Soudě dle novinových titulků, výstavba metra linky D se neustále protahuje. V jaké fázi je vlastně první fáze výstavby?
Neprotahuje. Stavíme! Na úseku Pankrác–Olbrachtova je hotových více než 90 procent ražeb. Zároveň probíhají betonáže definitivního ostění a všechny ostatní práce, jak na povrchu, tak v podzemí. Stavba postupuje v souladu s harmonogramem a dokončení této části se očekává v září roku 2029.
Problém je, že na zmíněnou první část I.D1a má navazovat druhá, v úseku Olbrachtova – Nové Dvory. Bez ní se ta první, probíhající část nedá zprovoznit. Dodám, že čekáme na již třetí vyhodnocení veřejné zakázky a výběr zhotovitele. U obou předchozích výběrů bylo vybráno sdružení vedené společností Subterra.
Prošli jsme metro D: Část tunelů je vybetonovaná, na Pankráci ještě razí |
Takže obavy, že se výstavba zpozdí, jsou na místě… Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vyhodnocení soutěže zrušil pro netransparentnost...
Nepředbíhejme. V tisku se objevily zprávy o tom, že Subterra nemá požadované reference, případně dostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Dle názoru ÚOHS jsme prokazatelně nedoložili potřebné reference. Řekněme si ale, co je prokazatelnost. Dokládaly se reference za posledních 20 let. Řada institucí přitom zpravidla po deseti letech reference skartuje. Otázkou tedy je, která strana má co doložit. Subterra reference týkající se technické kvalifikace doložila a antimonopolní úřad nám v tom dal za pravdu.
Ale profesní reference byly podle Úřadu nedostatečné, nebo se pletu?
Veškeré uvedené referenční zakázky u hodnocení personálu jsme doložili. Otázkou je, co představuje zmíněná prokazatelnost. Platí pouze v případě bývalého zadavatele nebo investora? V tomto případě skutečně v současnosti nelze hovořit o prokazatelnosti, protože lhůta na skartování dokumentace uběhla a příslušné instituce požadovanými doklady již nedisponují.
Existují však referenční listy, které si každá firma po dokončení staveb nechává potvrdit od zadavatele. Používají se jako doklad v dalších výběrových řízeních. Tyto referenční listy postihují základní parametry realizované zakázky pro další veřejné soutěže, nikoli však všechny parametry.
OBRAZEM: Třicet metrů pod zemí. Budoucím metrem D prošlo asi 600 lidí za hodinu |
Takže nedostatečně.
Odmítám, že bychom reference nedoložili, či že reference nemáme. Také naši lidé veškeré podmínky pro realizaci stavby splňují. Koneckonců jste se o tom mohli nedávno přesvědčit na Dni otevřených dveří na stavbě 1. části.
Třeba v Německu, které se nám mnohdy dává v případě veřejných zakázek za příklad, začne zhotovitel stavět, i když je soutěž napadena. Ve výsledku může být i sankcionován, ale nebrzdí se tak rozvoj. Není tohle cesta?
My v Německu působíme společně s naší sesterskou společností BeMo Tunnelling více než 10 let. Výběrové řízení tam je oproti Česku výrazně jednodušší a dostačující referenční vzorek štíhlejší. Bývá dvou i jednokolové, přičemž hlavním kritériem je vždy cena.
V některých soutěžích se více přihlíží na vliv na životní prostředí, v poslední době se klade větší důraz na informační model budovy, takzvaný BIM. Máme zkušenosti i ze Skandinávie, kde je výběrové řízení také jednodušší. Ve stavebnictví se pohybuji skoro čtyřicet let a nepamatuji si, že by etapa prověřování byla takto detailní a důkladná. Podle mě už to trochu i pozbývá smyslu.
Co máte na mysli?
Metro D je největší dopravní zakázka v Česku. Jde o obrovskou prestiž pro stavební firmu i lidi, kteří na stavbě pracují. Vnímám snahy konkurence zpochybnit výsledek výběrového řízení. Některé její metody jsou podle mě velmi za hranou a jinde jsem se s nimi nesetkal.
Podívejte se, jak pokračuje stavba metra D. Prošli jsme s kamerou nové tunely |
Máte na mysli nátlakové e-maily adresované členům výběrové komise, které podle vyšetřovatelů posílal specialista na zakázky ze společnosti Vinci Construction?
Například. I to je za hranou. Takovýto způsob boje o zakázku je nám cizí. Nadále trpělivě vysvětlujeme, že splňujeme vše potřebné k výstavbě. Uvidíme, jak dopadne třetí vyhodnocení naší nabídky. Osobně jsem zvědavý, zdali podmínky dokáže naše konkurence vůbec splnit. Subterra byla dvakrát zvolena jako vítěz zakázky.
Součástí vyhodnocení výběrového řízení je i detailní posouzení nabídky vybraného dodavatele, kterou dostanou všichni zúčastnění. My se ale k obdobným informacím z nabídek konkurence nedostaneme. A je otázka, jakými referencemi a profesními životopisy disponují další soutěžitelé. Zjednodušeně řečeno jsme v pozici, kdy se bráníme nařčení konkurence. Je to jejich legitimní právo. Otázkou je, zdali je to fér a korektní.
Co nastane v případě, že dojde k úplnému zrušení stávajícího tendru?
Zadavatel by musel vypracovat nové zadávací podmínky. Ty by nejspíš reflektovaly i úskalí, která při stávajícím výběrovém řízení nastala. Co je však podstatné: příprava takové dokumentace zabere tři čtvrtě roku až rok. První část výstavby linky D se vypsala v červnu roku 2022, nabídky byly podány v prosinci téhož roku. Dnes máme červen 2025 a stále není vyhodnoceno. Dovolím si tvrdit, že nová soutěž by mohla mít podobný průběh.
Ing. Jiří Tesařnarozen 1965, je absolventem Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, Fakulty hornicko-geologické, oboru Výstavba dolů a geotechnika. Po absolvování vysoké školy nastoupil v roce 1987 do podniku Výstavba dolů uranového průmyslu (VDUP, předchůdce společnosti Subterra a.s.) na úsek strojních ražeb razícími stroji jako směnový mistr. Během své kariéry prošel různými pracovními pozicemi na řadě podzemních a železničních staveb – od mistra, stavbyvedoucího, inženýra úseku, výrobně-technického náměstka, ředitele výstavby až po obchodního náměstka. V roce 2004 stál u zrodu Divize 3 společnosti Subterra a stal se jejím prvním ředitelem. Tato divize se specializuje zejména na železniční dopravní stavby. Od roku 2012 je členem představenstva a obchodním ředitelem společnosti Subterra a.s. Je autorizovaným inženýrem v oboru geotechnika, držitelem osvědčení k výkonu funkce závodního pro činnost prováděnou hornickým způsobem. Je také členem Sdružení pro interoperabilitu železniční infrastruktury a členem expertní skupiny pro cenovou politiku ve stavebnictví a veřejné zakázky. |
