„Ze zvědavosti jsem se tehdy dívala na fotky a videa prestižních zahraničních univerzit a studentů a pak mě napadlo, že se vlastně můžu zkusit přihlásit i já. Na středních školách v Česku se zatím o možnosti studovat v zahraničí příliš nemluví, není to zvyklost motivovat žáky vystoupit ze své komfortní zóny,“ míní Šperková.
Protože je humanitně zaměřená a zajímá ji literatura, zvolila si prestižní University of York a nyní tam studuje anglickou literaturu a lingvistiku. Jednou by se ráda stala učitelkou a přispěla ke zlepšení vzdělávání doma v Česku. Přihlášky na studium v cizině začala řešit rok před maturitou.
Nadace, práce i rodiče
Studenti z Evropské unie potřebují mít v Británii vízum a platí vyšší školné než místní, to se navíc každoročně zvyšuje až o desetinu. Aktuálně třeba na University of York zaplatí za rok na školném asi 760 tisíc korun. Britské vysoké školy obecně patří k těm nejdražším v Evropě.
I proto Šperková hledala způsoby, jak peníze na školné sehnat. Povedlo se jí získat stipendium. „Finanční stránku vnímám jako nejnáročnější část studia. Na každý rok si dělám kalkulaci a musím plánovat, abych to zvládala. Kromě podpory nadace jsem ještě dostala jednorázový grant na školné od univerzity v prvním ročníku. Zbytek řeším prací, a to přes školní rok i prázdniny. Zbývající finance doplňuji přispíváním od rodičů,“ vypočítává studentka.
Po studiu v zahraničí táhnou český byznys. Tady vás škola do praxe nepustí, míní |
Vysoké náklady na vzdělávání, ale obecně i život, které po brexitu z pohledu českých studentů „vystřelily“, potvrzuje i Petr Chalupský. Jeho plán na studium chemie na Královské univerzitě v Londýně ztroskotal právě na nedostatku peněz.
„Přestože mě na univerzitu přijali, nastoupit jsem nemohl, neutáhl bych to. Bakaláře jsem si udělal na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze,“ popisuje. Na magistra se hlásil do Švýcarska a Nizozemska, zužitkoval předchozí zkušenosti a požádal o stipendium u Bakala Foundation. „A vyšlo to, na University of Amsterodam se nyní věnuji výpočetní chemii,“ říká. Jednou by se rád podílel na výzkumu nových léčiv pro duševní onemocnění.
I Chalupský musí při studiu pracovat. Přivydělává si jako výzkumný pracovník na částečný úvazek. Roční školné na jeho univerzitě se pro zahraniční studenty pohybuje kolem 63 tisíc korun, k tomu je ale potřeba přičíst životní náklady.
Program Erasmus+ umožňuje i pracovní stáže. Jak si vyzkoušet práci v zahraničí? |
Čas na žádání o stipendia pro studium v zahraničí je právě nyní. U nadace Bakala Foundation končí sběr žádostí 12. ledna. Nadaci rodiny Kellnerových bude možné žádat o stipendia na další akademický rok od 1. ledna do konce února. Zájemce o studium v Evropě i jinde ve světě však podporuje více filantropů. Až do 15. června mají čas ti, kteří by podporu chtěli získat od programu CEEPUS.
S ním je možné vycestovat na až deset měsíců do zemí střední a jihovýchodní Evropy. V období od konce ledna do začátku března se na školách vypisují výběrová řízení v programu Erasmus+. Pobyty jsou maximálně na 12 měsíců za jeden studijní cyklus.
Eseje, doporučení, pohovory
Nadace obvykle vyžadují od studentů obsáhlé úkoly, které je potřeba ještě před odesláním žádosti o stipendium splnit. Uchazeči k přihlášce musejí přidat esej na jedno ze zadaných témat a také doporučující dopisy od učitelů. Vyžadují se skvělé studijní výsledky, ale i finanční rozvaha či popis ekonomické situace domácnosti.
Na oplátku však nadace mohou studentům zaplatit významnou část nákladů na studium i život v zahraničí. „Neexistuje žádný konkrétní strop. Výše přislíbené podpory se odvíjí od finanční potřeby rodiny a od ročních nákladů na studium. Po splnění všech kritérií se podpora obnovuje pro další akademický rok,“ popsala už dříve Zuzana Raušová z Bakala Foundation.
Na studia do ciziny. Pavel chce speciální stipendia. Je to na dlouho, přiznal |
V tomto akademickém roce Nadace rodiny Kellnerových rozdává průměrně 338 tisíc korun na jednoho studenta. Pomoc se ale řeší každému na míru. „Pro získání našeho stipendia jsou klíčové dosavadní výsledky v oboru, zápal a chuť se dál rozvíjet. Podmínkou je závazek, aby studenti po dokončení studií využili své zkušenosti ve prospěch Česka,“ vyjmenovává ředitelka nadace Tereza Bůžková.
Nejrozšířenějším způsobem, jak vyjet alespoň na část studia do zahraničí, je pro studenty program Erasmus+. Výše stipendia se pohybuje v rozmezí od 11 do 18 tisíc korun měsíčně, odvíjí se z životních nákladů v dané zemi. Při výběrovém řízení by uchazeči měli počítat s pohovorem.
