"Studium ruštiny jsem si vybral, protože moc mých vrstevníků se tento jazyk neučí. Angličtina se dá studovat všude, ale ruština je téměř exotická. Starší generace, která ji musela znát povinně, ruštinu pomalu zapomíná a mladší ji opomíjí. To jsem bral jako výhodu, protože se tím rozšiřují mé budoucí možnosti uplatnění," říká Lukáš Nesrovnal, student druhého ročníku oboru Mezinárodní vztahy a východoevropská studia na Filozofické fakultě ZČU.
"Na začátku devadesátých let byla ruština hodně neoblíbený jazyk. Lidé se spíš vytahovali, že rusky neumí. Každý se učil anglicky nebo německy, ale ruský jazyk už ovládala jen starší generace," říká Magda Leichtová, která vyučuje na katedře politologie a mezinárodních vztahů východoevropská studia.
"Rusko je na suroviny velice bohatá země a vše nasvědčuje tomu, že do rusky mluvících zemí bude plynout i řada zahraničních investic. S nárustem obchodních styků poroste i zájem o lidi s patřičným jazykovým vybavením," doplňuje Magda Leichtová.
To potvrzuje i Petra Martušková, mluvčí firmy Pilsen Steel, kterou vlastní ruská strojírensko-hutnická skupina OMZ. "Obchod mezi Českema Ruskem kvete. Absolventi vybavení ruštinou jsou ve velké výhodě. Já sama jsem studovala teorii komunikace na ZČU a ruština se mi hodí," míní Petra Martušková.
