Pondělí 6. dubna 2020, svátek má Vendula
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 6. dubna 2020 Vendula

Sněhu nebylo dost, zásoby podzemní vody se tenčí, varuje expert na sucho

  19:34aktualizováno  22:14
Letošní zásoba vody ve sněhu nebyla tak vysoká, jak by se čekalo. Kvůli mrazům se navíc velká část vody vypařila a během rychlého oteplení se tak nestačila vsáknout do hlubších vrstev půdy ani doplnit hladinu podzemní vody. Na východě republiky na tom vegetační sezóna nebude dobře, řekl v rozhovoru pro iDNES.cz bioklimatolog Miroslav Trnka.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: AP

Letos napadlo během zimy hodně sněhu. Jak vydatné byly srážky?
Sněhu bylo více než obvykle, ale jen z pohledu několika posledních let. Poslední zimy byly velmi teplé, takže letošní leden se dost vymykal a připomněl, že i u nás mohou být tuhé mrazy. Podle meteorologů byl leden o dva a půl až čtyři stupně chladnější než je dlouhodobý průměr.

Zima jako celek byla teplotně blízká normálu a srážkově byla spíše sušší zvláště v oblasti Hané a ve východních Čechách. Napadaného sněhu nebylo na většině území přes obecný dojem žádné závratné množství. Na řadě stanic na východě území bylo množství srážek spíše průměrné až podprůměrné, což se pak odráží v dostupné vodě v krajině.

Byla zima něčím výjimečná?
Kromě toho, že jsme během zimy měli spíše méně srážek než obvykle, jsme byli zároveň svědky značného množství jasných dnů. Vedlo to k situaci, kdy sníh během slunečného počasí sublimoval (vypařoval se přímo do vzduchu). Potom v době tání nezůstalo na povrchu ve sněhu tolik vody, kolik bychom čekali. Do půdy se jí tak dostalo relativně málo.

Na jižní Moravě, ale i v dalších regionech, navíc napadl sníh na zamrzlou půdu, která pak v době tání vodu podstatně hůře přijímá. Kvůli tomu všemu se nedoplnily zásoby vlhkosti v půdě a následně ani hladina podzemní vody.

Miroslav Trnka

Odborník na sucho Miroslav Trnka vede projekty Intersucho i Klimatická změna.

Je vědeckým pracovníkem Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a profesorem Mendelovy univerzity v Brně. Zabývá se modelováním dopadů změny klimatu na polní plodiny a věnuje se výzkumu sucha v České republice i ve světě. Navrhoval a řídí metodiku systému projektu Intersucho a koordinuje práce také na webu Klimatická změna.

Jak by vypadala ideální sněhová pokrývka a jak dlouho by měla v krajině vydržet?
Z hlediska doplnění zásoby vody v půdě by optimální stav byl, kdy by půda nebyla do hloubky zmrzlá a napadl by na ní dostatek sněhu, který by se později pomalu rozpustil. Ideální scénář je, když se na přelomu zimy a jara střídají v noci mírné mrazy a přes den je nad nulou. Tající voda má čas se zasáknout do půdy a po jejím nasycení pokračuje i do hlubších vrstev a doplní hladinu podzemní vody. Jevy v přírodě se ale nepřizpůsobují člověku, a tak se situaci musí přizpůsobit lidé.

S příchodem března se zvýšily teploty a začaly se probouzet rostliny. Nehrozí, že brzy spotřebují půdní vláhu a pak nic nezbude na léto?
Změna klimatu obecně způsobuje, že máme časnější začátek vegetační sezóny. Naše analýzy potvrdily, že se nám dlouhodobě zásoba vody od dubna do června snižuje a nyní jí je o pětinu méně, než bývalo před 50 lety. Jednou z příčin je fakt, že u nás vegetační sezóna začíná o více než 14 dní dříve než v 60. letech a že se neměnilo množství srážek.

Ani dříve srážky ve vegetačním období zcela nepokrývaly spotřebu vegetace během období klíčového růstu. Rozdíl vždy musela dotovat zásoba vody v půdě, která se nashromáždila v zimních měsících. Jenže teď je ta zásoba menší než bývala a vegetační sezóna trvá déle.

Je otázka, komu a kterým ekosystémům to vadí. Jarní rostliny s krátkou dobou vegetace, kdy vytvoří semena a zahynou, nejsou výrazně ohroženy letním suchem. Naproti tomu trvalá vegetace - louky, sady, vinice, chmelnice i lesy - stejně jako kukuřice, brambory i cukrovka jsou zranitelné více, protože mají hlavní část růstu v době léta, kdy je sice nejtepleji a nejvíce slunečního záření ale také rostliny spotřebují výrazně více vody než kolik obvykle dodají srážky.

Které oblasti teď nejvíce trápí půdní sucho?
Neuspokojivý stav je na rozhraní Vysočiny a jižní Moravy. Sucho je dále v oblasti Hané v Olomouckém kraji a také na rozhraní Středočeského, Pardubického a Královéhradeckého kraje, kde nedostatek vody v podstatě trvá od roku 2015.

Na povrchu to zdánlivě vypadá, že je půda nasycená, což potvrzují naši zpravodajové - zemědělské podniky a další experti. Hydrologové z ČHMÚ ale poukazují na to, že v těchto oblastech jsou výrazně nižší stavy vodních toků i mělkých vrtů. To je varující signál, že začínáme vegetační sezónu s horší zásobou vody, než je obvyklé.

Jaké dopady tedy bude mít současné suché období?
Pokud se v této části vegetačního období objeví nedostatek vláhy, tak to vegetaci zásadně neovlivňuje. Ani zemědělství teď není nějakým způsobem postižené. V oblastech, které jsem jmenoval, ovšem nedošlo k dosycení hlubších vrstev natož podzemních zdrojů. S výjimkou hor už nemáme sníh, takže nelze očekávat zásadní zlepšení.

A jakmile se zazelená krajina, což je otázka pár týdnů, tak začne velmi účinně odebírat vodu z povrchových vrstev a rostliny naprostou většinu srážek účinně zachytí a pošlou zpátky do atmosféry. Potom už se zásoba v hlubších vrstvách nedoplní a my budeme muset vydržet až do příštího roku s tím, co máme.

A jak to může vypadat během léta?
Pokud by byl nadprůměrně vlhký rok, tak bychom výrazné dopady v zemědělství nemuseli vidět. Pokud bude rok sušší nebo normální, tak v oblastech, které na mapách projektu Intersucho označujeme jako sušší, bude příliš málo vody na to, aby vystačila po celou vegetační sezónu.

Existuje malá - asi desetiprocentní - šance, že by na konci dubna byla ve východních Čechách a na většině území Moravy půda normálně nebo nadměrně nasycena vodou. Je proto velmi nepravděpodobné, že se vláha vrátí k normálu.

Je to dlouhodobá předpověď, která je ve střední Evropě spíše hrou s čísly. Sucho má ale poměrně velkou setrvačnost, takže u něj se dlouhodobé předpovědi dost často blíží realitě.

Vidíte nějaký posun ve snaze zadržovat v krajině vodu? Začínají se projevovat konkrétní opatření, o kterých se mluví na ministerstvu životního prostředí?
Téma rezonuje v odborné i laické veřejnosti a je dobré vidět, když rozumné záměry najdou podporu na úrovni politické reprezentace. Na ministerstvech zemědělství, životního prostředí i v praxi na tom lidé ve vzácné shodě začínají spolupracovat. Musíme si uvědomit, že to je běh na desítky let a zatím nebyly nastartovány zásadní strategické změny, které by mohly hlavní negativní trendy zvrátit.

Zatím je snaha zabránit nejhorším nešvarům a omezit masivní erozní případy a zpomalit až děsivě rychlou degradaci půdy. Plošná výrazná změna a zlepšení situace vyžadují systémová opatření, která budou trvat desítky let, než se to v půdních podmínkách zásadně projeví. Na druhé straně to je investice, která se nám pak vrátí.

Návrat k víceletým pícninám a promyšlené obdělávání půdy jsou cestou, jak zajistit udržitelné hospodaření v krajině. Nicméně je třeba vnímat i to, že voda zadržená v ploše krajiny poslouží vegetaci, ale bohužel neuchladí naše elektrárny ani nenaplní vodojemy. Naše infrastruktura je optimalizovaná na klima první poloviny 20. století. Kvůli klimatické změně bychom měli její strukturu začít bez předsudků přehodnocovat.

Na projektu Intersucho jste nedávno zavedli předpověď sucha na deset dní dopředu. Jaký je teď výhled?
Stav nasycení půdy se podle všech našich pěti předpovědních modelů v nejbližších dnech zlepší v povrchové vrstvě, a to i na východě Čech a na jižní Moravě. Nicméně celková situace se zásadně nezmění. Vodou v půdě dobře zásobené jsou prakticky celé Čechy a ty na tom budou v příštích dnech stále dobře. Ve východních Čechách čekáme po dlouhé době zlepšení situace, ale střední a jižní Morava na tom budou nadále hůře, než je v tomto ročním období obvyklé.

V nejvíce postižených oblastech chybí 40 až 80 milimetrů vláhy, což prakticky odpovídá jedné desetině ročního srážkového úhrnu. Aby se deficit podařilo vymazat v příštích týdnech, musel by přijít výjimečně vlhký konec března a nadprůměrně vlhké počasí by muselo vydržet většinu dubna. V oblasti jižní a střední Moravy je situace letos nejrizikovější a v případě suchého začátku vegetační sezóny zde pravděpodobně uvidíme příznaky sucha nejdříve, protože rezerva v půdě je relativně nízká.

Aktualizace: Aktualizovali jsme poslední odpověď rozhovoru.

Koronavirus v Česku

Karanténa v České republice byla prodloužena do 11. dubna do šesté hodiny ranní. Od čtvrtka 12. března platí také třicetidenní nouzový stav. Během těchto opatření platí zákaz volného pohybu na území celé republiky s výjimkou cest do zaměstnání, na nákup, k lékaři a dalších specifikovaných činností.

Roman Prymula, Adam Vojtěch, Jarmila Rážová, Jan Hamáček, Andrej Babiš, Alena Schillerová, Ladislav Dušek, Petr Husa, Rastislav Maďar, Tomáš Šebek


  • Nejčtenější

Míříme ke katastrofě. Mrtvých ve Švédsku přibývá, klid dostává trhliny

Copak se celý svět zbláznil? Nebo snad jenom my děláme něco špatně? Tuto otázku si uprostřed pandemie koronaviru kladou...

Vrchol pandemie přijde za měsíc, časem se nakazí 70 procent lidí, říká infektolog

Nejvíce onemocnění koronavirem očekávají odborníci na konci dubna. „V tu chvíli se ocitneme na vrcholu epidemiologické...

Sestra psala o zoufalství, policie pracuje s verzí náhlého úmrtí

Příčina smrti u osmačtyřicetileté zdravotní sestry z Thomayerovy nemocnice v Praze se vyšetřuje. Podle informací MF...

Při špatném nošení mohou roušky proti koronaviru spíš uškodit, říká WHO

Světová zdravotnická organizace nevidí žádný užitek ve všeobecném nošení roušek v nynějším boji proti šíření...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Obětí koronaviru je i sestra z Thomayerovy nemocnice. Zemřela doma

Mezi oběťmi na nový typ koronaviru je také zdravotní sestra z Thomayerovy nemocnice v Praze. Zemřela doma, potvrdil...

Premium

KOMENTÁŘ: Po dvou měsících přijde rozvrat. Nečekejme na pomoc, konejme!

Karanténní prázdniny může ekonomika státu vydržet měsíc. Po dvouměsíčním výpadku už hrozí naprostý rozvrat výroby,...

Premium

Španělská nepoučitelnost. Proč zde koronavirus řádí jako v Itálii nebo Číně

Dlouhé týdny Španělé sledovali, co se děje v Číně, Íránu a Itálii. Ale nepoučili se. Laxní politici opakují stejné...

Premium

Storno přijde draho, Češi nechají cestovkám desetitisíce za ­propadlé zájezdy

Přijít o desítky tisíc za neuskutečněné zájezdy je problém, se kterým se potýká řada českých klientů cestovních...

  • Další z rubriky

Prymula zvažuje řízeně promořit populaci. Babiš i Hamáček jsou proti

Pokud se podaří ochránit rizikové osoby, měla by se velká část populace nemocí covid-19 cíleně promořit, řekl náměstek...

Vláda rozhoduje, zda otevřít obchody, regulovat počet lidí a měřit teplotu

Členové vlády rozhodují, zda budou moci ještě před Velikonocemi otevřít další obchody. Prodejny by ale podle ministra...

Zrušené senátní volby na Teplicku budou do konce června, uvedlo vnitro

Obě dvě kola doplňovacích senátních voleb na Teplicku by se měla uskutečnit do 30. června. Počítá s tím návrh zákona,...

Městská policie propustila strážníka, který v Praze udeřil a srazil ženu

Pražský strážník, který napadl mladou ženu v roušce, je bez práce. Mluvčí městské policie v pondělí informovala, že byl...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Česko patrně srazilo míru nakažlivosti viru na méně než polovinu

Model českých odborníků tvrdí, že v Česku se výrazně zpomalilo šíření viru SARS-CoV-2. Podle jejich údajů klesla...

Schillerová: Podpora OSVČ bude plošná, podmínka poklesu příjmů zmizí

Ministryně financí Alena Schillerová chystá po tlaku ze strany živnostníků výrazné zmírnění podmínek pro přiznání...

Služba kontroluje práci z domova. Jejímu výrobci lidé spílají

Koronavirus ji firmám vnutil, jenže mnohé firmy mají pocit, že kvůli práci z domova ztrácejí nad pracovní silou dohled....

Ornella Koktová je podruhé maminkou. Dítě dostalo severské jméno

Ornella Koktová (27) je dvojnásobnou maminkou. Po synovi Quentinovi (7) přivítali šťastní rodiče 1. dubna na svět...

Páté zvláštní poselství za 68 let vlády. Alžběta II. promluvila o koronaviru

Britská královna Alžběta II. (93) v neděli promluvila k veřejnosti. V předtočené nahrávce zdůraznila nutnost sebekázně...