Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Sněhu nebylo dost, zásoby podzemní vody se tenčí, varuje expert na sucho

  19:34aktualizováno  22:14
Letošní zásoba vody ve sněhu nebyla tak vysoká, jak by se čekalo. Kvůli mrazům se navíc velká část vody vypařila a během rychlého oteplení se tak nestačila vsáknout do hlubších vrstev půdy ani doplnit hladinu podzemní vody. Na východě republiky na tom vegetační sezóna nebude dobře, řekl v rozhovoru pro iDNES.cz bioklimatolog Miroslav Trnka.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: AP

Letos napadlo během zimy hodně sněhu. Jak vydatné byly srážky?
Sněhu bylo více než obvykle, ale jen z pohledu několika posledních let. Poslední zimy byly velmi teplé, takže letošní leden se dost vymykal a připomněl, že i u nás mohou být tuhé mrazy. Podle meteorologů byl leden o dva a půl až čtyři stupně chladnější než je dlouhodobý průměr.

Zima jako celek byla teplotně blízká normálu a srážkově byla spíše sušší zvláště v oblasti Hané a ve východních Čechách. Napadaného sněhu nebylo na většině území přes obecný dojem žádné závratné množství. Na řadě stanic na východě území bylo množství srážek spíše průměrné až podprůměrné, což se pak odráží v dostupné vodě v krajině.

Byla zima něčím výjimečná?
Kromě toho, že jsme během zimy měli spíše méně srážek než obvykle, jsme byli zároveň svědky značného množství jasných dnů. Vedlo to k situaci, kdy sníh během slunečného počasí sublimoval (vypařoval se přímo do vzduchu). Potom v době tání nezůstalo na povrchu ve sněhu tolik vody, kolik bychom čekali. Do půdy se jí tak dostalo relativně málo.

Na jižní Moravě, ale i v dalších regionech, navíc napadl sníh na zamrzlou půdu, která pak v době tání vodu podstatně hůře přijímá. Kvůli tomu všemu se nedoplnily zásoby vlhkosti v půdě a následně ani hladina podzemní vody.

Miroslav Trnka

Odborník na sucho Miroslav Trnka vede projekty Intersucho i Klimatická změna.

Je vědeckým pracovníkem Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a profesorem Mendelovy univerzity v Brně. Zabývá se modelováním dopadů změny klimatu na polní plodiny a věnuje se výzkumu sucha v České republice i ve světě. Navrhoval a řídí metodiku systému projektu Intersucho a koordinuje práce také na webu Klimatická změna.

Jak by vypadala ideální sněhová pokrývka a jak dlouho by měla v krajině vydržet?
Z hlediska doplnění zásoby vody v půdě by optimální stav byl, kdy by půda nebyla do hloubky zmrzlá a napadl by na ní dostatek sněhu, který by se později pomalu rozpustil. Ideální scénář je, když se na přelomu zimy a jara střídají v noci mírné mrazy a přes den je nad nulou. Tající voda má čas se zasáknout do půdy a po jejím nasycení pokračuje i do hlubších vrstev a doplní hladinu podzemní vody. Jevy v přírodě se ale nepřizpůsobují člověku, a tak se situaci musí přizpůsobit lidé.

S příchodem března se zvýšily teploty a začaly se probouzet rostliny. Nehrozí, že brzy spotřebují půdní vláhu a pak nic nezbude na léto?
Změna klimatu obecně způsobuje, že máme časnější začátek vegetační sezóny. Naše analýzy potvrdily, že se nám dlouhodobě zásoba vody od dubna do června snižuje a nyní jí je o pětinu méně, než bývalo před 50 lety. Jednou z příčin je fakt, že u nás vegetační sezóna začíná o více než 14 dní dříve než v 60. letech a že se neměnilo množství srážek.

Ani dříve srážky ve vegetačním období zcela nepokrývaly spotřebu vegetace během období klíčového růstu. Rozdíl vždy musela dotovat zásoba vody v půdě, která se nashromáždila v zimních měsících. Jenže teď je ta zásoba menší než bývala a vegetační sezóna trvá déle.

Je otázka, komu a kterým ekosystémům to vadí. Jarní rostliny s krátkou dobou vegetace, kdy vytvoří semena a zahynou, nejsou výrazně ohroženy letním suchem. Naproti tomu trvalá vegetace - louky, sady, vinice, chmelnice i lesy - stejně jako kukuřice, brambory i cukrovka jsou zranitelné více, protože mají hlavní část růstu v době léta, kdy je sice nejtepleji a nejvíce slunečního záření ale také rostliny spotřebují výrazně více vody než kolik obvykle dodají srážky.

Které oblasti teď nejvíce trápí půdní sucho?
Neuspokojivý stav je na rozhraní Vysočiny a jižní Moravy. Sucho je dále v oblasti Hané v Olomouckém kraji a také na rozhraní Středočeského, Pardubického a Královéhradeckého kraje, kde nedostatek vody v podstatě trvá od roku 2015.

Na povrchu to zdánlivě vypadá, že je půda nasycená, což potvrzují naši zpravodajové - zemědělské podniky a další experti. Hydrologové z ČHMÚ ale poukazují na to, že v těchto oblastech jsou výrazně nižší stavy vodních toků i mělkých vrtů. To je varující signál, že začínáme vegetační sezónu s horší zásobou vody, než je obvyklé.

Jaké dopady tedy bude mít současné suché období?
Pokud se v této části vegetačního období objeví nedostatek vláhy, tak to vegetaci zásadně neovlivňuje. Ani zemědělství teď není nějakým způsobem postižené. V oblastech, které jsem jmenoval, ovšem nedošlo k dosycení hlubších vrstev natož podzemních zdrojů. S výjimkou hor už nemáme sníh, takže nelze očekávat zásadní zlepšení.

A jakmile se zazelená krajina, což je otázka pár týdnů, tak začne velmi účinně odebírat vodu z povrchových vrstev a rostliny naprostou většinu srážek účinně zachytí a pošlou zpátky do atmosféry. Potom už se zásoba v hlubších vrstvách nedoplní a my budeme muset vydržet až do příštího roku s tím, co máme.

A jak to může vypadat během léta?
Pokud by byl nadprůměrně vlhký rok, tak bychom výrazné dopady v zemědělství nemuseli vidět. Pokud bude rok sušší nebo normální, tak v oblastech, které na mapách projektu Intersucho označujeme jako sušší, bude příliš málo vody na to, aby vystačila po celou vegetační sezónu.

Existuje malá - asi desetiprocentní - šance, že by na konci dubna byla ve východních Čechách a na většině území Moravy půda normálně nebo nadměrně nasycena vodou. Je proto velmi nepravděpodobné, že se vláha vrátí k normálu.

Je to dlouhodobá předpověď, která je ve střední Evropě spíše hrou s čísly. Sucho má ale poměrně velkou setrvačnost, takže u něj se dlouhodobé předpovědi dost často blíží realitě.

Vidíte nějaký posun ve snaze zadržovat v krajině vodu? Začínají se projevovat konkrétní opatření, o kterých se mluví na ministerstvu životního prostředí?
Téma rezonuje v odborné i laické veřejnosti a je dobré vidět, když rozumné záměry najdou podporu na úrovni politické reprezentace. Na ministerstvech zemědělství, životního prostředí i v praxi na tom lidé ve vzácné shodě začínají spolupracovat. Musíme si uvědomit, že to je běh na desítky let a zatím nebyly nastartovány zásadní strategické změny, které by mohly hlavní negativní trendy zvrátit.

Zatím je snaha zabránit nejhorším nešvarům a omezit masivní erozní případy a zpomalit až děsivě rychlou degradaci půdy. Plošná výrazná změna a zlepšení situace vyžadují systémová opatření, která budou trvat desítky let, než se to v půdních podmínkách zásadně projeví. Na druhé straně to je investice, která se nám pak vrátí.

Návrat k víceletým pícninám a promyšlené obdělávání půdy jsou cestou, jak zajistit udržitelné hospodaření v krajině. Nicméně je třeba vnímat i to, že voda zadržená v ploše krajiny poslouží vegetaci, ale bohužel neuchladí naše elektrárny ani nenaplní vodojemy. Naše infrastruktura je optimalizovaná na klima první poloviny 20. století. Kvůli klimatické změně bychom měli její strukturu začít bez předsudků přehodnocovat.

Na projektu Intersucho jste nedávno zavedli předpověď sucha na deset dní dopředu. Jaký je teď výhled?
Stav nasycení půdy se podle všech našich pěti předpovědních modelů v nejbližších dnech zlepší v povrchové vrstvě, a to i na východě Čech a na jižní Moravě. Nicméně celková situace se zásadně nezmění. Vodou v půdě dobře zásobené jsou prakticky celé Čechy a ty na tom budou v příštích dnech stále dobře. Ve východních Čechách čekáme po dlouhé době zlepšení situace, ale střední a jižní Morava na tom budou nadále hůře, než je v tomto ročním období obvyklé.

V nejvíce postižených oblastech chybí 40 až 80 milimetrů vláhy, což prakticky odpovídá jedné desetině ročního srážkového úhrnu. Aby se deficit podařilo vymazat v příštích týdnech, musel by přijít výjimečně vlhký konec března a nadprůměrně vlhké počasí by muselo vydržet většinu dubna. V oblasti jižní a střední Moravy je situace letos nejrizikovější a v případě suchého začátku vegetační sezóny zde pravděpodobně uvidíme příznaky sucha nejdříve, protože rezerva v půdě je relativně nízká.

Aktualizace: Aktualizovali jsme poslední odpověď rozhovoru.

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Petr Pavel přijel na návštěvu Pardubického kraje

  • Nejčtenější

Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky

22. května 2024

Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Vrtulník íránského prezidenta havaroval v mlze, záchranáři po něm pátrají

19. května 2024,  aktualizováno  22:16

Aktualizujeme Na severozápadě Íránu pokračuje rozsáhlá záchranná operace poté, co zde zmizel vrtulník s íránským...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Srovnání průzkumů: Lidovcům umřeli voliči, Konečná v eurovolbách sráží ANO

19. května 2024  19:34

Volební modely českých agentur, srovnané redakcí iDNES.cz za celý rok, mají jasno. Hnutí ANO si od...

Programátoři z Úřadu práce. Kvalifikaci změnilo 15 tisíc lidí, chválí si jeho šéf

26. května 2024  19:20

Zvýšit svou kvalifikaci nebo se naučit úplně nový obor. Úřad práce má projekt za více než 5 miliard...

Boj o zlato je tady. Staroměstské náměstí zaplnily davy, metro pojede déle

26. května 2024  11:40,  aktualizováno  19:09

Česko v neděli čeká hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...

Útočník v metru ve francouzském Lyonu zranil nožem čtyři lidi

26. května 2024  17:33,  aktualizováno  18:31

Čtyři lidé utrpěli zranění při útoku nožem v metru ve francouzském městě Lyon. Policie zadržela...

Teroristé vábí mediální mudžahedíny. Základem je znalost umělé inteligence

26. května 2024  18:03

Umělá inteligence v posledních měsících pronikla do všech sfér lidské činnosti. Ke generování...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Nejhorší noční můra, řekla žena, která v botě syna objevila cizí AirTag

Mého syna někdo sleduje. S takovým pocitem několik týdnů žila žena z Floridy poté, co na svůj iPhone začala dostávat...

Párkům odzvonilo. Podnikatel lije do rohlíků svíčkovou a dobývá benzinky

Na pracovních cestách se podnikatel v gastronomii Lukáš Nádvorník přejedl párků v rohlíku. Napadlo ho, že by do pečiva...

Herec Lukáš Vaculík se oženil, dívčí idol 80. let si vzal ředitelku z Primy

Lukáš Vaculík (61) se tajně oženil. Vzal si výrobní ředitelku a producentku FTV Prima Luciu Kršákovou (46). Herec a...

Klavírista Petr Malásek si zlomil obě ruce. Mohlo to dopadnout hůř, říká

Klavírista Petr Malásek (59) spadl z kola a zlomil si obě ruce. V pořadu 7 pádů Honzy Dědka popsal nehodu i jaká je...

Milan Hein odhalil neshody mezi Simonou Postlerovou a její matkou

Smrt herečky Simony Postlerové (†59) byla ranou pro celou její rodinu. Na parte ale chybělo jméno hereččiny matky Jany...