK S.E.N u příležitosti třiceti let svobody, připomnělo v průběhu...

Drama v Děčíně. Sedmnáctiletý syn shodil svého otce z balkonu, muž zemřel

ilustrační snímek

Těžko uvěřitelné drama se minulý týden odehrálo v severočeském Děčíně. Sedmnáctiletý syn zde podle policie shodil z...

Jak obejít povinnost. Majitelé psů přemýšlejí, jak čip vyříznout z kůže

Strážníci kontrolují povinné očipování psů v Ostravě.

Do povinného čipování všech psů zbývají poslední tři měsíce. Na internetu už ovšem lidé vymýšlejí, jak nařízení obejít....

Další z rubriky

KOMENTÁŘ: Petice proti rušení nemocnic. Hlas odborů není hlasem pacientů

Ilustrační snímek

Zdravotnické odbory rozjely kampaň za zachování dnešní sítě nemocnic. Prospěje to spíše jim, anebo pacientům? Malé...

ČSSD udělala čistku v Ostravě a vrací se jí Kajnar, má být i lídr do voleb

Petr Kajnar

Sociální demokraté udělali velkou čistku v Ostravě, když zrušili 17 místních sdružení z 26. Po jednání předsednictva...

Skateboardisté mají smůlu. Okolí Stalinova pomníku je zavřené, hrozí pokuta

Prostor kolem bývalého Stalinova památníku je obehnán zábranami a páskami. (20....

Praha uzavřela podzemní část někdejšího Stalinova sousoší na Letné. Vstup je zakázán i do přilehlého okolí včetně...

IKEM hledá nové dárce kostní dřeně. Pořádá velký nábor dobrovolníků

Darování krve

Až tisíc nových dárců kostní dřeně hledá Český registr krvetvorných buněk IKEM prostřednictvím velkého náboru u...

Najdete na iDNES.cz