Jak Helsinky, tak Varšava nabízejí podle výzkumníků zajímavý kontrast, protože k výstavbě přistupují odlišnými způsoby a docházejí k rozdílným výsledkům. Při srovnání je ovšem třeba vzít v potaz, že jde o města různé velikosti. V Praze žije přibližně 1,4 milionu obyvatel, ve Varšavě 1,86 milionu obyvatel a v Helsinkách 684 tisíc lidí.
Rok, nebo deset? Úřady netuší, jak dlouho trvá povolování bytů |
„Helsinky ukazují zkušenost města, které v minulých letech dokázalo stavět výrazně více, a tím alespoň částečně brzdit tlak na ceny a nájmy. Varšava je naopak rychle rostoucí středoevropská metropole s vysokou stavební aktivitou, ale také s velmi silným růstem cen,“ popisuje organizace pro portál Seznam zprávy.
Podle žebříčku Deloitte Property Index z roku 2025 je vlastní bydlení třetí nejdražší ze srovnávaných evropských metropolí. V žebříčku jsou nad českou metropolí už jen Amsterdam a Athény. I na tato města se ale Praha povážlivě dotahuje.
Jelikož se bydlení stává mnohdy nedostupným, stále více lidí musí volit možnost bydlení v nájmu. Zde se naopak Praha mezi Helsinkami a Varšavou jeví jako nejvíce levná. Průměrné měsíční nájemné zde vychází na 16,5 eura za metr čtvereční, ve Varšavě platí nájemníci průměrně 17,9 eura a v Helsinkách 22,3 eura. Nejdražší nájmy jsou v Evropě v Lucemburku, v Paříži, či Dublinu.
Praha staví z měst nejpomaleji
Podle Pražského bydlení pod lupou je srovnání mezi městy o něco složitější v případě výstavby bytů. V roce 2024 Praha zahájila výstavbu 8191 nových bytů, což znamenalo meziroční nárůst o více než 43 procent. Dokončeno pak bylo 6 511 bytů.
V Helsinkách trh s bydlení v roce 2024 brzdila ekonomická nejistota a slabá spotřebitelská důvěra, město proto dokončilo jen 4 061 bytů, což bylo hluboko pod stanoveným cílem 7 tisíc bytů. Pro Varšavu lze najít nejkonkrétnější údaj jen o bytech dodaných developery, jejichž počet v roce 2024 klesl meziročně o 6,8 procenta. I tak je to ale nejrychleji stavějící trh z trojice, oproti Česku se zde nové stavby také výrazně rychleji povolují.
Do dvou let povolení na tři tisíce bytů, Praha chce krotit krizi dostupného bydlení |
Výzkumníci upozorňují, že ze srovnání i tak vychází Praha nejhůře. Bytová výstavba totiž nereaguje na poptávku okamžitě. Byty, které dnes na trhu chybějí, jsou často důsledkem povolení, plánů a rozhodnutí, které jsou staré mnoho let.
„Povolování v Praze brzdí kombinace složité legislativy, roztříštěné odpovědnosti, kapacity úřadů a často i nejistoty v tom, co je v daném území politicky a urbanisticky přijatelné. Významnou roli hraje také množství regulací, které určují například přípustnou výšku a hustotu zástavby nebo požadavky na parkování,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy vědecký garant projektu Pražské bydlení pod lupou Jakub Kuneš, který je zároveň ředitelem Liberálního institutu.
Podle Kuneše každoročně vzniká bytový deficit, který bude nutné postupně dohánět. Roční cíl Prahy je sice deset tisíc postavených bytů, zatím se však za posledních dvacet let nepodařilo ani jednou tuto metu dodržet.
Obecní byty v Praze až za pár let. Developerovi se nedaří odstartovat výstavbu |
Aby Praha během příštích deseti let tuto ztrátu snížila, výstavba by se podle něj v některých letech musela přiblížit až 20 tisícům bytů ročně, tedy téměř čtyřnásobku počtu dokončeného v roce 2025. Praha proto potřebuje především funkční systém: Takový, který umožní nové byty povolovat a dokončovat průběžně, v rozsahu odpovídajícím růstu města a systematicky – aby nová výstavba navazovala na adekvátní infrastrukturu a občanskou vybavenost. Bez toho se problém dostupnosti bydlení nebude zmenšovat.
